Podrobné vyhledávání v článcích

V téměř absolutní tmě, hluboko v jeskyni, kde ticho přerušoval jen zvuk kapek dopadajících do jezírka, vyrůstal snad tisíce let nevídaný krápník. Nikdo o něm nevěděl a neobdivoval ho. Až najednou se ozval nezvyklý hluk krumpáčů a lopat. Tmou pronikl paprsek světla a zazněly lidské hlasy. Možná to byly hlasy nadšení nad novou prostorou a údivu nad krápníkovou výzdobou, v níž dominoval krápník, který pojmenovali Svícen.

Pohled na Sněžku (1 603 m n. m.) od Úpské hrany. Před horou vyniká Větrný hřeben, úzká spojnice masivu Sněžky s východokrkonošským náhorním platem, prudce spadající do karů Úpská jáma a Kociol Lomniczki.

Že povodně jsou v nivách velkých řek přirozenou a nezbytnou součástí přírodních procesů asi není třeba čtenářům tohoto časopisu vysvětlovat. Osvěta veřejnosti v této otázce ale rozhodně neuškodí. Nová naučná stezka, nazvaná Krajinou povodní, se však zdaleka nezabývá jen povodněmi.

Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) obohatila od svého založení v roce 1948 péči o přírodní a krajinné dědictví o celou řadu novátorských přístupů. Za všechny jmenujme alespoň červený seznam celosvětově ohrožených druhů, informování, výchovu a vzdělávání veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva nebo sjednávání mezinárodních mnohostranných úmluv zaměřených na ochranu biologické rozmanitosti. Nemalou pozornost nejvýznamnější nevládní ochranářská organizace na světě věnuje i tradičním způsobům, jak zachovat zdravé prostředí, tedy i územní ochraně.

Colorado, geograficky nejrozmanitější stát USA, zahrnuje velmi rozdílné krajinné typy. Nedozírné Velké pláně (Great Plains), které se rozprostírají na východě, přecházejí na západě v kolosální hradbu Skalnatých hor (Rocky Mountains) s nejvyšší horou Mount Elbert, jež dosahuje nadmořské výšky 4 401 m. Zatímco sever pokrývají zelená údolí, která ještě v 19. století využívali indiáni pro letní lov zvěře, na jihojihozápadě Colorada začíná Coloradská plošina (Colorado Plateau). Neskutečná krajina hlubokých kaňonů a tabulových hor, s ohromnou plošnou denudací a hloubkovou erozí trvající 20 miliónů let, zasahuje na území čtyř států – Colorado, Utah, Arizona a Nové Mexiko. Oblast, kde se potkávají hranice těchto států, dnes známá pod jménem „Čtyřmezí“ či region Čtyř rohů (Four Corners Region), se v letech
600–1 300 n. l. stala domovem původních indiánských kmenů amerického jihozápadu – pueblanských předků, tzv. košíkářů. Jejich nejzachovalejší a nejpůsobivější stavby pod skalními výklenky a převisy ukrývá národní park Mesa Verde. Jde o jediný park ve Spojených státech, který byl zřízen na ochranu lidských výtvorů již v roce 1906 prezidentem Theodorem Rooseveltem. O sedmdesát let později byl zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Sněžka jako nejvyšší hora Česka a Slezska nejenže od nepaměti zdáli upoutává pozornost atypicky ostrým vrcholem v jinak oblém krkonošském panorámatu, ale také odráží dobové společenské trendy. Na urbanizovaném vrcholu vzniklo v 19. století půlhektarové náměstíčko, jehož obrysy dodnes vymezují plochu určenou pro návštěvníky. Za řetězem by měly mít prostor místní otužilé organismy, bydlící ve zvětralinách. Zdejší těsné sousedství tvrdého turismu a vzácných tundrových společenstev je nejvýše položeným ochranářským kompromisem (nikoli konsensem) u nás.

Chráněná území jsou pro zvídavé návštěvníky přirozeným magnetem. Čekají, že uvidí něco víc než v „necertifikované“ krajině. A právě tady má ochrana přírody z minulosti opravdu velký dluh. Pokud má totiž společnost považovat náklady na péči o přírodu za oprávněné, je třeba lidem srozumitelně vysvětlovat, co a proč ochrana přírody dělá. Tento dluh se pokoušíme splatit. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) se v posledních letech i přes významné rozpočtové škrty začala programově zabývat dlouho podceňovanou interpretací přírodního dědictví přímo v chráněných územích. Je ještě daleko ke spokojenosti, ale podařilo se již vytvořit systém návštěvnické infrastruktury a byly také položeny základy sítě návštěvnických center – Domů přírody.

V knihovně Václava Havla v Praze bude příští rok dne 21. ledna v 19 hodin představena veřejnosti – za účasti autorů – kniha Čas pro světlo (nakladatelství Portál). Jedná se o knižní rozhovor Heleny Illnerové s Pavlem Kovářem, oba autoři jsou členy Rady AOPK ČR. Exkluzivní ukázka z této knihy pro náš časopis je doplněna aktuálními otázkami Františka Pojera, zaměstnance AOPK ČR a člena redakční rady časopisu Ochrana přírody.

Hodnotící zprávy o stavu evropsky významných druhů a přírodních stanovišť jsou Evropské komisi podávány každých šest let, přičemž v roce 2013 byl stav z hlediska ochrany stanoven již podruhé. V seriálu článků se věnujeme jednotlivým hodnoceným skupinám (viz OP 6/2013). Tento poslední díl seriálu shrnuje výsledky hodnocení 84 druhů obratlovců žijících na území ČR (zpráv za kontinentální i panonský region bylo odevzdáno celkem 141).