Podrobné vyhledávání v článcích

Vyslovíme-li před milovníkem přírody slovo Indie, první, co se mu obvykle vybaví, bývá tygr. Přestože největší kočkovitá šelma představuje v druhé nejlidnatější zemi planety v dobrém i zlém ikonu ochrany přírody, nabízejí tamější chráněná území i jiné, neméně působivé ukázky zdejší přírody a krajiny.

Ve dnech 3.–14. března 2013 proběhlo v thajském Bangkoku šestnácté zasedání Konference úmluvy CITES, která slaví v letošním roce 40 let své existence. Zúčastnilo se jí více než 2 000 delegátů zastupujících smluvní strany i četné vládní, mezivládní a nevládní organizace (WWF, IUCN, TRAFFIC aj.). Při této příležitosti byl 3. březen vyhlášen Mezinárodním dnem ochrany planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (World Wildlife Day). Konference je pořádána jednou za tři roky a v jejím průběhu je diskutována a schválena řada usnesení snažících se vylepšit fungování Úmluvy.

Rozvolňování koryta Mohanu u Ebensfeldu bylo připravováno již před rokem 2010. Nevzniklo tedy vysloveně jako úsporný koncept pro období hospodářských obtíží, přestože nyní tak může být vnímáno. Vyšlo z prosté snahy dosáhnout za přijatelné peníze, v reálně omezených pozemkových podmínkách alespoň částečných zlepšení průchodu povodní a zároveň zlepšení morfologicko-ekologického stavu řeky. Po technologické stránce nešel nositel opatření, Vodohospodářský úřad v Kronachu, cestou vědecky podložené aplikace morfologicky autentických říčních tvarů ani vzhledově dokonalých a bezpečně stabilizovaných povrchových úprav. Tentokrát si vzal příklad z povodně, která drsně narušuje terén, nechává za sebou členitě obnažené štěrkové povrchy a říční břehy otvírá pro další korytotvorné působení vodního toku.