Podrobné vyhledávání v článcích

Trojka patří mezi čísla s nejsilnější symbolikou.
Ani dobrý film by neměl mít víc než tři díly, ani atlet nemá víc než tři pokusy. Prostě do třetice všeho dobrého. Překračování této hranice je poněkud opovážlivé a vyžaduje dobré důvody. Lze se ovšem domnívat, že v případě představení nejcennějších chráněných území Bílých Karpat je tato podmínka splněna měrou vrchovatou.

Rok 2017 lze zařadit mezi ty kladné. Především byl rokem dokončení konsolidace institucionálního zajištění české ochrany přírody. Dík patří poslancům Parlamentu ČR, kteří tomu přispěli a zvláště chci vyzdvihnout ministra životního prostředí Richarda Brabce a Robina Böhnische, předsedu výboru pro životní prostředí.

Vydavatelem knihy je Správa Národního parku Šumava Vimperk, 204 stran je v pevné vazbě, formát 24,8 x 20,5, ISBN: 978-80-87257-34-0.

(přehled vybraných aktualit za období srpen – září 2017, judikatura za období červenec 2017)

Jedním z nepochybných rysů současné doby zůstává pokračující úpadek významu slov. Hodně průměrný snímek je bez uzardění vydáván za megafilm, celebritami se stávají ti, kteří se nechají šmírovat televizními kamerami 24 hodin, a všichni si všechno – jak jinak – užívají. Devalvace výrazů, byť každodenní, se ale určitě netýká označení RNDr. Jana Čeřovského, CSc., za legendu československé a české ochrany přírody.

„Zítra se máš o půl osmé stavit za ředitelem v Kodaňské,“ sděluje Václav Petříček po té, co nahlédl do kanceláře, kterou jsme s Vladimírem Hanzalem sdíleli ve Slezské v místech, kde dnes probíhají ústní souboje mužů v talárech.

„Ráno nebo večer?“

Kolega Petříček měl na mysli Ing. Františka Urbana, od roku 1990 prvního ředitele odboru ochrany přírody na Ministerstvu životního prostředí České republiky, sídlícím zpočátku mimo hlavní budovu ve Vršovické ulici.

Volně žijící živočichové inspirovali člověka od samého vzniku lidské kultury. Někteří z nich zosobňují sílu, eleganci nebo vznešenost, jiné lidé s různou intenzitou a z rozmanitých příčin lovili a loví. Další se vyskytují jen v určité, často rozlohou poměrně malé oblasti, takže se stali typickou ukázkou tamější přírody.

Ve dnech 13.-14. 9. proběhla velmi solidně obsazená konference, jejímž cílem nebyla pouze formální výměna teoretických poznatků a praktických zkušeností z ochrany a managementu pralesů v Evropě, ale zejména spuštění akce směřující k jednoznačně formulované strategii a konkrétním opatřením zajišťujícím skutečnou ochranu tohoto významného evropského přírodního dědictví.

Samovolnému přírodnímu vývoji bez zásahu člověka je od 22. června pone-cháno 32,76 hektarů lesa Ve Studeném na Benešovsku ve Středočeském kraji. Lokalita je součástí národní přírodní rezervace. Smlouvu o vymezení bezzásahového území na místě podepsal generální ředitel státního podniku Lesy ČR
Daniel Szórád a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR František Pelc. Vyznačení bezzásahových území je společným projektem těchto dvou organizací.