Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Podrobné vyhledávání v článcích

Rys ostrovid v České republice

Výzkum a dokumentace

autoři: Jitka Uhlíková, Tereza Mináriková, Jaroslav Červený

Rys ostrovid v České republice

Šelmy patří k těm skupinám savců, které odedávna poutaly naši pozornost. Nejen tím, že setkání s mnohými z nich znamenalo pro člověka riziko vážného poranění nebo i ohrožení života, ale i pro mnohé vlastnosti, kterých si člověk vždy cenil a jejichž nositelem by se rád sám stal: sílu, odvahu, obratnost a bystrost.

Ochrana přírody 2/2008 22. 4. 2008 Výzkum a dokumentace

Hnanická stráň

Fotografie z obálky

Autor: Foto Bohumír Prokůpek

Hnanická stráň

Hnanická stráň s vitální populací koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis) je charakteristickou lokalitou podyjských vřesovišť.

Vřesoviště patří mezi významné nelesní biotopy vzniklé pastevní činností člověka. Jsou známy zejména z oblastí západní Evropy, působením atlantického klimatu od západu vznikají omezeně i v Evropě střední. Určitá podoba vřesovišť se nachází i v ČR, kde se jejich vývoj soustředil zejména na intenzivně narušované plochy, například vojenských újezdů. Dominující vřes obecný (Calluna vulgaris) totiž klíčí pouze na holém substrátu, je konkurenčně slabý a vyžaduje tedy určitou míru disturbance, při níž navíc výborně vegetativně regeneruje. Díky poloze Národního parku Podyjí na pomezí panonie má správa parku důležitou a výjimečnou úlohu při ochraně středoevropského unikátu – pásma travinných společenstev stepí a vřesovišť, nacházejících se na východním okraji národního parku a jeho ochranného pásma mezi Znojmem a Hranicemi. Nejpozději od raného středověku zde vznikal na místě vyklučených teplomilných acidofilních doubrav pestrý soubor xerotermních pastvin a lad, jedinečný díky obohacení o panonské prvky. Keříčková společenstva kyselých substrátů s vřesem, mechorosty a lišejníky se tak dnes střídají se suchými trávníky, úhory nebo i ruderální vegetací na ploše více než 150 ha a utvářejí tak charakteristický ráz krajiny. Svou specifickou faunou i flórou významně navyšují celkový počet druhů organismů vyskytujících se na území parku. Ve druhé polovině 20. století byla značná část původní plochy pastvin opět zalesněna. Zvýšila se navíc akumulace dusíku z atmosférických spadů, čímž došlo ke změnám konkurenčních poměrů a druhová diverzita začala klesat. Byl tak omezen výskyt některých dnes i ohrožených druhů organismů. Správa národního parku se snaží plánováním vhodného managementu o návrat pastvy do oblasti, eliminuje nálety dřevin a porosty expanzivních druhů trav a usiluje o přerušení ostré hranice lesa a nelesních ploch. Příroda podyjských vřesovišť tak bude mít šanci opět uplatnit své rozmanité krásy a předvést se dalším pokolením v plné síle a vitalitě.

Text Zdeněk Musil, botanik Správy NP Podyjí

Ochrana přírody 2/2008 22. 4. 2008 Fotografie z obálky

Střevíčník pantoflíček

Fotografie z obálky

Autor: Foto Bohumír Prokůpek

Střevíčník pantoflíček

Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calce­olus) L. – terestrická orchidej eurasijského rozšíření je bylina vysoká 20-45 cm, s lody­hou přímou, listy vejčitými až podlouhle kopinatými, většinou s jednotlivým květem (vzácněji po 2-3), okvětí je tvořeno čtyřmi hnědočervenými lístky a bačkůrkovitým žlutým pyskem. Kvete od května do června. Obývá zejména světlé lesy a jejich lemy (dubohabřiny, teplomilné doubravy, květnaté a okroticové bučiny), křovinaté stráně a také nelesní biotopy (vlhčí varianty širokolistých trávníků aj.), zvláště na zásaditých substrátech. V České republice roste roztroušeně až vzácně od nížin do podhůří. Počet lokalit se blíží stovce. Je vedena jako silně ohrožený druh v černém a červeném seznamu cévnatých rostlin ČR a ve stejné kategorii je chráněna podle vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. Její ochranu rovněž zajišťují mezinárodní úmluvy CITES a Bernská konvence.

V Národním parku Podyjí se v současnosti vyskytuje na dvou lokalitách s poněkud odlišným charakterem biotopu. První je v dubohabřině s bohatým podrostem a populace má kolem 170 jedinců. Druhá lokalita byla objevena teprve v roce 2005, a to v mladém smíšeném porostu s borovicí lesní, kde bylo v minulosti udržováno bezlesí nebo lesní lem. Populace je zde silně oslabená s výrazným střídáním vegetační aktivity během let a čítá jen jednoho či dva jedince. Se zvyšujícím se zastíněním se obecně snižuje fertilita jedinců i početnost populace střevíčníku. Správa národního parku proto zajišťuje pravidelný monitoring a managementové zásahy k pro­světlení stávajících lesních porostů pro podporu vitality populací této výjimečné rostliny.

Text Zdeněk Musil, botanik Správy NP Podyjí

Ochrana přírody 2/2008 22. 4. 2008 Fotografie z obálky

Údolí řeky Dyje

Fotografie z obálky

Autor: Foto Bohumír Prokůpek

Údolí řeky Dyje

Hlavním motivem bilaterální ochrany národních parků Podyjí a Thayatal je kaňonovité údolí řeky Dyje.

Ochrana přírody 2/2008 22. 4. 2008 Fotografie z obálky

Krajina v České republice

Zprávy-Recenze

Autor: Josef Rubín

Krajina v České republice

Na díle vpravdě monumentálním, ale především s obsahově širokým záběrem, komplexností a bohatstvím nevšedních ilustrací se podílelo 37 hlavních a několik dílčích autorů z řad našich předních přírodovědců, geografů, ochranářů, architektů, urbanistů, památkářů, jazykovědců a jiných odborníků a 28 autorů fotografií. Hlavní tíha práce na sestavení publikace spočívala ovšem na obou editorech – na Janu Něm­covi, který zajistil produkci a výtvarnou koncepci a je zároveň autorem podstatné části textu, a Františku Pojerovi.

Ochrana přírody 2/2008 22. 4. 2008 Zprávy-Recenze

Obhospodařování bohatě strukturovaných a přírodě blízkých lesů

Zprávy-Recenze

Autor: Ivo Machar

Obhospodařování bohatě strukturovaných a přírodě blízkých lesů

Obsáhlou monografii zpracoval široký autorský kolektiv českých lesnických odborníků pod vedením Stanislava Vacka, Jaroslava Simona a Jiřího Remeše.

Ochrana přírody 2/2008 22. 4. 2008 Zprávy-Recenze

Ve stručnosti

Zprávy-Recenze

Ochrana přírody 2/2008 22. 4. 2008 Zprávy-Recenze

Monitoring naturových motýlů

Výzkum a dokumentace

autoři: Martin Konvička, Jiří Beneš

Monitoring naturových motýlů

Směrnice o stanovištích číslo 92/43/EEC (dále jen Směrnice) zavazuje Českou republiku k ochraně celkem šestnácti druhů denních a nočních motýlů (čtyři v příloze II, sedm v příloze IV, pět v obou přílohách).

Ochrana přírody 2/2008 22. 4. 2008 Výzkum a dokumentace

Jaro v záchranných stanicích

Zprávy-Recenze

Autor: red

Jaro v záchranných stanicích

V záchranných stanicích je v jarních dnech rušno. Naplno se rozjel kolotoč telefonátů upozorňujících na nálezy zraněných či jinak handicapovaných zvířat.

Ochrana přírody 2/2008 22. 4. 2008 Zprávy-Recenze

Omezení a zákaz činnosti

Právo v ochraně přírody

autorka: Jitka Jelínková

Ustanovení obsažené v § 66 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 114/1992 Sb.) upravuje jeden z nejsilnějších preventivních nástrojů ochrany přírody a krajiny.

Ochrana přírody 2/2008 22. 4. 2008 Právo v ochraně přírody