Podrobné vyhledávání v článcích

Již deset let samostatné existence má za sebou Správa jeskyní České republiky. Spravuje čtrnáct veřejnosti zpřístupněných jeskyní a jedno opuštěné důlní dílo s pseudokrasovými jevy. Jeskyně, kterými ročně projde téměř 700 000 návštěvníků, patří k největším našim podzemním systémům a nejvýznamnějším zvláště chráněným částem přírody.

Šedesát let existence chráněného území vybízí k ohlédnutí a také k zamyšlení co dál. Určité právo k ohlédnutí se zpět mi snad dává to, že celých 36 let jsem s prohrami a úspěchy ochrany přírody a krajiny osobně spojen. Vyhlášení Moravského krasu chráněnou krajinnou oblastí již v roce 1956 vnímám jako uznání přírodních kvalit území, současně však i jako důrazný apel na jeho ochranu.

Cílem příspěvku je ukázat na příkladu několika druhů hmyzu, o které Pálava za posledních 40 let přišla, změny, jež postihly celou krajinu, a to nejen na jihu Moravy. A také snahu Správy CHKO Pálava těmto změnám čelit.

Vážení čtenáři,

dostává se vám do rukou číslo časopisu Ochrana přírody, které je v mnohém věnováno přírodnímu fenoménu – jeskyním.

Vrch Raná je spolu s Milou a trojicí kopců Oblík–Srdov–Brník charakteristickou součástí jedinečného panoramatu Lounského středohoří a právem patří k nejcennějším reprezentantům stepních ekosystémů. Řadí se i mezi významná a turisticky atraktivní místa a také mezi historicky důležitá sportoviště bezmotorového létání a leteckého modelářství. Především se ale svou druhovou pestrostí a bohatostí i zachovalostí přírodních stanovišť řadí mezi chráněná území mezinárodního významu.

Vznik CHKO Železné hory, tak jako většina našich chráněných území, má své kořeny v nadšení a lásce k přírodě. Právě tento entuziasmus lidí jako Vladimír Bálek, Jindřich Vodička, Jiří Hruška, Luděk Štěpán, Zdeněk Roušar a mnoha dalších vyvrcholil v roce 1991 vyhlášením Železných hor chráněnou krajinnou oblastí.

Údaje, nedávno uveřejněné uznávanou Komisí pro přežití druhů Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN SSC), jsou dostatečně výmluvné. V roce 2015 se obětí pytláků v Africe stalo nejméně 1 338 nosorožců. Počet těchto pozoruhodných lichokopytníků zabitých v rozporu se zákony tak na černém kontinentě stoupá již šestý rok v řadě. Od roku 2008, kdy začala nová vlna masového odstřelu nosorožců, mají afričtí pytláci na svědomí přinejmenším 5 940 zvířat.