Podrobné vyhledávání v článcích

Upřednostňuje otevřená, osluněná stanoviště v blízkosti drobnějších vodních nádrží s přiléhajícími lučními biotopy a roztroušenými porosty dřevin. Početnost populací nejvíce poklesla v okolí Prahy a v sz. Čechách. Nejstabilnější populace se dosud zachovaly v rybničních oblastech Českobudějovické pánve a Třeboňska, v některých oblastech jižní Moravy, na Vysočině a na Ostravsku a Karvinsku.

Přestože byly Jizerské hory v minulosti poničeny imisemi, mohou dnes nabídnout řadu přírodních unikátů, k nimž patří mj. rozsáhlá rašeliniště na temenech hor či v plochých údolích Jizery a Jizerky.

Sám se již řadím mezi pamětníky, ale Pavel Řepa toho pamatuje více. Dne 23. 7. 2013 oslavil sedmdesátiny. Každé setkání s ním je nejen pro mě zážitkem, vezměme to po dekádách:

Vyskytují se povodně v posledních desetiletích v České republice častěji než v minulosti, nebo jsou jen více na očích? Pokud ano, mohou nějak souviset s probíhajícími a očekávanými změnami podnebí? Do jaké míry se na jejich rozsahu podílejí úpravy toků a nevhodná péče či spíše nepéče o krajinu? Dokážeme na základě hodnověrných údajů, které máme již dnes k dispozici, a s pomocí soudobé výpočetní techniky a dalších postupů výskyt povodní předvídat? Jaká opatření bychom měli učinit, aby si krajina lépe poradila s velkou vodou? Co vlastně brání účinnějšímu využívání krajiny jako spojence v boji proti následkům povodní?

RNDr. Jan Pretel, CSc. se v uplynulých dvaceti letech aktivně věnuje problematice klimatické změny a do roku 2012 vedl stejnojmenné oddělení v Českém hydrometeorologickém ústavu. V letech 1996–2009 zastupoval ČR v Mezivládním panelu OSN o klimatické změně (IPCC) a v letech 1997–2002 byl i členem jeho výboru. Řadu let na tomto tématu spolupracoval i s Ministerstvem životního prostředí. V současnosti je vědeckým tajemníkem Českého hydrometeorologického ústavu.

Vyslovíme-li před milovníkem přírody slovo Indie, první, co se mu obvykle vybaví, bývá tygr. Přestože největší kočkovitá šelma představuje v druhé nejlidnatější zemi planety v dobrém i zlém ikonu ochrany přírody, nabízejí tamější chráněná území i jiné, neméně působivé ukázky zdejší přírody a krajiny.

Ve dnech 3.–14. března 2013 proběhlo v thajském Bangkoku šestnácté zasedání Konference úmluvy CITES, která slaví v letošním roce 40 let své existence. Zúčastnilo se jí více než 2 000 delegátů zastupujících smluvní strany i četné vládní, mezivládní a nevládní organizace (WWF, IUCN, TRAFFIC aj.). Při této příležitosti byl 3. březen vyhlášen Mezinárodním dnem ochrany planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (World Wildlife Day). Konference je pořádána jednou za tři roky a v jejím průběhu je diskutována a schválena řada usnesení snažících se vylepšit fungování Úmluvy.