Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

„Veřejný zájem“

Právo v ochraně přírody

autorka: Svatava Havelková

Výslovné deklarování toho, že ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem, nenalezneme v úvodních ustanoveních zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, jak by bylo logické, nýbrž v ustanovení § 58 odst. 1.

Ochrana přírody 3/2008 24. 6. 2008 Právo v ochraně přírody

Střední Morava pod ochranou občanského sdružení Sagittaria

Zaměřeno na veřejnost

autoři: Zuzana Dubová, Michal Krátký

Střední Morava pod ochranou občanského sdružení Sagittaria

Nevládní neziskové občanské sdružení Sagittaria působí v ochraně přírody a krajiny především v regionu střední Moravy, ale některé projekty v současnosti uskutečňuje takřka po celé ČR. Organizace vznikla v roce 1991 jako Sdružení pro duchovní a hmotnou obnovu a rozvoj CHKO Litovelské Pomoraví, od roku 1996 nese současný název.

Ochrana přírody 3/2008 24. 6. 2008 Zaměřeno na veřejnost

Horolezectví

Zaměřeno na veřejnost

Autor: Jiří Hušek

Horolezectví

Horolezectví je kromě pěší turistiky a jízdy na koni snad nejstarší rekreační a sportovní aktivitou provozovanou ve volné přírodě. V českých zemích se ve své sportovní podobě objevuje již v poslední třetině 19. století.

Ochrana přírody 3/2008 24. 6. 2008 Zaměřeno na veřejnost

Zprůtočnění odstaveného ramene Blanice

Péče o přírodu a krajinu

autorka: Magda Růžičková

Zprůtočnění odstaveného ramene Blanice

Národní přírodní památka Blanice

Rozlehlé území luk, rašelinišť a lesů v povodí Blanice bylo v roce 1989 vyhlášeno jako Národní přírodní památka Blanice. Rozprostírá se na ploše 294,41 ha, leží na území CHKO Šumava. NPP Blanice byla joko zvláště chráněné území evropského významu pro záchranu oligotrofních společenstev zapsána v roce 1996 do seznamu biogenetických rezervací Rady Evropy. Samotné povodí Blanice o rozloze 56 km2 je pouze minimálně osídleno (cca 100 obyvatel), což nemalou měrou přispívá k udržení oligotrofního vodního prostředí.

Ochrana přírody 3/2008 24. 6. 2008 Péče o přírodu a krajinu

Mapování obojživelníků a plazů v AOPK ČR

Výzkum a dokumentace

autorka: Lenka Jeřábková

Mapování obojživelníků a plazů v AOPK ČR

Česká republika má povinnost jako členský stát EU podávat každých šest let zprávu o stavu evropsky významných fenoménů z hlediska ochrany, tedy o evropsky významných typech přírodních stanovišť z přílohy I a druzích z přílohy II, IV a V Směrnice o stanovištích (92/43/EHS).

Ochrana přírody 3/2008 24. 6. 2008 Výzkum a dokumentace

Rašeliniště

Fotografie z obálky

Autor: Foto Petr Holub

Rašeliniště

Přírodní rezervace Na Čihadle, nejznámější rašeliniště Jizerských hor. Nachází se ve výšce 950-980 m n. m.

Rašeliniště jsou velmi specifickým biotopem. Typické je pro ně hromadění organické hmoty v důsledku trvalého zamokření. Klíčový význam pro rozvoj rašelinišť v Jizerských horách mělo vhodné uspořádání terénu (náhorní plošina se sníženinami), geologické podloží (na živiny chudé horniny krystalinika) i hydrologické a klimatické podmínky (vysoké úhrny srážek, nízké teploty). Charakteristické je dobře vyvinuté mechové patro s dominantními rašeliníky. Vegetace rašelinišť připomíná spíše severskou tajgu či tundru. Nalezneme zde řadu glaciálních reliktů jak mezi rostlinnými, tak i živočišnými druhy. Významná část druhů rašelinišť patří mezi zvláště chráněné.

V minulosti bylo hlavní hrozbou pro jizerskohorská rašeliniště především plošné odvodňování a zalesňování. Negativně se rovněž projevilo velkoplošné odlesnění okolí rašelinišť při imisních kalamitách v 80. letech 20. století a následné letecké vápnění a hnojení lesů. V současné době jsou zdejší četná rašeliniště chráněna v systému maloplošných zvláště chráněných území. K nejznámějším patří Rašeliniště Jizery a Rašeliniště Jizerky.

Text Jitka Thelenová

Ochrana přírody 3/2008 24. 6. 2008 Fotografie z obálky

Blatnice bahenní

Fotografie z obálky

Autor: Foto Richard Višňák

Blatnice bahenní

Blatnice bahenní(Scheuchzeria palustris L.) – vytrvalá jednodomá bylina (geofyt) se šikmým oddenkem tvořícím až 50 cm dlouhé výběžky, pokryté pochvami odumřelých listů. Lodyha je přímá, nevětvená, 10–20 cm vysoká a olistěná. Listy jsou na bázi nahloučené, někdy až 40 cm dlouhé. Čepele listů jsou celistvé, jehlovité až čárkovité, žilnatina souběžná. Květenství tvoří hrozen o 3–10 květech. Květy vyrůstají na přímých stopkách, jsou pravidelné, podepřené listeny. Okvětí je složeno ze šesti protáhle vejčitých, žlutozelených lístků, dlouhých 2,5–3 mm. Tyčinky jsou volné, gyneceum je složeno ze šesti nebo tří plodolistů. Plodem jsou šikmo vejčité, asi 5 mm dlouhé měchýřky se 2 semeny. Kvete od května do srpna. Roste na silně kyselých a živinově značně chudých mokřadech, převážně rašeliništního charakteru. Nejčastěji se nachází na zaplavovaných místech, v zarůstajících jezírkách a vrchovištních šlencích. Patří mezi druhy charakteristické pro svaz Leuko-Scheuchzerion palustris.

Jedná se o severský holarktický druh, jehož souvislý eurasijský areál sahá od Kamčatky do východní Evropy. Západním směrem jsou další výskyty izolované. Severní hranice disjunktního evropského areálu vede od poloostrova Kola přes Tromso v Norsku do Skotska. Ojediněle se vyskytuje i na Islandu. Jižní hranice vede od středního Povolží přes Ukrajinu, Karpaty, severní Balkán po střední Pyreneje. V České republice roste na rašeliništích pohraničních hor v nadmořských výškách 700–1 400 m. Jedná se o glaciální relikt. V Jizerských horách jsou nejbohatší populace v Přírodní rezervaci Na Čihadle a v Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky.

Blatnice bahenní je zařazena v červeném seznamu a podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny mezi kriticky ohrožené druhy.

Zdroj: Gabriela Leugnerová (http://botany.cz/cs/scheuchzeria-palustris/)

Ochrana přírody 3/2008 24. 6. 2008 Fotografie z obálky

Jizerskohorské bučiny

Fotografie z obálky

Autor: Foto Petr Holub

Jizerskohorské bučiny

Pohled z Jizerskohorských bučin do údolí Smědé

Ochrana přírody 3/2008 24. 6. 2008 Fotografie z obálky

Hořec jarní v záchranném programu

Výzkum a dokumentace

autoři: Ludmila Kirschnerová, Alexandra  Klaudisová

Hořec jarní v záchranném programu

Hořec jarní (Gentiana verna L.) je drobná vytrvalá rostlina kvetoucí časně z jara nápadně azurovými květy. Centrum rozšíření druhu leží ve střední Evropě (zejména Alpy a Předalpí, severní Apeniny, Karpaty), izolované výskyty dosahují do Pyrenejí, ale i do Anglie a západního Irska.

Ochrana přírody 3/2008 24. 6. 2008 Výzkum a dokumentace

Ochrana hlodavců na okraji pozornosti

Výzkum a dokumentace

Autor: Josef Suchomel

Ochrana hlodavců na okraji pozornosti

Hlodavci (Rodentia) jsou nejpočetnějším řádem savců (Mammalia). Poslední odhady hovoří o 2 277 druzích ve 33 čeledích (Wilson & Reeder 2005) a jejich počet každoročně narůstá.

Ochrana přírody 3/2008 24. 6. 2008 Výzkum a dokumentace