Podrobné vyhledávání v článcích

Jde to vůbec dohromady – vzorový příklad „tvrdého“ turistického průmyslu a snaha o zachování přírodních hodnot a krajinného rázu? Odpovíte-li si, že nejde, máte (téměř) absolutní pravdu. A dvojnásobnou, jedná-li se o zvláště chráněné území!

Zákon č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy v platném znění (dále jen zákon 115), byl přijat v dubnu roku 2000. Má za cíl mírnit konflikt mezi zájmy ochrany přírody a vlastníky domestikovaných zvířat, rybníků, zemědělských či lesnických pozemků apod. Zákon umožňuje za splnění zákonných podmínek uhradit škodu, kterou způsobil na majetku vybraný zvláště chráněný živočich podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění.

Problematika rybožravých predátorů je v posledních letech často skloňovaným tématem. Z médií se pravidelně dozvídáme o ztrátách, které na rybích obsádkách působí kormorán velký, volavka popelavá, nebo vydra říční.

Vsoučasné době byl spuštěn nový národní dotační program Obnova přirozených funkcí krajiny (POPFK). Tento program je nástupcem Programu revitalizace říčních systémů a jeho spuštění je posledním krokem k naplnění optimalizace národních dotačních programů v ochraně přírody, která byla představena v článku Budoucnost dotačních programů (Ochrana přírody 2/2009, str. 7-10). POPFK doplňuje především evropský Operační program Životní prostředí 2007–2013 a národní Program péče o krajinu.

Na renaturaci technicky upravených koryt se podílí hlavně zanášení a zarůstání, rozpad technického opevnění a vymílání břehů. Zejména v úsecích ve volné krajině mohou tyto změny do značné míry zlepšovat ekologické a často i vodohospodářské vlastnosti toků. Toto konstatování nelze absolutizovat, každý případ je třeba hodnotit s ohledem na místní podmínky. Celkově však jsou renaturace v rámci povodí významným pozitivním jevem. Pracují zadarmo a jejich přínosy ke zlepšování stavu vodních toků jsou podstatně rozsáhlejší než přínosy záměrně prováděných revitalizačních staveb.

Střední les. Kouzelné spojení dvou zcela neutrálních slov, vyslovované zaklínadlo při péči o lesní ekosystémy v chráněných územích. Často skloňované zejména při péči o doubravy, kde je třeba nahradit přirozenou disturbanční dynamiku trvalou intervencí umožňující nejen přežití druhů vázaných na prosvětlená stanoviště, ale i udržení samotného dubu v zastoupení, jehož historicky i prehistoricky dosahoval. V souladu s cíli ochrany přírody se dále modifikuje způsob a intenzita této intervence.

Plány péče o chráněné krajinné oblasti (CHKO) jsou zásadním koncepčním dokumentem ochrany přírody a krajiny. Jejich tvorba je zakotvena v § 38 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění: („Plán péče… je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany… slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Pro fyzické ani právnické osoby není závazný.“)

Výstavky (někdy také nazývané „výstavce“) jsou podle Lesnického naučného slovníku (Poleno et al. 1994) stromy, ponechané záměrně na porostní ploše po mýtní těžbě. Důvodem může být semenná obnova porostu, produkce jakostních sortimentů, estetické hledisko nebo zájmy ochrany přírody. Ponecháváním výstavků z důvodu ochrany přírody se budeme zabývat v dalším textu.

Velká část vodních toků v minulosti prodělala různé technické úpravy omezující jejich členitost a prostorový rozsah. Takto vzniklá poškození morfologického aspektu ekologického stavu a do značné míry i vodohospodářských vlastností těchto toků jsou dnes pokládána za nadměrná.

Smyslem tohoto článku je podělit se s ostatními o zkušenosti, které jsme v Ekologickém centru Meluzína získali i při přípravě projektů do Operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Hlavním záměrem bylo prozkoumat na modelovém příkladu proceduru projektu pro OPŽP. Řekli jsme si, že uděláme vše tak, jak by se správně mělo. Docela nás zajímalo, zda je to vůbec možné.