Podrobné vyhledávání v článcích

V ekológii (najmä systémovej ekológii) sa v posledných desaťročiach uplatňuje niekoľko závažných paradigiem, zásadne ovplyvňujúcich porozumenie vzťahov človeka a prírody. Medzi ne patrí aj tzv. nerovnovážna paradigma prírodných systémov. Podľa nej ekosystémy podliehajú neustálym, často iba ťažko predvídateľným zmenám a rovnovážny stav je v nich skôr vzácny a nie je možné ho zakonzervovať. Čoraz viac prác sa sústreďuje na aspekty ekologickej zložitosti a integrity ekosystémov a ich implikácie pre strategické smerovanie spoločnosti, využívanie prírodných zdrojov i ochranu a manažment ekosystémov. Cieľom manažmentu chránených území by malo byť zabezpečenie kvalitného, spravodlivého a efektívneho spravovania a riadenia týchto území, aby dokázali lepšie reagovať nielen na aktuálne, ale aj budúce výzvy a príležitosti. Na Slovensku pritom neexistuje plán pre systematický manažment chránených území (národných i európskych kategórií).

Dne 5. 2. 2019 to totiž bylo téma konference, kterou uspořádala AOPK ČR ve spolupráci s Fakultou životního prostředí České zemědělské univerzity. Konference se účastnili studenti, pracovníci ochrany přírody, podniků povodí, krajských, městských i obecních úřadů a další zájemci. Mnohé druhy rostlin a živočichů by bez lidské péče z naší přírody zmizely.

Ocenění získala dne 5. 2. 2019 péče o lesy na Rožmitálsku a dlouhodobý výzkum v Jeseníkách. První z nich si z rukou ředitele AOPK ČR Františka Pelce převzali Karel Šícha a Josef Hrdina z Arcibiskupství pražského, které hospodaří v lesích na Rožmitálsku v chráněné krajinné oblasti Brdy. Předání proběhlo na konferenci Ochrana ohrožených druhů v praxi, kterou AOPK ČR pořádala společně s Českou zemědělskou univerzitou, Fakultou životního prostředí.

Přirozený příchod druhu do národního parku, zejména pak dříve vyhubeného, patří v ochraně přírody obvykle k vítaným událostem. Tak tomu je i v případě vlků, kteří na pomyslné dveře Českého Švýcarska klepali od roku 2013. Nebylo však vůbec jisté, zda se zde také trvale usadí. Přece jen se jedná o vysoce navštěvovanou oblast a ani svým reliéfem není zdejší krajina srovnatelná s Horní Lužicí (Sasko), odkud se vlci začali šířit. Trvalá přítomnost vlků na území parku však byla v roce 2017 prvně a v roce 2018 opakovaně potvrzena.

AOPK ČR a Asociace soukromého zemědělství ČR uzavřely na jaře 2018 dohodu o spolupráci, jež přinesla první výsledky – společné ocenění prvních farem, které se věnují dlouhodobě péči o krajinu. Asociace byla ochranářské veřejnosti představena již ve čtvrtém čísle r. 2018 časopisu Ochrana přírody, pouze v krátkosti připomeneme, že jde o stavovskou nevládní organizaci sdružující od roku 1998 především rodinné farmy. Má více než 8 000 členů s průměrnou výměrou obhospodařované půdy cca 90 ha.

Selháváme ve snaze o zastavení úbytku biologické rozmanitosti. Tato kritická slova zazněla z úst výkonné tajemnice Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) Christiany Pascové-Palmerové na úvod 14. zasedání konference smluvních stran CBD, konaného 17.–29. listopadu 2018 v egyptském letovisku Šarm aš-Šajchu.

Součástí Strategického plánu CBD pro období 2010–2020 se stala také dvacítka ambiciózních závazků, označovaných jako cíle z Aiči (CBD 2010, Plesník 2011, 2017). Je zřejmé,  že v současné době se většinu z nich ani zdaleka nedaří naplňovat (Tittensor et al. 2014, Mace et al. 2018, UNEP 2018a). Vyhodnocení plnění Strategického plánu, které se očekává na příštím zasedání smluvních stran v Pekingu v roce 2020, proto s velkou pravděpodobností pozitivně nevyzní a dá Pascové-Palmerové za pravdu.

Loňský tzv. osmičkový rok byl významný nejen z důvodu hned několika výročí důležitých pro českou státnost, ale též pro ochranu přírody. Založení našich nejstarších pralesních rezervací Žofínského (1838) a Boubínského pralesa (1858) jsme si připomněli „Rokem českých pralesů“¹). V jejich stínu pak poněkud zůstalo výročí ustavení první tuzemské odborné státní instituce pro ochranu přírody v r. 1958. Tuto událost bychom si však měli připomínat nejen pro odvedenou práci v nesnadném období. Celková připravenost tehdejších institucí v ochraně přírody totiž pomohla po r. 1989 k prosazení razantních změn v životním prostředí a konstituování moderní legislativy a řízení ochrany přírody v České republice.

První vyobrazení Moravského krasu začala vznikat od poloviny 18. století. V dalších desetiletích, zvláště v období romantismu, maleb, kreseb či grafik přibývalo. Nejoblíbenějším motivem umělců byla propast Macocha, ale i Býčí skála, Kostelík a další. Koncem druhé poloviny 19. století začala tvorbu malířů a grafiků střídat fotografie. Přesto i později byla vytvořena krásná umělecká díla, a to jak z povrchu, tak i z podzemí Moravského krasu.

V červenci 2018 se otázka ochrany tygrů (Panthera tigris) a jejich další přežití ve volné přírodě dostala do popředí zájmu široké veřejnosti v České republice v souvislosti s možným zapojením občanů ČR nebo občanů jiných států žijících v ČR do ilegálního obchodu s tygřími produkty. Protože se v této souvislosti v hromadných sdělovacích prostředcích objevila řada nejrůznějších informací, pokusíme se stručně shrnout současný stav uvedené problematiky a nastínit její možná řešení.