Podrobné vyhledávání v článcích

Mnoho povolaných, málo vyvolených. Biblický citát platí i pro kritiky nejmladšího, byť už značně letitého umění – filmu. Snad mi vážený čtenář promine, že se v následujících řádcích pustím na poněkud tenký led. Omluvou může být jen skutečnost, že jsem si obdobnou příležitost jednoduše nemohl nechat ujít.

Závěr roku 2017 přinesl nové důležité kroky ve spolupráci lesníků a státní ochrany přírody – po dlouhých sedmi letech byla opět naplněna dohoda mezi Lesy ČR, s. p., a AOPK ČR tím, že byla vyhlášena další dvě bezzásahová území. O vyhlášení bezzásahovosti ve středočeských bučinách v národní přírodní rezervaci Ve Studeném jsme čtenáře informovali již v minulém čísle. Nejnověji došlo dne 16. 11. 2017 k vyhlášení bezzásahovosti v pralese Mionší na severní Moravě.

Bělověžský les, rozkládající se na hranicích Polska a Běloruska, není třeba čtenářům podrobněji představovat. Připomeňme, že dlouhověký porost místy pralesovitého charakteru představuje jeden z posledních velkých nížinných listnatých a smíšených lesů mírného pásu, které kdysi pokrývaly značnou část střední Evropy. Málo narušený ekosystém tohoto typu dnes tvoří podle střízlivých odhadů pouhé 0,2 % původní rozlohy. Jako specifické útočiště hostí Bělověžský les na 1700 druhů cévnatých rostlin, 4000 druhů hub, 12 000 druhů bezobratlých, 250 druhů ptáků a 59 druhů savců. V poslední době se polská část celosvětově proslulého lesního komplexu dostala do centra zájmu nejen odborné, ale i široké veřejnosti, a to jak u našich severních sousedů, tak v zahraničí. Důvodem, jednoduchým a složitým zároveň, se stala hamletovská otázka: kácet nebo nekácet?

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, regionální pracoviště Východní Čechy, pořádala tradičně ve spolupráci s Východočeskou pobočkou České společnosti ornitologické v den výlovu Bohdanečského rybníka 28. října 2017 akci pro veřejnost nazvanou Loučení s ptáky.

Večer 19. října převzal ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený Bavorskou státní medaili za mimořádný přínos pro životní prostředí (Bayerische Staatsmedaille für besondere Verdienste um die Umwelt) z rukou ministryně životního prostředí a ochrany spotřebitele Ulrike Scharf. Od roku 2009, kdy se pod tímto názvem uděluje, je tak teprve druhým Čechem, který toto prestižní vyznamenání získal.

Česká komora architektů (ČKA) v rámci spolupráce s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky (AOPK ČR) vyhlašuje v soutěži Česká cena za architekturu zvláštní cenu AOPK ČR, jejímž hlavním kritériem je vhodné zakomponování realizovaného záměru do krajiny. Tuto cenu obdržel projekt Archeopark Pavlov od  Architektonické kanceláře Radko Květ, který výrazně uspěl v rámci celé soutěže, neboť získal také hlavní cenu.

Jeskyně Výpustek byla známa už v pravěku. V pleistocénu obývaly podzemní prostory populace zvířat, převážně jeskynních medvědů. Okolí jeskynních portálů také sloužilo v době kamenné lidem moderního typu jako sídliště a i vlastní jeskyně byla využívána jako úkryt či příbytek. Svědčí o tom řada nálezů: kostí, nástrojů či stop lidské činnosti. Mj. i nedávno objevené uhlíky z pravěkých ohnišť.

V globálním oběhu uhlíku hrají lesy jen těžko nahraditelnou roli. Podle střízlivých odhadů je v nich na naší planetě uložena polovina zmiňovaného prvku nacházejícího se nad povrchem souše. Schopnost lesních ekosystémů vázat ve své biomase uhlík a udržovat jej tak mimo ovzduší kolísá podle typu, druhového složení a stáří porostů, stupně ovlivnění člověkem a dalších činitelů.