Podrobné vyhledávání v článcích

Zalesňování zemědělských pozemků je veřejností většinou považováno za činnost pro přírodu a krajinu přínosnou. Realita je však často přímo opačná. K zalesňování jsou totiž přednostně vybírány hospodářsky obtížně využitelné plochy, které v okolní intenzivně využívané krajině představují poslední ostrůvky biodiverzity. Zalesněním se tyto plochy mění nejčastěji na kulturní smrčinu s minimální ekologickou hodnotou a výrazně sníženou biodiverzitou.

Dlouhé řady zájemců, táhnoucí se před kiny doslova po celém světě, výmluvně potvrzovaly, že na stříbrná plátna dorazil dlouho očekávaný kasovní trhák. Steven Spielberg v Jurském parku pomocí počítačové techniky skoro před čtvrtstoletím vdechl život dávno vyhynulým tvorům. Zápletka oceněními ověnčeného snímku velkého mága stříbrného plátna není nikterak složitá. Z dávné dědičné hmoty (kyseliny deoxyribonukleové, DNA) se vědcům podaří díky nezanedbatelné finanční podpoře výstředního boháče vrátit do současného světa ještěry, které jsme si zvykli označovat jako dinosaury, a dobrodružství může začít.

Na dálničních a silničních komunikacích nachází smrt mnoho živočichů. Nejvíce postiženi bývají právě obojživelníci. Pohledem jejich ontogeneze jsou nuceni každoročně migrovat k vodnímu stanovišti, kde se rozmnožují, a dopravní komunikace se tak pro ně stávají jen těžce překonatelnou bariérou. Ochránci přírody se snaží eliminovat dopad silniční dopravy na mortalitu těchto ohrožených živočichů a přenášejí je z rizikových úseků na druhou stranu vozovky. Další způsob ochrany představují trvalé migrační (naváděcí) zábrany a podchody. V České republice jsou postaveny na 20 lokalitách (Mikátová, ústní sdělení). V jakém technickém stavu se nacházejí a plní svůj účel? Nenaplňují, alespoň na dvou jediných lokalitách v Moravskoslezském kraji.

Výsledkem zvýšené snahy o sjednocení evropského přístupu k problematice invazních druhů byl vznik Nařízení EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (dále jen Nařízení), které vešlo v platnost 1. 1. 2015. To definuje nakládání s vybranými invazními druhy v rámci celé EU.
Těmi „vyvolenými“ se stalo nejprve 14 druhů rostlin a 23 druhů živočichů, které byly zapsány na seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (dále jen unijní seznam). Ten byl letos rozšířen o další 3 druhy živočichů a 9 druhů rostlin a aktualizovaný seznam je platný od počátku srpna tohoto roku.

Jádrem nařízení č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů jsou zejména opatření proti druhům a nižším taxonům, považovaným za invazní nepůvodní druhy s významným dopadem na Evropskou unii. Jedná se o druhy nepůvodní v celé EU (s výjimkou nejvzdálenějších oblastí), které by měly být schopny vytvořit životaschopnou populaci, jež se dokáže rozšířit do přinejmenším dvou států EU nebo jedné mořské podoblasti. Současně mají vykazovat závažný dopad na biologickou rozmanitost, lidské zdraví a hospodářství nebo musí být tento dopad vysoce pravděpodobný.

Diskuse nad tím, zda kvalitního realizátora prací v oboru péče o dřeviny poznáme podle vzdělání, nebo podle certifikátu, probíhá již velmi dlouho. Obě strany tohoto sporu se shodují v konstatování, že práce prováděné na stromech jsou nevratné a často mohou způsobit škody nepředstavitelného rozsahu. Fakt, že zvláště v menších obcích jsou občas ke „zkracování stromů” přizváni vedle lesních dělníků i příslušníci místního sboru hasičů, patří mezi noční můry všech, kdo byli někdy s výsledkem takovýchto projektů konfrontováni.

V Česku je čáp bílý jedním z nejznámějších a nejsledovanějších ptáků. Je to tím, že je to pták atraktivní, který svou velikostí i vzhledem každého upoutá, a také tím, že hnízdí často v bezprostřední blízkosti člověka. Na jižní Moravě hnízdí čápi ještě také v lesních koloniích. V poslední době však svá stará hnízdiště opouštějí (Pohansko, Soutok, Sekulská Morava, Oskovec, Skařiny). Příčinou jsou rušivé zásahy do jejich biotopu, nevhodné meliorační zásahy do krajiny, mýcení břehových porostů, totální zničení meandrovitého povodí Dyje a Moravy atd.

Územní systém ekologické stability (ÚSES) představuje jeden z pilířů ochrany přírody a krajiny České republiky. Vytváření ÚSES je již od roku 1992 zakotveno v zákoně o ochraně přírody a krajiny, dokonce je výslovně označeno za veřejný zájem, na kterém se společně podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Legislativně je stanoveno také začlenění ÚSES v územním plánování. Jestliže má ÚSES zajišťovat vzájemné propojení přírodních i pozměněných ekosystémů, pak by se mohlo zdát, že česká ochrana přírody má v rukou nejen jedinečný nástroj k podpoře zdravé přírody a krajiny, ale také pro řešení problému fragmentace prostředí, populací a společenstev, stejně jako pro zachování či obnovu konektivity.

V posledních dvaceti letech se migrační prostupnost příčných staveb ve vodních tocích pro ryby stala jedním z preferovaných témat spadajících do komplexu revitalizačních a státem financovaných opatření v ČR. Specifické konstrukce a stavby, souhrnně označované jako „rybí přechody“, umožňují rybám přesuny v podélné trati vodních toků i v profilech, kde jim tomu brání umělé překážky v podobě příčných staveb různého typu. Postupně byly vytvořeny normy, metodické materiály a publikovány knihy, které poskytují širokému spektru zájemců potřebné informace a podklady k rozhodování, jak prostupnost vodních toků pomocí rybích přechodů zajistit.

Od 70. let 20. století se na naše území navrací bobr evropský. Jeho početnost narůstá a aktuálně je odhadována na více než 6000 jedinců. Základní životní projevy bobrů se tak stále častěji dostávají do střetu s hospodářskými zájmy člověka v krajině a narůstá i množství působených škod. Náhradám škod působených bobrem evropským byl věnován článek v čísle 2/2015 časopisu Ochrana přírody, zaměřený na škody na trvalých porostech (tj. zejména dřevinách) a polních plodinách. Tyto škody stát kompenzuje dle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, v platném znění. Jak je to ale se škodami na vodních dílech?