Podrobné vyhledávání v článcích

Kras v Krkonoších a jejich podhůří je vázán na nesouvislé výskyty uhličitanových hornin uvnitř souvrství fylitů a zelených břidlic železnobrodské, krkonošské i rýchorské části krkonošsko-jizerského krystalinika. Jednotlivá krasová tělesa jsou budována různě kvalitními přeměněnými karbonáty od vysoce čistých 99% krystalických vápenců, přes fylitické vápence až vápnité fylity po různé typy dolomitických krystalických vápenců, krystalických dolomitů a elánů. Víceméně izolovaná karbonátová tělesa jsou uspořádána do pruhů Z-V směru. 

Nezbytnost intenzivního monitoringu výskytu fauny a flóry vystupuje do popředí zvláště v posledních desetiletích za situace, kdy u řady druhů dochází ke změnám v rozšíření i početnosti. Tyto mohou být přirozené nebo zapříčiněné nejrůznějšími civilizačními faktory – globálním oteplováním, fragmentací a degradací krajiny, introdukcí nepůvodních a reintrodukcí mizejících druhů, anebo i dosud neznámými vnitrodruhovými či populačními faktory. Změny mohou zároveň  probíhat až překvapivě rychle, v některých případech jsou dokonce spojeny i s výskytem druhů na našem území zcela nových, savce nevyjímaje. Výsledky dlouhodobého faunistického monitoringu ukazují, že podobné trendy se projevují i u našich zástupců řádu hmyzožravců, přestože jde o skupinu druhově nepříliš početnou.

Divočina. Kronika česko-německých vztahů. Životní styl. Takto a sto dalšími způsoby bychom mohli popsat Šumavu. Místo, které vyniká jednou věcí – nenechává lidi chladnými. Zpravidla si totiž Šumavu zamilují a vytvoří si k ní zvláštní vztah. Pro někoho je důležitější její bohatá historie, od sv. Vintíře až po Krále Šumavy. Jiné zase přitahuje svojí divokostí a rozmanitostí přírody. Zkrátka a dobře, Šumava je naším společným domovem.

Pokud je něco na Hruboskalsku opravdu světově výjimečné, tak jsou to mimořádně atraktivní vyhlídky – Mariánská vyhlídka, U Lvíčka, Janova vyhlídka nebo i výhled z hradu Valdštejn či ze zámku Hrubá Skála. Všechny tyto vyhlídky již staletí píšou dějiny romantického turismu u nás a představují bezkonkurenčně nejnavštěvovanější místa Českého ráje. 

Před 20 lety oslavil Jaroslav Hromas své 60. narozeniny. K tomuto jubileu napsal krásný medailonek Václav Petříček.  Ráda bych na jeho text navázala.

Tradici seminářů, každoročně pořádaných pod názvem CITESové evergreeny Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR s finanční podporou Ministerstva životního prostředí, přerušila syndemie nemoci covid-19, takže v letech 2020–2021 proběhl jediný. V roce 2022 byli pracovníci vědeckého orgánu CITES vytíženi kromě rozsáhlé běžné agendy i aktivním zapojením do přípravy a zabezpečení průběhu předsednictví ČR v Radě Evropské unie.