Podrobné vyhledávání v článcích

V programovém období let 2007–2013 nám Operační program Životní prostředí (OP ŽP) nabídl k realizaci širokou škálu opatření investičního i neinvestičního charakteru v oblasti zlepšování vodohospodářské infrastruktury, kvality ovzduší, nakládání s odpady, zlepšování stavu přírody a krajiny a environmentálního vzdělávání. Celkově bylo na OP ŽP alokováno 4,92 mld. EUR (hrazeno z Evropského fondu regionálního rozvoje a Fondu soudržnosti). Díky tzv. pravidlu n+2 je možné realizovat a financovat projekty z tohoto období až do konce roku 2015. Tím dojde v příštím roce k překryvu dvou programových období, současného a nastupujícího (2014–2020), které je nyní v intenzivní přípravě, tak aby první výzvy pro předkládání žádostí mohly být vyhlášeny nejpozději na jaře 2015.

Kromě „tradičních“ invazních druhů (bolševník velkolepý, křídlatky, mýval severní, nepůvodní druhy raků) se u nás každým rokem objevují další nové druhy, u kterých je riziko, že se po určité době stanou trvalou součástí naší krajiny a budeme tak nuceni vynakládat nemalé prostředky na potlačení jejich šíření. Nejjednodušším bojem proti nově se šířícím invazním druhům je jejich brzké odhalení a rychlé zakročení proti jejich rozšiřování. Důležité je přitom povědomí široké veřejnosti o existenci a vzhledu těchto druhů a zároveň možnost podat zprávu o jejich nálezu. To je nyní možné nalézt na webu AOPK ČR o invazních druzích.

Ve čtvrtek 10. října 2013 se poblíž Jistebníka odehrála pro přírodu CHKO Poodří velmi významná událost. Do nového koryta revitalizované Bílovky byla vpuštěna voda a byla tak slavnostně ukončena akce s názvem „Revitalizace Bílovky v CHKO Poodří“.

Chráněná krajinná oblast Třeboňsko je širokou veřejností vnímána jako víceméně rovinaté území s rozsáhlými lesy, rašeliništi a množstvím rybníků, které jsou navzájem propojené sítí přirozených i umělých vodních toků. Není však bez zajímavosti i skutečnost, že její součástí je na východě, při hranicích s Rakouskem, úzký výběžek krystalinika, nazývaný Maršovinská pahorkatina.

Rozmanitý podzemní svět pod malebnou Balcarovou skálou u Ostrova u Macochy byl lidem dlouho utajen. Znám byl pouze výrazný vchod s navazující 38 metrů dlouhou slují. Romantické místo v Moravském krasu poprvé na obrazu ztvárnil J. Richter v roce 1820. Skála s temným otvorem a opředená pověstmi byla od poloviny 19. století uváděna v publikacích od různých autorů. Jedním z nich byl i Dr. Jindřich Wankel, který v prostorách vchodu a sluje učinil první archeologické výzkumy. Roku 1869 odkryl pravěké ohniště a kostěný nástroj z období mladšího paleolitu.

Blíží se konec programového období
2007–2013 a nástup období nového pro roky 2014–2020, v rámci něhož můžeme očekávat první výzvy k předkládání žádostí o podporu na jaře příštího roku. Operační program Životní prostředí (OP ŽP) nám v rámci současného období umožnil realizaci mnoha kvalitních projektů, které přispívají ke zlepšení životního prostředí.

Nosorožec tuponosý (Cerathoterium simum) je nejčastější obětí brutálního vybíjení mj. proto, že se rád pase v přehledných otevřených afrických savanách a jeho rohy jsou největší - mohou dorůst až dvoumetrové délky. Přes 90 % jeho populace je vázáno na státní a privátní rezervace Jižní Afriky a zde mezi úplně nejvýznamnější útočiště patří Hluhluwe-Umfolozi Park, odkud pochází i tento snímek.