Podrobné vyhledávání v článcích

Jihomoravský kraj– Punkevní jeskyně patří mezi nejnavštěvovanější přírodní útvary v ČR. Ročně si je prohlédne kolem 200 tisíc turistů. Kromě překrásné krápníkové výzdoby jsou známy především vodní plavbou po ponorné řece Punkvě a propastí Macochou, jejíž dno je součástí návštěvního okruhu.

Dvacet let je na světě jedna z výjimečných chráněných krajinných oblastí České republiky Litovelské Pomoraví, která se nachází v centrální části Moravy mezi Olomoucí a Mohelnicí na rozloze 96 km². U jejího zrodu stáli lidé z regionu, vůdčí postavou byl prof. Otakar Štěrba, hydrobiolog a nadšený vodák. Jak sám vzpomínal, se skupinou přátel v dobách komunismu s úzkostí pozorovali činnost tehdejších správců toku, kteří pracovali v duchu intenzifikace socialistického hospodaření. Přemýšleli, jak zachránit poslední větší úsek neregulovaného nížinného toku – meandrující řeku.

T urecko je jedním z oblíbených turistických cílů, kam směřují mi­liony lidí, Čechy nevyjímaje (v roce 2009 Turecko navštívilo 27,3 mil. turistů). Jednou z největších turistických atrakcí je Pamukkale, svah pokrytý sněhově bílým travertinem, který připomíná kopec nebo hrad bavlny. Nachází se v jihozápadní části Turecka, asi 17 km od města Denizli, které je správním střediskem provincie stejného jména. Návštěvníci mnohdy netuší, že bavlněný zámek, jak by se dal turecký název přeložit, prošel neobyčejně složitým vývojem, paradoxně výraznějším až poté, kdy byl objeven a využíván člověkem. Pro ty, kteří ještě tento přírodní výtvor nenavštívili, pár vět na vysvětlenou.

Cílem následujícího příspěvku není komplexní shrnutí uvedené problematiky ve všech zpřístupněných jeskyních celého Německa, spíše jen zachycení několika zajímavých poznatků z každoroční studijní cesty pracovníků Správy jeskyní ČR v září 2009 do vybraných zpřístupněných jeskyní Spolkové republiky Německo, která tentokrát nesla podtitul Sádrovcové a medvědí jeskyně Německa.

Rok 2013 bude pro neziskové organizace do jisté míry zlomový. Objem finančních prostředků z fondů Evropské unie, na kterých je mnoho organizací závislých, se výrazně sníží. I proto se mnohé z nich snaží jistou závislost minimalizovat a nacházet jiné cesty, jak získat protředky na fungování a rozvoj. Jedna z možností, jak nebýt závislý pouze na stáních nebo nadačních grantech, je pořádání sbírek a realizace inovativních dárcovských projektů.

Rod vrba (Salixsp.; čeleď Salicaceae) není v České republice mezi ochranáři a botaniky příliš oblíben pro svou taxonomickou a determinační obtížnost. K určitým výjimkám mohou patřit „horské“ druhy vrb ČR, které se téměř všechny vyznačují relativně snadným způsobem určování (částečně také již pouze podle lokality). Tyto druhy jsou svým nevelkým vzrůstem poměrně estetické a nezřídka jsou vyhledávány i do soukromých alpín a zahrad. Přesto většina z nich patří k silně nebo kriticky ohroženým druhům rostlin a zasluhují si proto pozornost jak ochránců přírody, tak vědeckých pracovníků.

Početnost ptáků hnízdících v dutinách omezuje kromě množství a dostupnosti potravy také nabídka hnízdních příležitostí (Newton 1998). Dlouhodobý nedostatek přirozených hnízdišť v zemědělsky využívané krajině a v běžným způsobem obhospodařovaných lesích, tedy v prostředí s poměrně dobrou nabídkou potravy, může v některých oblastech limitovat abundanci i zcela běžných ptačích druhů.