Podrobné vyhledávání v článcích

Hejno jeskápů rezavých (Calidris canutus) a břehoušů rudých (Limosa lapponica) tvořené statisíci jedinců. NP Schleswig-Holsteinisches Wattenmeer v Německu. U nás tito ptáci protahují jen vzácně.

V CHKO Třeboňsko se nachází rozsáhlá plocha rašelinišť, tzv. blat. Začala vznikat ve sníženinách terénu již před více než 12 000 lety. Jejich rašelina je dodnes využívána k lázeňství a k výrobě zahradních substrátů. V minulosti bylo hlavním důvodem k těžbě rašeliny borkování – ruční výroba cihliček na topení. Po zaniknutí tohoto způsobu hospodaření začala rašeliniště regenerovat, a vznikla tak pestrá mozaika různých rašelinných biotopů od bezlesí až po zapojený les podle stáří porostu a výšky hladiny podpovrchové vody. Od roku 1993 jsou „Třeboňská rašeliniště“ zapsána na Seznamu mokřadů mezinárodního významu Ramsarské úmluvy.

AOPK ČR, Správa CHKO Kokořínsko obdržela první neověřené informace o spatření vlka v oblasti rezervace Břehyně-Pecopala již před dvěma lety. V posledních měsících však intenzita informací o pravděpodobném výskytu vlků zejména v okolí rybníka Břehyně vylučovala záměnu se psy či migrujícím jedincem.

Nedaleko města Lázně Bohdaneč se nachází nejvýznamnější ornitologická lokalita Pardubicka, Národní přírodní rezervace (NPR) Bohdanečský rybník. Jedinečný obraz přírodního ostrova v moři okolní zemědělské krajiny skládají plochy mokřadních luk, rákosin, křovin a podmáčených lesů obklopující rozlehlý rybník se zátočinami a ostrovy. V území nastaly ve druhé polovině 20. století vlivem ústupu od tradičních forem hospodaření výrazné změny. V posledních 20 letech tu jsou prováděny rozsáhlé managementové zásahy s cílem obnovy cenných biotopů.

Bezzásahový režim se postupně stává důležitou součástí ochrany biodiverzity lesních stanovišť, dosud však v malé míře těch, které byly činností člověka v minulosti výrazně pozměněny. Přes neúplnost současného poznání se zdá, že zastavení lesního hospodaření může představovat významný – a možná nenahraditelný – stimul i pro biodiverzitu dlouhodobě hospodářsky využívaných lesů kulturní krajiny střední Evropy. Podmínkou pro naplnění uvedeného předpokladu je prozíravý a dostatečně velkorysý přístup k vymezení takového území.

Čína je zemí mnoha nej. Rozlohou je sice až čtvrtá největší, ale pokud jde o počet obyvatel, jednoznačně vede a první místo zřejmě brzy obsadí, i pokud jde o absolutní velikost hospodářství vyjádřenou hrubým domácím produktem. Přímo před očima se mění z rozvojové země v planetární velmoc, protože tempo výstavby celých městských čtvrtí, dálnic a železnic nemá jinde obdobu. Zvedá se i životní úroveň obyvatel, ale ruku v ruce s tím jde zvyšující se tlak na zbývající přírodu, která samozřejmě trpí. Při naší loňské cestě do této země jsme ale měli možnost nahlédnout trošku pod pokličku zpravodajských klišé a na několika příkladech se přesvědčit, že to s tamní ochranou přírody není vždy úplně špatné.

Ochrana přírody se od počátku vyvíjí a mění v důsledku toho, jak roste naše poznání vztahů mezi jednotlivými skupinami organismů a klíčových faktorů, které je ovlivňují. Zároveň se v čase mění i ohroženost jednotlivých druhů, biotopů, ale i celých ekosystémů, na což musí ochrana přírody adekvátně reagovat. A my to musíme mít na paměti, pokud se rozhodujeme, který z možných přístupů zvolit pro konkrétní území nebo situaci. To samozřejmě platí i pro zavádění bezzásahovosti v lesích, protože zde kromě pozitiv existují i významná rizika, zejména v případě lesů nižších poloh.

Náš právní řád nezná pojem „soukromá rezervace“, přitom se s tímto výrazem setkáváme čím dál častěji. Jde totiž asi o nejvýstižnější pojem pro soukromé úsilí o ochranu přírody na určitém území. Proč se soukromá osoba rozhodne pro ochranu konkrétního území či objektu z vlastní iniciativy?