Podrobné vyhledávání v článcích

Velevrub tupý (Unio crassus) je druhem velkého mlže, který byl spolu s perlorodkou říční (Margaritifera margaritifera) zařazen Evropským programem pro sladké vody (European freshwater program, WWF, 2000) mezi 15 klíčových taxonů, na které je potřeba zaměřit ochranu. Důvodem je, že tyto dva vymírající druhy symbolizují svou vazbou na rybí hostitele ekologickou spojitost mezi různými skupinami vodních organismů. Kromě vysokých nároků na jakost vody upozorňují také na zásadní význam sedimentu a říčního dna pro vodní ekosystém. Velcí mlži tak zprostředkovávají komplexní pohled na sladkovodní ekosystém a jsou vynikajícími indikačními druhy a současně také výborným vzdělávacím prostředkem (Bachmann 2000).

Endemit, těší mě

Termín endemit je v ochranářském slovníku skloňován poměrně často. Označují se tak taxony, které jsou vázány k určité oblasti, mimo kterou se nikde jinde přirozeně nevyskytují. Tuto definici osvětlují následující příklady. Jedle bělokorá (Abies alba Mill.) je evropským endemitem, neboť se vyskytuje jen na tomto kontinentě.

Královédvorská zoo se na podzim roku 2008 rozhodla vyvézt několik jedinců severního poddruhu nosorožce tuponosého do Afriky. Tento záměr, který se týká pěti nosorožců z celkových osmi chovaných v lidské péči, má však z řad odborné veřejnosti své zastánce i odpůrce. Především kvůli názorové neshodě mezi odborníky a celkové náročnosti projektu byla situace kolem chystaného přesunu zvířat několikrát medializována (např. ČT: pořad Nedej se, vysílaný 5. 9. 2008 a 11. 2. 2009, Ekolist: článek Nosorožci na hraně zániku – Zoo Dvůr Králové chce svoje nejvzácnější zvířata převézt do Afriky 7. 10. 2008).

V posledních letech můžeme být svědky stále častějších nálezů zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta), známého též jako skvrnitého či pod starším názvem běloskvrnce tečkovaného, vrubounovitého brouka z podčeledi zlatohlávků (Scarabaeidae: Cetoniinae) v rozmanitých stanovištích naší kulturní krajiny.

Přestože je orel královský zařazen v Příloze I Směrnice o ptácích a poslední červený seznam ptáků (IUCN 2008) jej řadí mezi celosvětově ohrožené druhy v kategorii VU (vulnerable – zranitelný), není bohužel uveden v příloze č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., a není tedy zvláště chráněných druhem živočicha ve smyslu § 48 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Není tedy ani předmětem ochrany v Ptačí oblasti Soutok – Tvrdonicko, v níž byl od roku 1998 zaznamenán jeho výskyt. Z toho nepochybně vyplývají jistá úskalí pro zabezpečení účinné ochrany tohoto druhu.