Podrobné vyhledávání v článcích

Jeskyně Výpustek se nachází 2 km od městyse Křtiny směrem na Adamov. Patří mezi nejvýznamnější jeskynní systémy Moravského krasu. Je vytvořena ve dvou patrech navzájem spojených několika propastmi. Spodní patro je protékáno vodami Křtinského potoka, kterému jeskyně vděčí za svůj vznik.

Kampaň Pták roku tradičně vyhlašuje Česká společnost ornitologická (ČSO) ve spolupráci s dalšími nevládními organizacemi a se státní ochranou přírody. Nejširší veřejnosti představuje určitý ptačí druh, na němž můžeme přiblížit aktuální problémy péče o životní prostředí. Ptačí druh bývá vybrán tak, aby se do výzkumu jeho biologie či praktické ochrany mohl zapojit každý milovník přírody.

V České republice se ekologické, nebo chcete-li environmentální výchově věnuje řada organizací a institucí, které nabízejí různé služby mnoha cílovým skupinám. Jednou z takových plošně nabízených služeb, určených zejména mateřským, základním a střední školám, jsou ekologické výukové programy (EVP).

Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Kladská vznikla v roce 2002 v Mariánských Lázních a v současné době má 12 členů. Posláním organizace je především ochrana a obnova přírody, krajiny a životního prostředí a environmentální výchova, vzdělávání a osvěta dětí, mládeže i dospělých. Toto poslání uskutečňuje především organizováním vzdělávacích, kulturních a dalších akcí pro veřejnost.

Pro hodnocení změn ekosystémů je jedinou objektivně srovnatelnou bází jejich přírodní stav bez lidského zásahu. Přestože lesní ekosystémy byly v minulosti v Evropě významně ovlivněny člověkem, představují jejich nejméně ovlivněné zbytky unikátní a jedinečnou základnu pro výzkum spontánních procesů.

Udalosti okolo následkov víchrice z novembra 2004 v Tatrách rozvírili diskusiu o prirodzených procesoch, úlohe disturbancií lesných ekosystémoch a o starostlivosti o lesy v TANAP-e. V mojom článku sa pokúšam o pohľad na danú problematiku z pozície medzi ekológiou lesa a ochranou lesa.

Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) patří k silně ohroženým, zváště chráněným druhům. Tuto nejmenší evropskou sovu, velikostí podobnou špačkovi obecnému, lze najít převážně v horských jehličnatých a smíšených lesích severní a střední Evropy a v Alpách. V České republice se její výskyt soustřeďuje zejména do oblasti jižních a západních Čech (kromě Šumavy a Českého lesa hnízdí například na Chebsku, Rokycansku, v Brdech a na Karlovarsku). Hnízdění bylo prokázáno i v CHKO Labské pískovce, ale i ve východních Čechách na Náchodsku. Na Moravě se vyskytuje v Beskydech, Javorníkách, na Českomoravské vrchovině a v Oderských vrších.

Korálovec jedlový (Hericium flagellum) je jedním ze tří druhů korálovců, lignikolních saprotrofních až parazitických dřevokazných hub rostoucích na našem území, které svým tvarem připomínají mořské korály. Podle Červeného seznamu hub České republiky jde o vzácnější druh (neboli téměř ohrožený druh), který vyžaduje další pozornost, a zároveň podle návrhu novely vyhlášky 395/1992 Sb. o silně ohrožený druh. Roste nepříliš hojně na živém či odumřelém dřevě jedle bělokoré (Abies alba), případně smrku ztepilého (Picea abies), méně často i buku lesního (Fagus sylvatica), především v podhorských až horských polohách. Těžiště rozšíření v ČR leží v horských lesích pralesovitého charakteru (jedlobučiny a suťové lesy s víceméně přirozenou druhovou skladbou a dostatkem starých stojících a padlých stromů), zejména na Šumavě a ve vyšších polohách moravských Karpat, dále pak v Brdech a v územích s hlubokými zaříznutými údolími (například na Křivoklátsku, v Moravském krasu, ale i jinde). Plodnice kulovitého tvaru o průměru 15-40 cm jsou krémově zbarveny, v mládí obvykle s perleťově narůžovělými tóny. Krátký silný třeň je mnohonásobně rozvětven ve větévky, které jsou na koncích pokryty svazečky ostnů. S tímto druhem se můžeme setkat od srpna do prosince, přičemž k největší tvorbě plodnic dochází zejména v září a říjnu. Výskyt korálovce jedlového je ohrožen úbytkem jeho nejčastějšího hostitele jedle bělokoré.

Text Renata Linhartová