Prokleté hory nejsou vůbec prokleté
Prokleté hory (Prokletije), nejvyšší část Dinárských hor, se nacházejí na území hned tří států – Černé Hory, Albánie a Kosova. Na jihu pohoří na území Albánie leží Národní park Thethi, vyhlášený v roce 1966 na ploše 26,3 km2, a Národní park Údolí řeky Valbonës, ustavený o třicet let později na rozloze 80 km2. Na černohorské straně se připravuje zřízení Národního parku Prokletije a uvažuje se i o ochraně celého pohoří včetně kosovské části v rámci trilaterálního Balkánského mírového parku.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Katastrofální úhyn racka chechtavého
Severní Morava– Smutnou událostí ptačí oblasti Litovelské Pomoraví v roce 2010 byl úhyn asi 1 440 ex. racka chechtavého (Larus ridibundus) v hnízdní kolonii na Chomoutovském jezeře v důsledku otravy rodenticidem Lanirat®MICRO. První příznaky otravy racků zpozorovali rybáři 8. dubna. Autor článku navštívil lokalitu hned následující den a zaznamenal úhyn několika desítek racků na březích jezera, z nichž dva uhynulé jedince převezl na Státní veterinární ústav v Olomouci za účelem zjištění příčiny úhynu. Pitva prokázala intoxikaci bromadiolonem (účinná látka rodenticidu Lanirat®MICRO) a vyloučila intoxikaci fosfidem zinku (účinná látka rodenticidu Stutox). Stejnou příčinu úhynu potvrdila i pitva dalších šesti uhynulých jedinců.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze
Geneticky upravený bavlník zvyšuje v Číně gradaci ploštic
S rozvojem moderních biotechnologií se objevil příslib řešení potravinových problémů a odstranění nežádoucích účinků moderního zemědělství. Geneticky modifikované organismy (GMO) totiž nabízejí možnost záměrně upravit vlastnosti organismů tak, aby poskytovaly maximální zisk při snížení zátěže na životní prostředí. Termínem geneticky modifikovaný organismusoznačujeme nositele nové kombinace dědičného materiálu, získané některým z postupů soudobé biotechnologie. Veřejnost se častěji setká s oběma krajními názory, podle nichž jsou geneticky upravené organismy a jejich produkty vždycky hrozbou nejen pro přírodu, ale i lidské zdraví, nebo naopak představují učiněný zázrak.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze
Podmínky prostředí ovlivňují hnízdění poštolky obecné
Zeměpisná poloha určité lokality určuje do značné míry významné ukazatele vnějšího prostředí, jako je poměr světla a tmy v průběhu 24 hodin nebo primární produkce (rostlinná biomasa vytvořená primárními producenty – zelenými rostlinami). Již delší dobu víme, že ptáci mohou rozmnožováním reagovat právě na tyto charakteristiky.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze
Ohlédnutí za druhou konferencí ochrany přírody v Olomouci, aneb jak dál
Severní Morava– Tento sloupek jsem začal psát s masochistickou snahou organizátora o sebekritické ohlédnutí za konferencí, která se v Olomouci konala ve dnech 14.–17. září 2010. Nespokojen s několika verzemi textu jsem se nakonec přiklonil spíše k zamyšlení nad odkazem dvou konferencí, které v Olomouci proběhly a které si byly (někdy až příliš) podobné a které přes řadu nedostatků ukázaly, že v České republice chybí platforma pro širší setkávání relativně velké skupiny lidí, kteří se na různých úrovních podílejí na ochraně přírody. Obě konference (první proběhla ve dnech 19.–22. 9. 2008) byly vlastně tak trochu průzkum bojem na nepříliš prozkoumaném poli potřeby ochranářů vyměňovat si zkušenosti.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze
Pozvánka na Konferenci Mokřady a klimatická změna
Ve dnech 2. – 5. února 2011proběhne v Češkovicích u Blanska konference Mokřady a klimatická změna, jejímž cílem je výměna pozitivních i negativních zkušeností získaných při ochraně, obnově a managementu různých typů mokřadních ekosystémů na území České republiky a Slovenské republiky.
Bližší informace ke konferenci naleznete na www.mokrady2011.cz.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze
Nově zrekonstruovaná naučná stezka Sudslavický okruh v Pošumaví
Vimperk– Jedna z nejstarších pošumavských naučných stezek se dočkala po 33 letech své rekonstrukce. Stezka se nachází nedaleko Vimperku a vede přírodní rezervací Opolenec. Rekonstrukce proběhla díky iniciativě Českého svazu ochránců přírody Šumava, který nechal zhotovit a podél celé trasy rozmístit 15 nových informačních tabulí a dřevěný mobiliář, jako jsou lavičky, zábradlí či stojan na vrcholovou knihu. Výsledná podoba stezky je také dílem mnoha dobrovolníků a místních nadšenců, kteří se v průběhu celé výstavby do realizačních prací ochotně zapojovali.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze
Ochrana přírody v Učené společnosti České republiky
Praha– Učená společnost České republiky, založená v roce 1994, sdružuje špičkové vědce z nejrůznějších oborů. Navazuje na činnost někdejší Československé akademie věd a je obdobou věhlasných vědeckých společností působících zejména v západní Evropě i několik století jako je proslulá britská Královská společnost, Královská švédská akademie věd nebo Francouzská akademie věd. V současnosti má Učená společnost ČR 99 řádných a 39 čestných členů, kteří působí ve čtyřech sekcích, mj. v sekci biologicko-medicínských věd.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze
Správní řízení ve věci zásahu do přirozeného vývoje vzácných dravců na jižní Moravě, informace o jeh
Jižní Morava– Koncem roku 2009 zahájily příslušné orgány ochrany přírody dvě správní řízení ve věci společných žádostí čtyř subjektů – Lesů České republiky, s. p., Českomoravské myslivecké jednoty, o. s., Biosférické rezervace Dolní Morava, o. p. s., a Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně – povolení poměrně rozsáhlého projektu na „výzkum a ochranu“ raroha velkého (Falco cherrug) a orla královského (Aquila heliaca) v lužních lesích Břeclavska na jižní Moravě.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze
Informace o mapování biotopů na mapovém serveru AOPK ČR
V průvodci mapovými službami (http://mapy.nature.cz) je v současné době možné prohlížet vrstvu mapování biotopů a vyhledávat vybrané charakteristiky segmentů a biotopů. Tato data bylo doposud možné získat pouze na základě písemné žádosti a licenční smlouvy. Jejich online zpřístupnění na internetu je proto užitečným nástrojem, díky kterému jsou data nyní pohodlně přístupná široké veřejnosti.
Ochrana přírody 6/2010 — 28. 12. 2010 — Zprávy-Recenze