Ochrana přírody v interaktivních science centrech
V posledních desetiletích dochází k proměnám turistické nabídky. Jedním z produktů změn jsou interaktivní expozice, kde je návštěvník vtažen do děje, do tématu. Už nejde o prosté pasivní čtení textů na informačních tabulích. Je zde snaha zapojit také další smysly a návštěvníkovi umožnit aktivně si vyzkoušet mnohé činnosti. Rozvoj interaktivity lze pozorovat napříč turistickými cíli (tradiční muzea, zoo…). Vznikají též zcela specifické nové areály – science centra. Většinou je jejich spojujícím tématem technika. Musí to však platit bezvýhradně? Je zde možnost šířit i další témata, např. přírodu a její ochranu? Následující text se na základě několika příkladů snaží ukázat, že takové areály již skutečně existují.
Ochrana přírody 4/2019 — 30. 8. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Vietnam – země ochranářských paradoxů
Vietnam je nádherná země, kde srdce cestovatele plesá, a to z mnoha důvodů. Jde o zemi tropickou, a tedy barevnou, která může nabídnout spousty pozoruhodných památek, vysoké hory, moře, ale i zbytky úžasné přírody: přestože ji nelze označit za nedotčenou, ukrývá překvapivě mnoho klenotů. Čelí přitom řadě ochranářských výzev, z nichž některé se daří naplnit, zatímco jiné bohužel nikoliv.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Mezinárodní ochrana přírody — Tištěná verze článku v pdf
Rozhovor s Janem Jeníkem
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Rozhovor — Tištěná verze článku v pdf
Dvě zprávy o stavu jedné planety
Každý rok se k zájemcům dostane alespoň jedna zpráva, hodnotící stav určité složky životního prostředí v celosvětovém měřítku. Globální analýzy se tak zaměřují kupř. na lesy, oceány, mokřady, půdu (jako hmotu), potravinové zdroje včetně hospodářsky významných druhů ryb a dalších mořských živočichů, mangrovové porosty, korálové útesy, ptáky, cévnaté rostliny, odrůdy a kultivary plodin nebo plemena domácích a hospodářských zvířat.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Krasové jevy v údolí Moravy pod Králickým Sněžníkem
Králický Sněžník, naše třetí nejvyšší pohoří se stejnojmenným vrcholem dosahujícím nadmořské výšky 1424 m, se rozkládá na rozhraní Čech, Moravy a polského Kladska na ploše více než 270 km2. Části horského masivu po obou stranách státní hranice jsou součástí zvláště chráněných území přírody a území soustavy Natura 2000 (NPR, EVL, PO Králický Sněžník na české straně a Śnieżnicki Park Krajobrazowy, Rezerwaty Przyrody Śnieżnik Kłodzki a Jaskinia Niedźwiedzia na straně polské). Mezi významné přírodní fenomény, které si zasluhují zvýšenou pozornost a ochranu, bezesporu patří i krasové jevy.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Zaměřeno na veřejnost — Tištěná verze článku v pdf
Červenohorské sedlo: historie a současnost sledování (nejen) ptačí migrace na našich horách
Západovýchodně orientovaný hlavní hřeben Jeseníků představuje významnou migrační bariéru pro létající živočichy. Zdálky viditelná výrazná sníženina Červenohorského sedla jim umožňuje tuto bariéru překonat s menším úsilím, než kdyby letěli přes výše položené jesenické hřebeny, a není tedy divu, že zejména v období podzimní migrace je do poměrně úzkého koridoru sedla kanalizováno obrovské množství táhnoucích ptáků, netopýrů i různých skupin tažného hmyzu. Toho je od roku 2010 využíváno k monitoringu táhnoucích ptáků, ke kterému se v posledních letech postupně přidalo i sledování průtahu netopýrů a vybraných skupin tažného hmyzu. Zejména v souvislosti s ptačí migrací jde v současnosti o největší takto zaměřený výzkumný projekt na území České republiky a zároveň o jedinou lokalitu, kde lze za vhodných podmínek táhnoucí ptáky sledovat přímo v průběhu nejen denní, ale i noční migrace.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Periglaciální fenomén a problematika jeho ochrany
Přestože během kvartéru byla naše pohoří převážně modelována periglaciálními procesy, jež po sobě zanechaly rozsáhlý soubor specifických tvarů reliéfu, je jim věnována menší pozornost než reliktům horského pleistocenního zalednění. Cílem předkládaného textu je představit hlavní periglaciální tvary vyskytující se v našich nejvyšších pohořích a charakterizovat jejich morfologii, vývoj, paleoenvironmentální význam a důvody, proč tyto unikátní formy reliéfu chránit.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Sokol stěhovavý v Jeseníkách a moderní technologie k jeho ochraně
Sokol stěhovavý patří k nejatraktivnějším druhům, kterými se Jeseníky mohou pochlubit. Nebylo tomu tak ale vždy. Kvůli nadměrnému používání herbicidu DDT v zemědělství i z důvodu pronásledování ze strany holubářů, sokolníků a myslivců zmizel sokol v 2. polovině 20. století nejen z Jeseníků, ale prakticky ze všech lokalit v České republice. Novodobé hnízdění sokola v Jeseníkách se datuje od roku 2001 a od té doby jeho zdejší populace i v blízkém okolí1 roste. Tak jako při návratu sokola do přírody sehrál důležitou roli člověk, i do posilování jesenické populace se člověk nadále zapojuje – pravidelným monitoringem, smysluplnou úpravou hnízdišť a jejich ochranou. Jeseníky se svým okolím jsou tak dnes jednou z nejvýznamnějších sokolích oblastí v naší republice.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Výzkum a dokumentace — Tištěná verze článku v pdf
Povolování kácení dřevin v souvislosti se záměrem, pro který je zvláštním právním předpisem stanoven
Dne 1. 4. 2019 nabyla účinnosti vyhláška č. 86/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, ve znění vyhlášky č. 222/2014 Sb. Hlavním důvodem novely vyhlášky bylo zohlednit změnu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále též „ZOPK“), provedenou spolu s velkou novelou stavebního zákona zákonem č. 225/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018, a sice nový odst. 6 § 8 upravující závazná stanoviska orgánů ochrany přírody ke kácení dřevin pro účely stavebních záměrů.
Novela vyhlášky upravila případy, kdy závazné stanovisko podle § 8 odst. 6 ZOPK, případně též rozhodnutí o povolení kácení podle § 8 odst. 1, lze vydat, aniž by žadatel doložil vlastnické právo nebo uživatelský vztah k pozemku včetně souhlasu vlastníka pozemku s kácením. Jak správně aplikovat tuto výjimku zakotvenou pro případy žádosti o kácení dřevin v souvislosti se záměrem, pro který je zvláštním právním předpisem stanoven účel vyvlastnění (§ 4 odst. 1 písm. b) novelizované vyhlášky), není podle prvních zkušeností autorky článku orgánům ochrany přírody zdaleka jasné.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Právo v ochraně přírody — Tištěná verze článku v pdf
Kozmické ptačí louky – iniciativa k ochraně přírody
Popisované území se nachází v Moravskoslezském kraji v okrese Opava na rozhraní katastru obcí Kozmice a Dolní Benešov. Jedná se o území jednoho z posledních zbytků ucelenějších nivních luk, které zůstalo nezoráno, na rozdíl od jiných úseků původně významného lužního komplexu v rozsáhlé údolní nivě řeky Opavy. Ani tomuto území se však nevyhnula meliorační opatření z 60.–80. let 20. století. Výsledkem bylo narovnání toku a vytvoření husté sítě odvodňovacích kanálů a v potrubí vedených přivaděčů, velké škody pak způsobilo i používání herbicidů. Článek je o projektu a o lidech, kteří se s tím nehodlali smířit.
Ochrana přírody 4/2019 — 29. 8. 2019 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf