Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Vyhraje ďábel obtížný boj s přenosnou rakovinou?

Mezinárodní ochrana přírody

Autor: Jan Plesník

Vyhraje ďábel obtížný boj s přenosnou rakovinou?

Není žádným tajemstvím, jak ke svému jménu přišel největší v současnosti žijící dravý vačnatec ďábel medvědovitý (Sarcophilus harrisii), dosahující délky 50–80  cm a hmotnosti 4,5–12 kg. Samci soupeří o partnerky vskutku urputně. Neméně zuřivě si zvířata vytvářejí pořadí, v jakém žerou oblíbenou potravu – mršiny. Obrovský tlak stisku čelistí umocněný mohutnými žvýkacími svaly ďáblu umožňuje polykat kosti, celé orgány a srst úlovku. Uvádí se, že za pouhou půlhodinu dokáže zcela spořádat kořist dosahující 40  % jeho hmotnosti (Pemberton & Renouf 1993). Pokud je ďábel zahnán lidmi do úzkých, pohybuje červenýma ušima, vydává odporný zápach, vřeští a doširoka otvírá tlamu s velkými zuby.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Mezinárodní ochrana přírody Tištěná verze článku v pdf

Vladimír Josef Procházka – geolog,  který před 120 lety sestoupil do Macochy

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Petr Zajíček

Vladimír Josef Procházka – geolog,  který před 120 lety sestoupil do Macochy

Propast Macocha lákala k náročnému sestupu dobrodruhy i badatele v dobách, kdy ještě nebyla zpřístupněna veřejnosti. Na dno bylo možno sestoupit pouze shora, nejlépe z místa dnešního dolního můstku. Poprvé to bylo dle historických pramenů v roce 1723. Nejvíce výprav se uskutečnilo ve druhé polovině 19. století. Jedním z aktérů vědecké expedice roku 1898 byl významný český přírodovědec Vladimír Josef Procházka.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Zaměřeno na veřejnost Tištěná verze článku v pdf

Možnosti posílení vodních zdrojů – alternativy uvažované nádrže Pěčín

Výzkum a dokumentace

autoři: Magdalena Nesládková, Linda Franková

Možnosti posílení vodních zdrojů – alternativy uvažované nádrže Pěčín

Sucho v letech 2015 až 2017 znovu otevřelo diskusi nad výstavbou vodních nádrží a oživen byl i záměr výstavby nádrže Pěčín v chráněné krajinné oblasti Orlické hory. Neexistuje však jiná, méně rozporuplná možnost, jak výhledový nedostatek vodních zdrojů ve východních Čechách řešit? Odpověď byla hledána v rámci úkolu zadaného Ministerstvem životního prostředí Výzkumnému ústavu vodohospodářskému T. G. Masaryka, v.v.i. Článek vysvětluje, že výběr varianty řešení s nejmenšími vlivy na životní prostředí je jediný postup, který je v souladu s platnými právními předpisy a bez kterého se nelze obejít.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

O mapách a mapování jeskyní

Výzkum a dokumentace

Autor: Vratislav Ouhrabka

O mapách a mapování jeskyní

Základní součástí dokumentace jeskyní je jejich grafické vyobrazení. Bez mapy, plánků či náčrtu je téměř nemožné v tomto často velmi členitém a na prostorovou orientaci komplikovaném podzemí lokalizovat zájmová místa. O rozsahu prostor, jejich morfologii, vzájemné poloze podzemních dutin vůči sobě či vůči povrchu dokáže vypovídat rovněž pouze mapa, případně model jeskyně. Bez mapové dokumentace nelze zajistit ani účinnou a efektivní ochranu jeskyní. Z těchto důvodů je kvalitní mapová dokumentace jeskyní (zákonem chráněných přírodních objektů viz § 10 zákona 114/1992 Sb.), důležitým podkladem pro další speleologický průzkum, pro hodnocení jejich prostředí, mikroklimatu, bioty a dalších prvků.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Rtuť v prostředí lesních ekosystémů  CHKO Brdy

Výzkum a dokumentace

Autor: Tereza Nováková, Tomáš Navrátil, Jan Rohovec

Rtuť v prostředí lesních ekosystémů  CHKO Brdy

Rtuť a její sloučeniny patří mezi velmi toxické látky, jež jsou často neobyčejně mobilní a vykazují vysokou schopnost akumulace. Celoplošné mapování území České republiky prokázalo zvýšenou úroveň kontaminace životního prostředí rtutí. Z mapování se poněkud vymykala oblast dnešní CHKO Brdy, do nedávné doby pro výzkum obtížně přístupná. Lesní ekosystémy zde nabízejí pohled na rozsah zasažení rtutí průmyslově nevyužívaného území, vstupu rtuti do ekosystému, distribuci rtuti v různých složkách lesního ekosystému, vyhodnocení průchodu rtuti biosférou, vstupu do pedosféry a hydrosféry. Právě proto bylo jednou z úvodních studií nově vzniklé CHKO zjištění aktuální distribuce rtuti v lesních ekosystémech.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Výskyt pesticidních látek ve vybraných lokalitách CHKO Moravský kras s dopadem na skapové vody

Výzkum a dokumentace

Autor: Taťána Halešová, Marie Kotyzová

Výskyt pesticidních látek ve vybraných lokalitách CHKO Moravský kras s dopadem na skapové vody

Ve skapových vodách Harbešské a Amatérské jeskyně v CHKO Moravský kras byly opakovaně zjištěny obsahy především triazinových, chloracetanilidových a azolových pesticidů. Tyto skupiny pesticidů mohou představovat potenciální nebezpečí pro necílové organismy, ale také pro zdraví člověka. Pesticidní látky jsou zde sledovány od roku 2015 a podrobnější výsledky přinesla studie financovaná z Programu péče o krajinu. Jejím účelem bylo zjistit, zda a v jaké míře dochází k transportu pesticidů z povrchu do jeskynních systémů.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Evropský červený seznam biotopů

Výzkum a dokumentace

Autor: Milan Chytrý

Evropský červený seznam biotopů

Tvorba červených seznamů rostlinných a živočišných druhů má dlouhou tradici. Tyto seznamy jsou významným vodítkem pro plánování ochranářských strategií a hodnocení stavu přírody na mezinárodní i národní úrovni. V posledních desetiletích se vedle ohrožených druhů věnuje stále větší pozornost i ochraně biotopů (přírodních stanovišť, ekosystémů). V Evropské unii je tento princip zakotven ve směrnici o stanovištích, která výskyt určitých ohrožených biotopů používá k vymezování chráněných území v rámci soustavy Natura 2000. Proto se v posledních letech soustředil zájem mezinárodních ochranářských odborníků právě na přípravu červených seznamů biotopů.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Výzkum a dokumentace Tištěná verze článku v pdf

Závazná stanoviska ke kácení dřevin  pro účely stavebních záměrů

Právo v ochraně přírody

Autor: Jitka Jelínková

Závazná stanoviska ke kácení dřevin  pro účely stavebních záměrů

V předchozích dvou číslech časopisu se S. Havelková věnovala představení nejpodstatnějších změn, které přináší tzv. velká novela stavebního zákona spojená s novelou zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen zákon či ZOPK) a dalších souvisejících zákonů (zákon č. 225/2017 Sb. účinný od 1. 1. 2018). Tento příspěvek je věnován podrobnějšímu rozboru změny povolování kácení a ukládání náhradní výsadby pro účely stavebních záměrů povolovaných (umisťovaných) v řízeních podle stavebního zákona uvedených v novém § 8 odst. 6 ZOPK. Spolu se zásadní změnou § 70 odst. 3 ZOPK omezující práva ekologických spolků jen na účast v řízeních před orgány ochrany přírody a s novými odst. 9 až 11 § 4 stavebního zákona zásadně omezujícími přezkum závazných stanovisek dotčených orgánů pro účely řízení podle stavebního zákona je nahrazení samostatného řízení o povolení kácení před orgánem ochrany přírody „pouhým“ jeho závazným stanoviskem velmi závažné.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Právo v ochraně přírody Tištěná verze článku v pdf

Kolizní úseky obojživelníků

Péče o přírodu a krajinu

Autor: Antonín  Krása

Kolizní úseky obojživelníků

Silniční mortalita je problémem pro řadu živočichů, obojživelníci však patří mezi ty nejhůře zasažené. To platí zejména pro dva nejběžnější druhy, ropuchu obecnou (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria). Proto jsou již řadu desetiletí realizována opatření, která mají negativní dopady silniční mortality zmírnit. K tomu přispívá i databáze a mapová vrstva kolizních úseků spravovaná AOPK ČR.

Ochrana přírody 1/2018 18. 2. 2018 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf