Podrobné vyhledávání v článcích

Michal Hejna, Martin Majer: 
Podzemí Berounska a Hořovicka
Za tajemstvím jeskyní, štol a dolů...
Nakladatelství Machart, říjen 2019, 141 stran

Modelling Nature. An Introduction to Mathematical Modelling of Natural Systems 
Gillman E. & Gillman M. 
CABI Publ. Willingford, U.K. 2019. 280 str. ISBN 978-1-786393135. 
Cena výtisku v pevné vazbě 45 GBP
Všechny modely jsou špatné, 
ale některé jsou užitečné.
George O. Box: Robustness in statistics (1979)

Skutečně! Ve zkratce: značka kvality české i světové ochrany přírody. Polyhistor s úžasnou sloní, eventuálně delfíní pamětí, workoholik a kvalitní psavec. Přitom vždy usměvavý, velmi příjemný a ochotný kolega, vzdor načaté šedesátce stále mezi přáteli s veselou klukovskou náturou.

Ve čtvrtek 12. března 2020 nás ve věku 72 let po těžké nemoci opustil náš kamarád a kolega Karel Kavalec. Smyslem pro pomoc, laskavým slovem a svým osobitým humorem byl Karel výjimečnou osobností, výborným parťákem a skvělým člověkem. Vždy s úsměvem na tváři. A jak si dobře pamatuji, životní nadhled mu nechyběl ani v době nemoci. Zpráva o Karlově úmrtí nás všechny silně zasáhla.  

Vysazování stromů bývá všeobecně považováno za jeden z možných způsobů omezování dopadů probíhajících a očekávaných změn podnebí a přizpůsobování se jim. Současně se stává i opatřením, jak bojovat proti nedostatku vody v krajině, v některých oblastech současně zabraňovat úbytku biologické rozmanitosti a ve městech poskytovat jejich obyvatelům žádoucí stín a snižovat dopady efektu tepelného ostrova. Četné nevládní organizace a vlády proto uskutečňují v různých částech světa rozmanité iniciativy, jejichž cílem je vysázet miliardy, nebo dokonce rovnou biliony stromů. 

Když Nadace Partnerství na jaře 2019 vyšla na veřejnost s iniciativou Sázíme budoucnost – 10 milionů stromů pro vyprahlou krajinu a přehřátá města, setkali jsme se se dvěma typy reakcí. Spontánně nadšenou od laické veřejnosti, firem i médií a skeptickou od institucí odborných, včetně některých ochranářských organizací. Jen pozvolna se nám daří kritickou odbornou komunitu přesvědčovat, že za iniciativou stojí promyšlený koncept, který jsme dávali dohromady společně s MŽP, arboristickými odborníky, představiteli obcí a dalšími partnery.

Zvuky slouží kytovcům nejen k orientaci v prostoru, získávání potravy či obraně před predátory, ale i k vzájemné komunikaci mezi jedinci téhož druhu na ohromující vzdálenosti. Nejde jen o složitý systém dorozumívání delfínů, o němž se často s určitou nadsázkou hovoří rovnou jako o jazyce, nebo širokou škálu zvuků vydávaných keporkaky (Megaptera novaeangliae) přirovnávanou ke zpěvu. Zvuk podobný hlasu žab, ale s ostrými kovovými tóny a intenzitou motorové pily, vydává jeden z nejmenších a současně dnes nejhojnějších v minulosti průmyslově lovených kytovců – plejtvák malý (Balaenoptera acutorostrata). 

ProKARSTerra je mezinárodní projekt Bulharské akademie věd, zabývající se ochranou krasových území. Za účelem spolupráce odborných institucí z různých států vznikla v rámci projektu v roce 2009 vědecko-praktická síť International Scientific and practical Network ProKARSTerra, mezi jejíž partnerské organizace patří i instituce z České republiky.

Správa jeskyní České republiky (SJ ČR) v roce 2019 opět spolupracovala prostřednictvím České rozvojové agentury na projektech pomoci zahraniční rozvojové spolupráce vybraným zemím. První z těchto zemí byla Gruzie a pomoc byla vyžádána na hydrologický monitoring jeskyně Arsena Okrodžanašviliho (o které přinesl časopis Ochrana přírody informace v čísle 2/2020) a vytipování nejvýznamnějších krasových jevů oblasti Rača jako podkladu pro vyhlášení velkoplošného chráněného území.