Podrobné vyhledávání v článcích

Celosvětový obchod s planě rostoucími rostlinami a volně žijícími živočichy a výrobky z nich dosahuje bez ryb a dřeva ročně hodnoty 30,6–42,8 miliardy USD (700–980 miliard Kč), z toho na legální obchodování připadá 22,8 miliardy USD (522 miliard Kč). Poptávka po domácích mazlíčcích zůstává spolu se zájmem o luxusní potraviny a s tradičním, zejména východoasijským lékařstvím jeho nejdůležitější hnací silou.

Ve dnech 7. – 8. června 2017 se v Bohuslavicích u Telče uskutečnil již osmý ročník semináře CITESové evergreeny, každoročně pořádaného Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a financovaného Ministerstvem životního prostředí. Tentokrát akce nesla název CITES – včera, dnes a zítra. Pracovníci AOPK ČR, MŽP, České inspekce životního prostředí, krajských úřadů, zoologických zahrad, Státní veterinární správy ČR a akademických institucí měli opět možnost probrat společná témata, související s Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, označovanou podle místa sjednání také jako Washingtonská konvence a známější pod zkratkou anglického názvu jako CITES.

Není žádným tajemstvím, že stav půdy na naší planetě nemůžeme označit za příznivý. Třetinu všech půd a více než polovinu těch zemědělsky obdělávaných lidé již v celosvětovém měřítku stačili mírně nebo silně poškodit (FAO 2015, Plesník 2016). Problémy s klesající kvalitou půdy ještě umocňuje velkoplošný úbytek přírodního a přírodě blízkého prostředí, homogenizace živé složky ekosystémů a probíhající a očekávané změny podnebí (Davies 2017). Žádný div, že pozornost nejen vědců se v této souvislosti stále častěji obrací k nezřídka přehlíženým bezobratlým – žížalovitým (Lumbricidae).

Rychlost a rozsah, s nimiž lidé záměrně či neúmyslně přesouvají organismy na naší planetě, v posledních staletích významně narostly. Připomeňme, že jen menší část nepůvodních druhů, obvykle 10–15 %, se chová invazně, tj. ohrožuje jiné druhy, biotopy a ekosystémové procesy a někdy poškozuje lidské zdraví a působí hospodářskou újmu. Přestože na mnoha místech Země dochází k viditelnému zvyšování počtu nepůvodních druhů, údaje o jejich hromadění v určitých částech světa a o rozdílech mezi jednotlivými taxonomickými či ekologickými/funkčními skupinami (gildami) donedávna překvapivě chyběly.

V loňském roce jsme čtenáře Ochrany přírody informovali o tom, že totální herbicid glyfosát, účinná látka například velmi používaného přípravku Roundup, ale i mnoha dalších, je vysoce podezřelý z rakovinotvorných účinků, a také že jeho nadužívání v zemědělství má zřejmě velmi devastující vliv na polní volně žijící živočichy a vůbec biodiverzitu zemědělské krajiny. Proto Evropský parlament doporučil ukončit jeho používání ke konci roku 2016.