Podrobné vyhledávání v článcích

Protiprávní jednání jak fyzických, tak i právnických osob může způsobit vznik ekologické újmy a současně v některých případech může také vzniknout škoda na majetku třetích osob. Jde o dva zcela odlišné instituty. Správné rozlišení obou institutů ještě nabyde na významu s novou úpravou správní odpovědnosti provedenou zákonem č. 250/2016 Sb., o přestupcích a řízení o nich. Zdá se, že nejen veřejnost, ale i někteří pracovníci orgánů ochrany přírody mají problémy ekologickou újmu a majetkovou škodu od sebe odlišit, proto se pokusím v tomto článku věc přehledně objasnit. Ekologickou újmou a majetkovou škodou se v nedávné době zabýval na základě dovolání i Nejvyšší soud ČR (rozsudek sp. zn. 25 Cdo 2466/2014 ze dne 30. 3. 2016).

V souvislosti s těžbou písků a štěrkopísků často vznikají písčité, vodní a litorální biotopy vhodné pro výskyt vzácných a ohrožených druhů. Je při tom důležité, aby ochrana přírody i samotná těžební či rekultivační společnost měly jasnou představu o detailech ve způsobu provedení rekultivace i o druzích, které při ní chtějí podpořit. Na Provodínsku těžba písků a rašelin probíhá již století, zároveň zde v okolí přežívají populace našich nejvzácnějších, v několika případech dokonce i endemických druhů rostlin, velmi významný je výskyt obojživelníků, motýlů a vážek, vázaných na vodní plochy a mokřady. Způsob provádění rekultivací vytěžených pískoven zde má proto zásadní význam. Jedním z podporovaných druhů je zde ropucha krátkonohá.

Mezi lidskými výtvory zdá se umělecké dílo přímo pravzorem záměrné tvorby, říká ve své klasické studii Jan Mukařovský. Ačkoli sám zmiňuje pouze rozdíl mezi tvorbou uměleckou a praktickou, vyvstává zde možnost srovnání záměrného tvoření člověka a přírody. Pro mnohé se zdá jasné, že člověk dokáže tvořit a řídit vše nejlépe. O tom, že se však tvorba člověka dostává s přírodou do stále vážnějšího konfliktu, se lze zejména v posledním desetiletí přesvědčit čím dál častěji.

Moravský kras je naší největší a nejvýznamnější krasovou oblastí. Území tvořené devonskými vápenci prodělalo dlouhodobý geologický vývoj. Je v něm vyvinuto množství povrchových a podzemních jevů, evidována je zde téměř polovina krasových jeskyní z celé České republiky. V posledních staletích vzhled krajiny ovlivňovala činnost člověka. Díky archivu více než sto let starých fotografií můžeme srovnávat, jak se změnila tvář Moravského krasu za toto nepatrné období jeho existence.

Uplynulý rok 2016 je již dávnou minulostí a skutečnost, že byl rokem velmi úspěšným z pohledu dosažení nutného a možného v oblasti ochrany přírody a krajiny, nás zároveň všechny zavazuje k tomu, aby byl rok 2017 přinejmenším stejně úspěšný, nebo raději ještě úspěšnější.