Podrobné vyhledávání v článcích

Zažitá představa, že mokřady jsou naprosto zbytečné plochy bez jakéhokoli užitku, se nevyhnula ani území Spojených států amerických. Teprve v roce 1947 prolomil prezident Harry Truman nepsané pravidlo, že správný národní park má chránit buď lesy, nebo hory, nejlépe obojí současně, v krajním případě i polopoušť. A ještě jedno prvenství patří Trumanovi: do té doby byly národní parky v USA, alespoň oficiálně, zřizovány vysloveně pro zachování významných geomorfologických jevů či jedinečného krajinného rázu. Oblast na jihu Floridy na rozhraní tropického a subtropického pásu zvaná Everglades v USA se stala vůbec prvním mokřadním národním parkem, ale současně prvním národním parkem, vyhlášeným na ochranu fauny a flóry a celého ohroženého ekosystému.

Je to už poměrně dávno, kdy jsme poprvé v občanském sdružení Apus, tehdy ještě v Regionálním environmentálním centru Česká republika, použili termín „Za Naturou na túru“. Tenkrát, v roce 2004, jsme chtěli terénními výukovými programy přispět především ke zvyšování povědomí o nově vznikající soustavě chráněných území Natura 2000. Projekt, který financovala DG Environment, byl poměrně úspěšný, lze-li úspěch měřit počtem žáků, které jsme poučili o tom, co je Natura 2000. Výukové programy navštívilo zhruba 5 000 dětí a projekt byl v Bruselu uváděn jako příklad dobré praxe.

Žáci 4. A ze Základní školy Školní v Roudnici nad Labem vyrazili v červnu do nedaleké národní přírodní památky Kleneč, aby se dozvěděli více o mísním endemitu – hvozdíku písečnéme českém.

Na konci roku 2011 byl ukončen pětiletý výzkumný projekt v rámci programu VaV MŽP – „Změny alpinských ekosystémů na území KRNAP, NPR Králický Sněžník a CHKO Jeseníky v kontextu globálních změn“. Cílem projektu bylo popsat odezvy alpinské vegetace a půdního prostředí na globální změny prostředí. Rozsáhlý výzkum se odehrával na území Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku a přinesl řadu zajímavých zjištění. Průběh výzkumu a jeho významnější závěry jsou shrnuty v tomto článku.

Hlubocké hráze a aleje se nacházejí v malebné jihočeské krajině v blízkosti Hluboké nad Vltavou, asi 7 km na severozápad od Českých Budějovic. Zdejší dubová stromořadí vtiskla krajině typický ráz. Oblast je nadregionálně významným nalezištěm řady ohrožených druhů brouků vázaných na staré osluněné duby, zároveň je exponovaným turistickým místem, které ročně navštíví tisíce návštěvníků. Zajištění účinné druhové ochrany tak naráží z mnoha důvodů na řadu problémů.

Dočkáme se jízdy po dálnici z Prahy do Drážďan dokončením úseku mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem? Úsek dálnice označený jako D805 není (vyjma krátkého úseku mezi Lovosicemi a Bílinkou) stále dokončen a prakticky celý prochází územím CHKO České středohoří. V současné době ještě dobíhají i poslední úkony povolovacích řízení, jejichž součástí jsou i rozhodnutí správních soudů. V celém procesu projednávání a povolování stavby se od počátku výrazně angažují nevládní organizace, především Děti Země, a nyní i Společnost ochránců přírody Litoměřice. Na hodnocení skutečných dopadů pro České středohoří je ještě čas. V tomto článku bychom tedy rádi upozornili na některé aspekty provázející celý proces před výstavbou a při výstavbě dálnice územím CHKO.

Druhá největší chráněná krajinná oblast ČR přitahuje jak obdivovatele přírodních a kulturních krás, tak turisty, sportovce, historiky a badatele. Pro každého z nich nabízí něco z nepřeberného bohatství, jež pramení z dlouhé a pestré historie přírody i lidské civilizace. Kraj Přemysla Oráče, J. W. Goetha, E. Filly, ale také českého granátu, nazývaný „Zahradou Čech“, „českou Arkádií“ a ještě na počátku druhé poloviny 19. století „Českým rájem“, se spoustou idylických kopců, luk a lesů má v sobě jedinečné kouzlo a bez nadsázky patří ke klenotům středoevropské krajiny. Současně je také krajem rychle se měnícím pod vlivem průmyslu, zemědělství či dnešní výstavby venkovských a městských sídel, komunikací a dalších objektů.