Podrobné vyhledávání v článcích

Sekce přírodovědných atlasů a určovacích příruček na českém knižním trhu byla aktuálně obohacena o tematicky výjimečné dílko: Mnohonožky České republiky Pavla Kocourka, Karla Tajovského a Petra Dolejše.

přehled vybraných aktualit za období červen–červenec 2017

Milá paní kolegyně Ing. Ludmila Friedlová, všemi oslovovaná jako Lída, oslavila 5. června 2017 kulaté jubileum a je příkladem opravdového zájmu a vytrvalosti v ochraně přírody – vlastně téměř celou dobu pracovala u naší organizace a právních předchůdců, letos již čtyřicátým rokem!

V úterý 27. června byl v brzkých ranních hodinách nad Gabrielinou stezkou vedoucí z Mezní Louky na Pravčickou bránu, v místě zvaném Lovecká trubka, shozen nebezpečný pískovcový balvan, který ohrožoval bezpečnost turistů na této trase.

Na Zemi existuje asi 175 000 mořských ostrovů, které obývá 600 milionů lidí: dvě třetiny všeobecně nezávislých států se alespoň zčásti nacházejí na větších ostrovech. Na řadě ostrovů dochází k prudkému nárůstu populace: předpokládá se, že jen počet obyvatel souostroví a ostrovů v Tichém oceánu vzroste do r. 2030 o polovinu.

Přestože jsme si již zvykli svádět na globalizaci ledacos, vede pokračující přesun obyvatelstva do měst, nástup virtuální reality a jisté zpohodlnění k tomu, že lidé stále více ztrácejí kontakt s přírodou. Někteří autoři dávají zmiňovanou skutečnost do souvislosti také se zrychlujícím se úbytkem člověkem neovlivněného prostředí.

Vláda na svém zasedání 19. dubna 2017 schválila dokument „Strategický rámec Česká republika 2030“, který je aktualizací předchozí strategie udržitelného rozvoje z roku 2010. Jedná se o materiál, který má vytvářet základní rámec pro ostatní strategické dokumenty na národní, regionální i lokální úrovni a udávat směr České republiky ve všech oblastech rozvoje. Významným způsobem se věnuje problematice životního prostředí a ochrany přírody a krajiny.

Dne 12. 6. 2017 bylo na arménském velvyslanectví v ČR podepsáno tři roky připravované memorandum o spolupráci mezi AOPK ČR a arménskou partnerskou organizací (Bio-resource Management Agency of the Ministry of Nature Protection of the Republic of Armenia). Dokument navazuje na společnou deklaraci ministerstev obou zemí, podepsanou v lednu 2014, kterou je stanoveno společné úsilí v ochraně přírody na území obou států.

Člověk není jediný, komu vadí nadměrný hluk. V jeho důsledku mohou kupř. ptáci a savci stejně jako lidé přijít o sluch či trpět vysokým krevním tlakem. V hlučných oblastech vědci u zmiňovaných obratlovců opakovaně prokázali zvýšenou hladinu stresových hormonů v organismu. Příliš hlasité okolí ztěžuje nebo zcela znemožňuje u sarančí, žab, ptáků, netopýrů, kopytníků, kytovců a primátů dorozumívání jedinců náležejících ke stejnému druhu, obranu před predátorem nebo získávání potravy. Dobře známé sýkory koňadry, žijící na tichých místech, snášejí více vajec a vyvádějí více mláďat než ty, které osídlují hlučné lokality.

Činnost člověka odedávna poznamenává prostředí, ve kterém žije. Takto pozměněné prostředí je stále rizikovější pro řadu volně žijících živočichů. Doprava, elektrické vedení, zemědělská a lesnická činnost, nejrůznější bariéry, nástrahy neúmyslné i úmyslné. To vše způsobuje volně žijícím živočichům poranění či smrt. Druhou stranou téže mince je pak rostoucí zájem veřejnosti o pomoc přírodě, který ovšem bez dostatečných znalostí může někdy napáchat více škody než užitku (např. zbytečně odebíraná „opuštěná“ mláďata). Pomoc zraněným či jinak handicapovaným živočichům včetně související osvěty je posláním záchranných stanic pro volně žijící živočichy.