Podrobné vyhledávání v článcích

Praha je známá množstvím pozoruhodných geologických lokalit. Nalézají se převážně v prvohorních horninách Barrandienu, ale lze se setkat i se staršími (starohorními) či mladšími (druhohorními) horninami.

Lesní chrám od Miloslava Fekara je součástí unikátní galerie Domu přírody Litovelského Pomoraví.

Východištěm dnešní vycházky bude železniční zastávka Valašské Příkazy. Na nejsevernější bělokarpatský hřeben vylezeme po zelené turistické značce přes ves Študlov. Na rozcestí Požár se již ocitáme na hřebeni, v nadmořské výšce něco málo přes 750 m. Po něm se vydáme stále po zelené značce k západu. Stoupáme lesem s menšími horskými loukami pod vrchol Kyjanice (770 m n. m.), kde vstupujeme na území CHKO Bílé Karpaty.

Pískovcové skalní stěny spadají na hladinu Věžického rybníka v PR Podtrosecká údolí a vytvářejí tak neopakovatelnou přírodní scenérii vytvořenou z části působením člověka.

Většinou na této stránce nacházíte pozvánky do míst s dosud zachovalou přírodou. Ochrana přírody se však nesnaží biotopy pouze chránit, ale i obnovovat. Přijměte tedy pozvání na jednu z lokalit, kam se díky aktivitám pozemkového spolku „Příroda vrací“.

Čertův důl je součástí Sedmidolí, jižního svahu Slezského hřbetu mezi Labským dolem a dolem Bílého Labe. Od počátku 18. století byl obydlen, na třech loukách stály tři boudy s převážně sezonním provozem – pastvou dobytka a zpracováním mléka. Paradoxně teprve v roce 1889, kdy už zdejší osídlení postupně zanikalo, bylo ústí údolí zpřístupněno solidní vozovou cestou podél Bílého Labe, po které se sem ze Špindlerova Mlýna dostaneme i my. Na první pohled nepoznáme, že se jedná o významnou novověkou archeologickou lokalitu. Někdejší louky a pastviny spontánně zarůstají smrky v sousedství odrůstající nové generace lesa na imisních holinách. Hluboko do montánního pásma sestupují kamenná moře s ostrůvky kleče (nejnižší v 1 080 m n. m.).

Rozpadlé smrčiny s borůvčím a dostatkem volných ploch tetřevu hlušci svědčí. Na Moravsku se vyskytuje jeho nejsilnější populace u nás.

Naučná stezka na Medníku není nejstarší, jak se často tvrdí. Přesnější by bylo říkat „nejstarší novodobá“, protože nejstarší doloženou naučnou stezku na našem území zřídil amatérský přírodovědec Rudolf Kögler již ve 40. letech na Krásnolipsku. To však nic nemění na tom, že právě stezka na Medníku je „pramatkou“ všech dalších naučných stezek u nás. Letos je tomu právě 50. let, kdy tato stezka vznikla.