Podrobné vyhledávání v článcích

Titulní fotografie:Památný strom Klokočovská lípa se řadí k vůbec nejstarším stromům na území České republiky. Její odhadovaný věk je 1 000 let.

Zadní strana obálky Přírodní rezervace Zubří představuje na téměř 30 ha své výměry unikátní mozaiku biotopů. Návštěvník tu může zažít situace, kdy stojí jednou nohou v suchém vřesovišti se smilkou tuhou a zároveň druhou nohou v rašeliništi s tolijí bahenní a rosnatkou okrouhlolistou.

Plšík lískový (Muscardinus avellanarius) je naším nejmenším plchem. Nehojně se vyskytuje na většině území České republiky, chybí pouze lokálně v intenzivně obhospodařovaných nížinách. Je typickým obyvatelem listnatých a smíšených lesů, kde preferuje stanoviště ekotonového charakteru (okraje lesů, paseky, křovinaté meze, břehové porosty vodních toků apod.).

Oddělení péče o jeskyně Správy jeskyní ČR se zabývá mj. i dokumentací suťových jeskyní, které se nacházejí především v nekrasových horninách. K zajímavým objevům tohoto typu jeskyní došlo na Šumavě v jižních Čechách.

Praha – V povině září 2011 byla při AOPK ČR založena další odborná skupina (OS) s názvem Odborná skupina pro řešení problematiky dopravní a energetické infrastruktury, jejímž smyslem je koncepční a metodická činnost a podpora jednotlivých pracovišť Agentury. Nová OS tedy rozšiřuje síť dosavadních odborných skupin, kterými jsou OS pro práci s veřejností, pro vodní ekosystémy, pro rekreaci, sport a turistiku, na ochranu entomofauny a OS – komise pro rybí přechody.

Jižní Čechy– Všímavému pozorovateli přírody stěží unikne nápadně fialově kvetoucí hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecoxsubsp. Bohemica), který od konce srpna do začátku října vykvétá na několika lokalitách v okolí Vacova na Prachaticku, z nichž nejbohatší je přírodní památka Háje u Onšovic, kde letos rozkvetly téměř tři tisíce hořečků. Poprvé od roku 2005 vykvetlo 20 rostlin také u nedalekého lomu u Jaroškova, kde mezi lety 2006–2010 nebyla pozorována žádná rostlina.

Den před večerem nechval a ženu, dokud spálena není, meč chval, až ho vyzkoušíš, a děvče, až se vdá, led, až jej přejdeš, a pivo po vypití.(vikinské přísloví)

Málokterá otázka související se životním prostředím a lidským zdravím vyvolala a vyvolává tak vášnivou debatu jako geneticky modifikované organismy (GMO). Zatímco jedni v nich vidí rovnou dílo ďáblovo (vždycky špatně), druzí je vzývají téměř jako zázrak, který naši civilizaci spasí před nejzávažnějšími problémy (vždycky dobře).

“Stromy nejsou jen krásné na pohled, ale po tisíciletí provázejí člověka i jako jeho pomocníci: léčí, ochraňují, poskytují obživu – lze téměř bez nadsázky říct, že bez nich by na Zemi nebyl život. Stromy jsou však i dávnými svědky našich dějin – vždyť jejich věk nezřídka několikanásobně převyšuje věk člověka. Vydejme se tedy po stopách těchto moudrých svědků historie a zaposlouchejme se do jejich příběhů.“

Těmito slovy uvádí autorka Marie Hrušková vydání již několikáté publikace věnované stromům v České republice. Za výtvarné spolupráce Jaroslava Turka tak již vznikly knížky Památné stromy(I. díl 1995, II. díl 2001, Stromy pamatují(1998) anglická verze What trees remember(1998).

Lüneburger Heide – Lüneburské vřesoviště v Dolním Sasku, SRN, první evropské velkoplošné chráněné území vyhlášené mimo vysokohoří či daleký sever, je obrazem vývoje územní ochrany přírody od ochranářských mýtů až po seriózně ekologicky zdůvodněný management. Naplňuje všechny funkce chráněných území: ochrana biodiverzity, vědecký výzkum, řízená péče, výchova a osvěta i rekreace.

Historie zoologických zahrad sahá do samých počátků lidské civilizace. Zvídavost a touha člověka objevovat a těšit se z krás přírody byly jedním z důvodů, proč člověk začal chovat různé druhy živočichů nejen pro obživu, ale i pro potěchu a poznání. Zoologické zahrady prošly dlouhým a složitým vývojem – od starověkých dvorů přes středověké zvěřince, renesanční menažerie plné živoucích kuriozit až po moderní zoologické zahrady přístupné všem občanům.