Podrobné vyhledávání v článcích

Mezi závažné nástrahy, jež ohrožují populace živočichů a rostlin přirozeně se vyskytující v přírodě, bezesporu patří vypouštění geograficky nepůvodních druhů živočichů či vysazování nepůvodních druhů rostlin. Mezi geograficky nepůvodní druhy živočichů, které jsou v ČR hojně chovány, patří také některé druhy ryb, konkrétně pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), v horských a podhorských tocích siven americký (Salvelinus fontinalis) a na rybnících či přehradních nádržích amur bílý (Ctenopharyngodon idella). V souvislosti s chovem nepůvodních druhů ryb vyvstává řada zajímavých právních otázek, mezi nimiž nechybí ani v nedávné době tolik diskutovaná tzv. ztráta speciality zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, neboť pro objasnění právní povahy nepůvodních druhů ryb je velice podstatné vyjasnit, jaký je vztah mezi zákonem o ochraně přírody a krajiny a zákonem č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství).

Sokol stěhovavý je druhem, který se již od středověku těšil mimořádnému zájmu člověka. Jeho dokonalé letové vlastnosti, lovecké schopnosti a hrdý vzhled ho předurčovaly k tomu, aby byl častým námětem uměleckých děl, místních názvů nebo erbů šlechtických rodů. Od středověku byl také často využíván k sokolnictví, což mu na jedné straně přinášelo úctu, uznání a ochranu, ale na druhé straně i ohrožení populací vybíráním mláďat pro tyto účely. Díky svému postavení tzv. „vrcholového predátora“ se v posledních desetiletích sokol stěhovavý stal také symbolem mizející ohrožené přírody a následně symbolem její úspěšné ochrany. Velká pozornost byla ochraně sokola v minulých letech věnována i v České republice.

Chráněná krajinná oblast Broumovsko je úchvatným krajem na pomezí horstev, kultur, krajin a lidských srdcí, nacházejícím se v severovýchodním koutu Čech – mezi Orlickými horami, Krkonošemi a územím polského Kladska.

Jedna z 25 CHKO České republiky v roce 2011 oslaví již dvacet let od svého vzniku. Zdejší krajina, pod kterou v hloubce Polické křídové pánve proudí nejčistší voda, je malebná i plná kontrastů, zabydlená a obhospodařovaná. Jedinečnost Broumovska souvisí s pestrou historií geologickou i pohnutou historií lidských pokolení. Je krajem říček a lánových vesnic mezi ostrovy skalnaté divočiny. Zdejší církevní i lidové stavby jsou v architektuře pojmem. Proslulé druhohorní pískovce Broumovska jsou obroubeny svědky prvohorních časů: na severu strmými vyvřelými kužely Javořích hor a na jihozápadě hřbetem hor Jestřebích.

Valné shromáždění OSN vyhlásilo rok 2011 Mezinárodním rokem lesů s ústředním tématem „Lesy pro lidi“. Jeho cílem je především upozornit na celosvětový význam lesů a nezbytnost jejich obhospodařování trvale udržitelným způsobem. Lesy jsou domovem a zdrojem obživy pro 1,6 miliardy lidí, jsou nositeli 80 % biologické rozmanitosti na souši a mají zásadní význam pro stabilitu klimatu. Ačkoli se odlesňování v tropických oblastech v posledním desetiletí významně zpomalilo, stále pokračuje neúnosně vysokým tempem. I proto Evropská unie vyvíjí značné úsilí, aby se na její trh nedostávalo dřevo a dřevařské výrobky, které pocházejí z nelegálních těžeb. Zatím posledním krokem je přijetí nařízení Rady EU a Evropského parlamentu č. 995/2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky.

Praha – V roce 2010 byla ustanovena odborná skupina na ochranu entomofauny jako odborný a poradní orgán Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR. Důvodem založení je kritická situace řady druhů hmyzu, které patří v současné době k nejvíce ohroženým složkám naší přírody. Při činnosti AOPK ČR nebyly vždy dostatečně zohledňovány zájmy ochrany ohrožených druhů hmyzu, bylo tedy třeba zajistit pružné reagování na nové poznatky a jejich aplikaci do ochranářské praxe.

Fenomén kosení travních porostů ve středoevropském prostoru z historického hlediska úzce souvisí s intenzifikací chovu domestikovaných kopytníkpů a s potřebou vytvořit pro ně zásoby sena na zimní období. Primárně pastva a následně sečení travních porostů výraznou měrou přispěly k proměně původně zalesněné krajiny i ke zformování specifických rostlinných a následně i živočišných společenstev vázaných na nově vzniklé nelesní biotopy.

Česká republika se řadí ke dvanácti státům na světě, kde se nacházejí kořenové útvary. Kořenové útvary (především kořenové stalagmity), které se vytvářejí ze stromových kořenů prorůstajících do jeskyní nebo pod skalní převisy, jsou u nás zastoupeny především v pískovcových skalních městech (Kopecký & Jeník 2001; Mlejnek 2007, 2008; Mlejnek, Ouhrabka & Růžička 2009; Winkelhöfer 1975). Souhrnně lze konstatovat, že výška kořenových stalagmitů, případně stalagnátů se pohybuje do 30 cm. Existují útvary ještě vyšší?

Lesy České republiky, s.p., vyhlásily stromem roku 2011 jilm (Ulmus). Rod opadavých anebo částečně opadavých listnatých stromůnebo keřů z čeledi jilmovité(Ulmaceae) zahrnuje asi 35 druhů rostoucích v severním mírném pásmu, Asii a ve Střední Americe. V Evropě se jilmy rozšířily již v třetihorách. Zalednění přežily v několika útočištích na jihu a jihovýchodě Evropy. Na území dnešní České republiky se objevily asi před 12 000 lety (v nejjižnější části Třeboňské pánve a na jižní Moravě). Mohou se dožívat až 400 let.