Nové právní předpisy a další dokumenty v oblasti ochrany přírody a krajiny (06-07 2021)
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Nové právní předpisy — Tištěná verze článku v pdf
RNDr. Jan Němec nás opustil
Dne 8. 6. 2021 odešel RNDr. Jan Němec, výborný přírodovědec, vzděláním geolog, specializací paleontolog. Po absolvování Přírodovědecké fakulty UK zde působil sedm let jako asistent na paleontologii obratlovců. V roce 1975 přešel do státní ochrany přírody na Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje z popudu tehdejšího ředitele dr. Václava Zieglera, vzděláním také geologa. Dělal běžnou ochranářskou agendu, vyjadřování k závažným zásahům do krajiny, péči o chráněné části přírody a zpracovával geologické inventarizační průzkumy. Byl výborný popularizátor ochrany přírody, napsal mnoho článků do různých novin a časopisů, nejen přírodovědně a ochranářsky zaměřených; inventarizační průzkumy publikoval ve sborníku Bohemia Centralis. Připomínal, že zejména kolega dr. Milan Rivola ho naučil vše, co potřeboval znát jako ochranář. Po deseti letech se stal ředitelem celého střediska, řídil tedy i památkovou péči. V roce 1991 vznikl ČÚOP spojením SÚPPOP s krajskými středisky ochrany přírody a jejich tehdejšími správami CHKO a správami zpřístupněných jeskyní. Jan Němec se stal vedoucím střediska pro střední Čechy později spojeného se střediskem pro Prahu.
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf
(Nejméně) třicetiletá válka Jana Marka
„Vaši práci vám nezávidím.“
Těmito upřímnými slovy komentoval následník britského trůnu Charles v květnu 1991 hodně neutěšený stav barokního zámku Jezeří nedaleko Horního Jiřetína, stojícího jak ve špatném trikovém filmu téměř na samé hraně těžební jámy Velkodolu Československé armády. Postesknutí korunního prince bylo určeno především jeho průvodci RNDr. Janu Markovi, CSc., muži, který nejen s Jezeřím, ale i celou Severočeskou hnědouhelnou pánví spojil velkou část svého na nejrůznější události nadmíru bohatého života.
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf
Přírodní úkaz! Prof. Josef Fanta oslavil devadesátiny
Josef Fanta oslavil 3. července 2021 až v neuvěřitelné duševní i fyzické kondici devadesátku. Oslavenec napsal o své životní dráze hezkou knížku Ekolog lesa a krajiny (Radioservis 2020). Kdo se bude chtít trochu hlouběji seznámit s profesním i životním osudem jednoho z celosvětově uznávaných krajinných ekologů, ať si tuto publikaci určitě přečte (viz Ochrana přírody, 75, 6, xvii-xviii, 2020).
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Medailonky — Tištěná verze článku v pdf
Je panda velká také deštníkovým druhem?
Ochrana přírody se postupně vyvinula ve svébytnou činnost, v jejímž pomyslném hledáčku se tradičně ocitají části přírody, jejichž existence je ponejvíce v důsledku necitlivého přístupu člověka ve zvýšené míře ohrožena. Druhová ochrana se proto zaměřuje na taxony nebo ekologické/funkční skupiny (gildy), nad nimiž se reálně vznáší hrozba vymizení (extinkce). Nicméně od začátku sedmdesátých let 20. století se nejen mezi akademiky objevují názory, že péče o přírodní a krajinné dědictví by měla z různých důvodů věnovat zvýšenou pozornost i organismům, které ohrožené být nemusejí.
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
České verze programů k prvotnímu odhadu invazního potenciálu
Biologické invaze jsou jedním z nejvýznamnějších, aktuálních problémů ochrany přírody téměř na celém světě. Vznik nežádoucí biologické invaze je hierarchický proces, při kterém nepůvodní druh musí překonat čtveřici bariér: 1. transport, 2. introdukce/zavlečení, 3. usazení, 4. šíření. Platí, že čím déle je druh v rámci tohoto procesu na nepůvodním území, tím obtížněji se proti němu zasahuje. Rostou finanční náklady, přitom účinnost takových zásahů je nižší. Efektivním jednáním je tedy klást důraz na prevenci – předcházení invazím před jejich vznikem. Základním postupem v rámci prevence biologických invazí je odhad/predikce, zdali se druh může na hodnoceném území usadit, příp. stát invazním. Tyto odhady jsou prováděny pomocí pestré škály programů. Jednou z možností pro prvotní screening, předcházející další hlubší analýze, jsou programy anglické společnosti Centre for Environment Fisheries and Aquaculture Science (CEFAS).
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
Česká republika se může pyšnit první přírodní lokalitou světového dědictví UNESCO
Začátkem loňského roku jsme v našem časopise položili řečnickou otázku, zda bude mít Česká republika vůbec první přírodní lokalitu světového dědictví, zaštítěnou Organizací OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO, viz Ochrana přírody, 75, 1, ii-iii, 2020). Nyní můžeme s uspokojením říci, že se tak již stalo a že téměř tříleté úsilí bylo završeno nesporným úspěchem.
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Vláda uvažuje o ekologické obnově hnědouhelných velkolomů
Otázce využití velkolomů a souvisejících území ovlivněných těžbou hnědého uhlí v Ústeckém kraji se věnuje vláda ČR dlouhodobě. V této souvislosti byla přijata řada usnesení ukládajících prověření vhodných variant řešení.
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Jeskyně Zoluška – podzemní klenot Moldavska
Dlouho skrytý, přes 90 kilometrů dlouhý jeskynní labyrint byl objeven při těžbě sádrovce v povrchovém lomu téměř na hranici Moldavska s Ukrajinou. Jedná se o třetí nejdelší jeskyni v sádrovcích na světě. Členitá soustava pozoruhodně modelovaných podzemních chodeb se nachází z podstatné části na území Ukrajiny, jeho jediný vchod je však situován v Moldavsku. Protože moldavské státní instituce zvažují zpřístupnit jeskyni veřejnosti, požádaly prostřednictvím České rozvojové agentury experty ze Správy jeskyní České republiky o posouzení záměru. Čtyři odborní pracovníci SJČR byli vysláni do Moldavska na podzim roku 2019.
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Rozhovor s Karlem Prachem,
Začátek projektů ekologické obnovy ve větším měřítku je spojen se spuštěním krajinotvorných programů MŽP v první polovině devadesátých let. Od té doby se na obnovu mokřadů a říčních ekosystémů, obnovu sekundárních degradovaných trávníků, na obnovu pestřejší druhové, věkové a prostorové skladby lesů a obnovu krajinných struktur vynakládá čím dál více prostředků z národních a evropských rozpočtů i rozpočtů samospráv. Stále větší prostor dostává ekologická obnova v projektech rekultivací území narušených těžbou a dalších antropogenních stanovišť. Je tedy současný stav již uspokojivý? Třicet let už vybízí k určitému bilancování, a proto jsme požádali o rozhovor zakladatele vědeckého oboru „restoration ecology“, neboli ekologie obnovy v České republice, Karla Pracha.
Ochrana přírody 4/2021 — 26. 8. 2021 — Rozhovor — Tištěná verze článku v pdf