Rozšírenie medveďa hnedého
Populácia medveďa hnedého (Ursus arctos) má na území Slovenska stúpajúcu tendenciu. Len v oblasti Krivánskej Fatry sa počet jedincov koncom 70. rokov 20. storočia odhadoval na 17–18 ks (Janík 1982), pričom v roku 2011 tu bolo počas pravidelného stacionárneho monitoringu zistených 37 medveďov. Naviac posledné číslo určite nepredstavuje celkový počet jedincov v tomto národnom parku (Kalaš 2012a). Napriek tomu oficiálne údaje hovoriace o takmer dvoch tisíckach medveďov na Slovensku treba brať so značnou rezervou. Podobne sa žiada pristupovať aj k otázke rozširovania recentného areálu. Súčasné ojedinelé výskyty jedincov mimo areál ešte neznamenajú, že sa hranica rozšírenia výraznejšie mení.
Ochrana přírody 1/2013 — 12. 5. 2013 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Strategická vize rozvoje krajiny Novodvorska a Žehušicka
K podnícení zájmu odborné i laické veřejnosti o problematiku aktivní ochrany kulturní krajiny probíhal na území Novodvorska a Žehušicka výzkumný projekt Implementace opatření Evropské úmluvy o krajině v intenzivně zemědělsky využívaných oblastech nesoucích stopy historických krajinářských úprav – pilotní studie Nové Dvory – Kačina, jehož cílem bylo vytvořit nové nástroje k integrované ochraně a nakládání s krajinou. Na řešení projektu spolupracovaly VÚKOZ, v.v.i., Průhonice, Přírodovědecká fakulta UK v Praze a další subjekty. Výzkum byl završen v roce 2011.
Ochrana přírody 1/2013 — 12. 5. 2013 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Monitoring živočichů
Monitoring živočichů vypuštěných po jejich vyléčení zpět do přírody je důležitou součástí péče o zraněné a jinak postižené živočichy v záchranných stanicích. Data získaná z tohoto monitoringu umožňují záchranným stanicím zlepšit a zefektivnit svou činnost a také zjistit, do jaké míry má záchrana zraněných či jinak handicapovaných volně žijících živočichů smysl.
Ochrana přírody 1/2013 — 12. 5. 2013 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Podjatost úředníků
Nejvyšší správní soud v rozšířeném senátu řešil otázku, zda lze vyloučit pochybnost o nepodjatosti úředníků – zaměstnanců orgánu územního samosprávného celku při rozhodování o jeho zájmech. Protože s takovými pochybnostmi a námitkami se setkávají orgány ochrany přírody v rozhodovací praxi poměrně často, seznámím v tomto článku čtenáře se závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu a pokusím se je ilustrovat na dvou praktických příkladech.
Ochrana přírody 1/2013 — 12. 5. 2013 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Národní síť záchranných stanic
Každoročně se do rukou lidí dostává velké množství zraněných zvířat – mláďat, vyčerpaných, nevyspělých nebo jinak handicapovaných živočichů. Jejich počet velmi rychle narůstá, což mj. úzce souvisí s překotnou urbanizací a exploatací krajiny, rozvojem průmyslu, dopravy a energetiky. Současně narůstá i počet lidí, kteří chtějí pomoci jak konkrétním handicapovaným zvířatům, tak i snahám ochránců přírody negativní vlivy člověka na divoká zvířata eliminovat. Proto vznikly záchranné stanice, které se postupně zapojily do Národní sítě záchranných stanic – celostátního systému na pomoc handicapovaným živočichům, jehož obdobu bychom ve světě těžko hledali.
Ochrana přírody 1/2013 — 12. 5. 2013 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf
Dravci v České republice
Stavy dravců dosáhly minima začátkem 70. let 20. století: podle střízlivých odhadů se jejich početnost v západní a střední Evropě včetně území dnešní ČR snížila za období let 1870–1970 o plných 90 % (Brown 1976).
Ochrana přírody 1/2013 — 12. 5. 2013 — Z naší přírody — Tištěná verze článku v pdf
Vážím si konkrétní práce neziskových organizací
Vážení čtenáři,
první číslo časopisu Ochrana přírodyv roce 2013 je věnováno práci záchranných stanic pro handicapované živočichy. Jsem si vědom, že záchrana volně žijících zvířat, která se ocitla v nouzi, není a nebude klíčovým problémem ochrany naší přírody. Nemá přímý vliv na ochranu našich ekosystémů, biotopů, ani nijak významně neovlivňuje biodiverzitu či populace ohrožených druhů. Přesto tuto aktivitu považuji za nesmírně důležitou.
Ochrana přírody 1/2013 — 12. 5. 2013 — Úvodem — Tištěná verze článku v pdf
Pavel Pešout - náměstek ředitele AOPK ČR
Vážení čtenáři,
v době úspor ve veřejných rozpočtech, tedy i v ochraně přírody a krajiny, se téma vytváření ekologické sítě může zdát neaktuální. Je tomu ale právě naopak.
Ochrana přírody 2012 — 21. 4. 2013 — Zvláštní číslo — Tištěná verze článku v pdf
Ekologická síť v podmínkách ČR
Ekologická síť je již dlouhodobě nedílnou součástí strategie ochrany přírody a krajiny ve většině vyspělých a v mnoha rozvojových zemích. Může mít nejrůznější názvy a být různě široce pojatá. V některých evropských státech je jedním ze základních nástrojů územní ochrany přírody1. V České republice je doposud často vnímána jako synonymum územního systému ekologické stability. To je však zúžený pohled. Ekologickou síť v ČR je třeba vnímat celostně – se segmenty všech úrovní z hlediska biogeografického významu, ekosystémových funkcí a intenzity ochrany a péče.
Ochrana přírody 2012 — 21. 4. 2013 — Zvláštní číslo — Tištěná verze článku v pdf
Celoevropská ekologická síť a zelená infrastruktura
Snahy o vytvoření celoevropské ekologické infrastruktury se objevily již začátkem 90. let 20. století po zásadních politických, hospodářských a sociálních změnách, k nimž došlo v bývalých komunistických zemích střední a východní Evropy. Jejich iniciátorem byla zpočátku vláda Nizozemského království, podporovaná některými významnými mezinárodními nevládními organizacemi na ochranu životního prostředí, jako je Mezinárodní unie na ochranu přírody (IUCN) nebo Světový fond na ochranu přírody (WWF International).
Ochrana přírody 2012 — 21. 4. 2013 — Zvláštní číslo — Tištěná verze článku v pdf