Podrobné vyhledávání v článcích

Revitalizace narušených ekosystémů je v poslední době běžným managementovým opatřením i na území národních parků. Revitalizují se také rašeliniště, která podobně jako většina dalších mokřadů doplácejí na proměny člověkem osídlené a obhospodařované krajiny. To se týká i Šumavy, která nikdy nebyla příliš intenzivně využívána, a přesto tu stopy působení člověka najdeme téměř na každém kroku.

Přirozené porosty borovice kleče (kosodřeviny Pinus mugo) jsou v Krkonoších jednou z nejvýznamnějších vegetačních formací. Problematické ovšem je umělé zakládání těchto porostů zejména po 2. světové válce, tak jak bylo provedeno. Proto Správa Krkonošského národního parku zpracovala managementový plán k redukci umělých výsadeb, jehož cílem je napodobit přírodě blízkou strukturu alpínského bezlesí.

Před 50 lety se odehrála významná událost v oblasti péče o přírodní dědictví naší země. V roce 1963 byl vyhlášen první český národní park, a to na území Krkonoš, kde již v předchozích desetiletích mnoho prozíravých a moudrých lidí usilovalo o záchranu unikátních hodnot, jimiž jsou naše nejvyšší hory proslulé.

Vážení čtenáři,

Krkonošský národní park, který je naším nejstarším, oslaví 17. května padesátiny. Proto jsme se rozhodli věnovat dubnové číslo časopisu Ochrana přírodyprávě problematice národních parků.

Praha– V Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) se v letech 2011 až 2012 uskutečnil projekt Podpora rozvoje řízení lidských zdrojů v AOPK ČR(reg. č. CZ.1.04/4.1.00/58.00025), jehož hlavním cílem bylo nastavit a zavést efektivní systém řízení a rozvoje lidských zdrojů v organizaci, včetně zavedení podpůrných nástrojů k realizaci kvalitní personální politiky.

V sídle AOPK ČR v Praze na Chodově najdete v prvním patře kancelář, většinou s otevřenými dveřmi, kde téměř vždy jako ranní ptáče sedí u počítače prošedivělý soustředěný muž, vždy usměvavý, tichý a neuvěřitelně ochotný. Kdykoliv ho vyrušíte dotazem nebo prosbou, vždy vyhoví.

Ochránce přírody s příznačným jménem, zabývající se dlouhodobě ochranou volně žijících živočichů, vede Stanici pro záchranu živočichů v Bartošovicích a ČSOP v Novém Jičíně. Je spoluzakladatelem Národní sítě stanic pro zraněné a handicapované volně žijící živočichy a od jejího založení stojí v jejím čele. Ochraně přírody a krajiny se také dlouhodobě věnuje jako komunální politik.

Nevládní nezisková organizace Royal Society for Prevention of Cruelty to Animals zachraňuje handicapované živočichy ve Velké Británii už téměř 200 let.

Afrika vyniká nejvyšší druhovou rozmanitostí savců ze všech kontinentů. Bohužel se rozsah málo narušeného přírodního prostředí za posledních pár desítek let s výjimkou několika řídce zalidněných zemí, jako je Namibie, Botswana, Zambie, Gabon, Kongo, Středoafrická republika nebo Jižní Sudán, většinou rozmělnil na různě velké střípky, které v lepším případě požívají územní ochranu.

Péčí pracovníků záchranných stanic pro živočichy prochází ročně několik tisíc volně žijících zvířat. Pomoc zraněným a jinak handicapovaným jedincům je však jen jednou polovinou poslání záchranných stanic. Jejich hlavní význam spočívá v osvětě a vzdělávání široké veřejnosti. Té se věnují různou měrou všechny stanice sdružené v Národní síti stanic, některé mají propracovaný kompletní systém ekovýchovného působení. Příkladem může být Záchranná stanice pro živočichy ČSOP Vlašim.