Podrobné vyhledávání v článcích

Pět tisíc kilometrů od vchodu do svého areálu provozuje Zoo Praha Toulavý autobus. Jeho základna se nachází v kamerunském městečku Somalomo u vstupu do biosférické rezervace Dja, na své cesty však vyjíždí z různých vesnic v okolí této rezervace. Se školními dětmi a jejich doprovodem pak míří do záchranných stanic pro primáty – do Mefou a do Limbe. Projekt je vyvrcholením dosavadních snah pražské zoo o ochranu goril nížinných a jejich prostředí ve střední Africe.

Možná jste si před lety kladli otázku, zda je opravdu nutné zakládat pro vaši organizaci internetové stránky. U institucí, které se snaží o širší společenský dopad, jde dnes v podstatě o nezbytnost. Podobná otázka visí ve vzduchu i v souvislosti se sociálními sítěmi.

Lužnice patří k nejoblíbenějším vodáckým řekám v České republice, Mezi ostatními řekami má zvláštní postavení, protože je považována za kolébku českého vodáctví. Tato skutečnost klade velké nároky na orgány ochrany přírody, jejichž hlavním cílem je zde zachování biologických i krajinotvorných funkcí řeky a maximální eliminace negativních vlivů působících na kvalitu vodního prostředí i biotopy na ně vázané při využití rekreačního potenciálu toku. Téměř celý úsek přírodního toku Lužnice na území CHKO Třeboňsko je dnes chráněn soustavou maloplošných chráněných území v kategoriích přírodní rezervace (PR) a národní přírodní rezervace (NPR), přesto i nejcennější biotopy jsou z velké části zpřístupněny pro širokou veřejnost.

V Beskydech existuje silná tradice poznávací turistiky, ať už jde o organizované skupiny (senioři, školy v přírodě, letní tábory), nebo o „pouhé“ milovníky a pozorovatele přírody. Mnozí by o horách rádi věděli více, než jsou schopni najít v knihách, mapách či na internetu.

V každoroční kampani Pták rokupředstavila Česká společnost ornitologická (ČSO) široké veřejnosti druhy avifauny České republiky, přibližující konkrétní problémy ochrany přírody a krajiny. Po více než dvou desetiletích došlo i v této tradiční celostátní akci k výrazné změně.

Dva státy, čtyři velkoplošná chráněná území, jediná pískovcová krajina. I tak je možné popsat přeshraniční oblast Českého a Saského Švýcarska, jejíž jádro tvoří dva národní parky obklopené dvěma chráněnými krajinnými oblastmi. Správy těchto území své aktivity v oblasti práce s veřejností již řadu let koordinují. Potenciál pro spolupráci tím však zdaleka není vyčerpán. S ustupujícím významem politické hranice se naopak otevírají nové možnosti pro utváření jediné a zřetelné identity regionu Českosaského Švýcarska.

Prakticky od samého počátku existence Krkonošského národního parku byla vedle ryzí ochrany přírody velká část aktivit věnována práci s veřejností. Již v 70. letech 20. století se začaly rodit základy zdejší ekologické výchovy, bylo zřízeno první pobytové školicí středisko ochrany přírody na Rýchorské boudě a síť informačních středisek. Správa KRNAP se v oblasti práce s veřejností vždy snažila udávat tempo a zkoušet nové věci i postupy. A je tomu tak dodnes.

Péčí pracovníků záchranných stanic pro živočichy prochází ročně několik tisíc volně žijících zvířat. Pomoc zraněným a jinak handicapovaným jedincům je však jen jednou polovinou poslání záchranných stanic. Jejich hlavní význam spočívá v osvětě a vzdělávání široké veřejnosti. Té se věnují různou měrou všechny stanice sdružené v Národní síti stanic, některé mají propracovaný kompletní systém ekovýchovného působení. Příkladem může být Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.