Podrobné vyhledávání v článcích

Vážení čtenáři,

probíhající a očekávané změny podnebí bezesporu patří k nejvíce diskutovaným globálním problémům současnosti. Možná i proto, že jejich dopady vidíme v nejrůznější podobě bezprostředně kolem nás. Naproti tomu ubývání biologické rozmanitosti nezřídka chápeme jako něco, co se nás až tolik netýká, něco, co probíhá někde daleko, v deštných pralesích Amazonie nebo na tichomořských korálových útesech. Nicméně, i když méně nápadně, ke snižování biodiverzity dochází také tady a teď.

Klima je dlouhodobý charakteristický režim počasí, podmíněný energetickou bilancí, cirkulací atmosféry, charakterem aktivního povrchu a v poslední době i člověkem. Ten se svojí činností podílí přímo či nepřímo zejména na změnách energetické bilance celého klimatického systému. Nejde pouze o emise skleníkových plynů do atmosféry, ale i o jeho působení na další složky systému – oceán, kryosféru, litosféru a biosféru. Významným indikátorem probíhajících změn zůstává teplota, která je se změnami energetické bilance klimatického systému velmi úzce spjata.

Východiskem úvah o vlivu globálních klimatických změn na vegetaci na území ČR byl regionální scénář klimatické změny na území České republiky (Kalvová & Brázdil 1993). Tento scénář je založen na prognóze zdvojnásobení koncentrací skleníkových plynů v ovzduší oproti předindustriálnímu období do roku 2030. Podkladem pro prognózu trendů změn vegetačních stupňů se staly mapy izolinií průměrných ročních teplot a průměrných ročních úhrnů atmosférických srážek v období let 1960–1990 a prognostické mapy území ČR pro rok 2030.

Koloběh uhlíku je pro biosféru zásadní, neboť je neoddělitelně spjat s podnebím, koloběhem vody a živin a s produkcí biomasy na souši i v oceánech. Je vhodné připomenout, že právě uhlík je jednou z nejdůležitějších křižovatek neživého a živého světa. Prostřednictvím fotosyntézy se anorganický uhlík stává součástí organických molekul uhlovodíků, které jsou základní kostrou všech organických sloučenin. Správné pochopení globálního koloběhu uhlíku je proto zásadní pro porozumění historii naší planety, její osídlení lidmi a hlavně pro předpověď a usměrňování společné budoucnosti prostředí i člověka.

Obyvatelé Evropy jednoho večera roku 1492 neusnuli ve středověku, aby se druhý den probudili do renesance, ale přesto se v měřítku dvou či tří desítek let na rozhraní 15. a 16. století podstatně proměnila síť vztahů k Bohu, společnosti, výrobě, dálkovému obchodu, migraci lidí, rozvoji měst i vnímání krajiny. Tato celková proměna mentalit neprobíhala úplně současně, ale v různých částech Evropy přicházela v rozmezí až 50–70 let, takže vedle sebe dlouhou dobu koexistovaly středověké i novověké postoje.

Biodiverzita, ekosystémové služby a změna podnebí spolu úzce souvisejí. Vliv změny podnebí na biodiverzitu představuje pro ochranu přírody novou výzvu. Pro dosažení cílů ochrany přírody za měnících se klimatických podmínek budou nezbytná adaptační opatření. Ochrana přírody současně přispívá k udržení zdravých ekosystémů nezbytných pro jakoukoli strategii snižování negativních dopadů změny podnebí a přizpůsobování se jí.

V květnu 2009 představilo Ministerstvo životního prostředí návrh koncepčního dokumentu Politika ochrany klimatu v České republice(dále Politika, MŽP 2009). Jedná se o dokument, který zatím neprošel připomínkováním ostatními resorty a který by měl zahájit tolik potřebnou diskusi o tomto tématu.

Vláda ČR přijala v roce 2004 koncepční dokument Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice (MŽP 2004). Návrh dalšího strategického materiálu – Politiky ochrany klimatu v České republice byl uveřejněn v květnu 2009 (MŽP 2009). Měl by účinně reagovat nejen na nové poznatky týkající se uvedené problematiky, ale i na vývoj ochrany podnebí v Evropské unii (EU) a v celosvětovém měřítku.

Vliv změn podnebí na početnost ptáků v ČR prokázala studie odborníků z Přírodovědecké fakulty UK v Praze a z České společnosti ornitologické, uveřejněná v časopise Animal Conservation. Zde přinášíme výtah jejích nejzajímavějších zjištění.