Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 3/2008 — 24. 6. 2008 — Péče o přírodu a krajinu

Výkupy pozemků

za účelem ochrany přírody do vlastnictví státu

Autor: Pavel Pešout

Pro první skupinu nástrojů je charakteristický nejširší záběr a nejnižší náklady a pro poslední nejvyšší přijímaný závazek a nejvyšší účinnost. Bohužel i z důvodu omezených kapacit a nutnosti plnění zákonných povinností státní ochrana přírody většinu své pozornosti soustředí na výkon státní správy a jen velmi pomalu rozvíjí metody stewardshipu a stále nedostatečnou pozornost věnuje výchově a osvětě (Graf 1).

Získávání a výkon vlastnických práv k pozemkům je ekonomicky nejnáročnější formou ochrany přírody a touto optikou je třeba využívání první skupiny nástrojů v ochraně přírody vnímat.

Graf 1 Nástroje v ochraně přírody lze uspořádat do pyramidy, jejíž základnu tvoří výchova a osvěta, tedy skupina nástrojů. které by měly být nejvíce využívány, a její špičku získávání pozemků do státního vlastnictví, které by mělo být uplatňováno jen výběrově a v nejcennějších územích.

Důvody a způsoby získávání pozemků

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění, pozdějších předpisů (ZOPK) zná několik důvodů pro získání pozemků do státního vlastnictví. Především řeší zajištění pozemků k tvorbě systému ekologické stability2). V případě, kdy vyžaduje vytváření systému ekologické stability změnu v užívání pozemku a nedojde k dohodě s vlastníkem, předpokládá zákon směnu dotčených pozemků za pozemky státní. V praxi k tomu však dochází prakticky pouze v případě realizace pozemkových úprav. V zákoně o ochraně přírody a krajiny je také formulován nástroj pro vyvlastnění za účelem ochrany přírody3), který se ohledně konkrétních důvodů odkazuje na stavební zákon. Nový stavební zákon pak mezi důvody pro vyvlastnění4) zahrnuje mj. založení prvků územního systému ekologické stability. Vyvlastnění z důvodu ochrany přírody a krajiny však nebylo u nás zřejmě dosud využito.

Dále ZOPK umožňuje výkup pozemků do vlastnictví státu, nacházejí-li se ve významných krajinných prvcích a ve zvláště chráněných územích5), přičemž zakládá předkupní právo státu, když ukládá vlast­níkům nezastavěných pozemků ležících mimo sídelní útvary na území národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek a vlastníkům pozemků souvisejících s jeskyněmi povinnost přednostně je nabídnout ke koupi orgánu ochrany přírody v případě jejich zamýšleného prodeje. Zákon také předpokládá poskytnutí příspěvku na financování těchto výkupů ze Státního fondu životního prostředí ČR (SFŽP ČR).

Kromě toho Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) získává pozemky pro uspokojování provozních potřeb (např. pro výstavbu návštěvnické infrastruktury) a dále v rámci vybraných investičních akcí – zejména v rámci realizace revitalizačních opatření či jiných opatření v rámci aktivní péče o přírodu a krajinu. Náklady na výkup pozemků lze zahrnout do opatření financovaných z národních finančních programů (např. Program revitalizace říčních systémů) i programů strukturálních (Operační program životního prostředí).

Výkupy pozemků ve zvláště chráněných územích

Vyjma území národních parků zajišťuje výkupy pozemků z důvodů ochrany přírody a krajiny na území celé České republiky AOPK ČR. Jen od roku 2001 takto vykoupila 1 177,2452 ha pozemků (Tab. níže).

Tab. Výkupy pozemků realizované AOPK ČR (včetně Správy ochrany přírody, dříve Správy CHKO ČR) a správami národních parků v letech 2001-2006 (v hektarech)

Na základě vydaných rozhodnutí ministra životního prostředí bylo v období let 2001-2006 na výkupy v chráněných územích uvolněno ze SFŽP ČR téměř

91 mil. Kč. Výkupy se uskutečňují podle následujících priorit:

I. Pozemky v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách;

II. Pozemky v přírodních rezervacích a přírodních památkách;

III. Pozemky v I. zónách CHKO;

IV. Jiné pozemky, pokud je jejich výkup nezbytně nutný k ochraně kriticky ohrožených druhů živočichů nebo rostlin, k ochraně jeskyní nebo významných geomorfologických jevů.

Prakticky všechny pozemky, nabídnuté k prodeji v národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách, vykupuje AOPK ČR. V ostatních územích Agentura přednostně vykupuje pozemky s přihlédnutím k těmto pomocným kritériím:

• Pozemky vyžadují zvláštní péči pro zachování předmětu ochrany, kterou stávající vlastník nezajistí.
• Pozemky vhodně doplní celistvost pozemků ve státním vlastnictví.
• Jedná se o reprezentativní a unikátní území.
• Pozemky jsou součástí území soustavy Natura 2000 nebo území uvedeného v Ramsarské úmluvě.
• Území, jejichž existence je závislá na pravidelném managementu nebo jednorázovém rozsáhlém vkládání finančních prostředků.

Navrhované výkupy pozemků procházejí pečlivým posouzením AOPK ČR. V rámci něj se sleduje nejen soulad navržených lokalit s výše uvedenými prioritami, ale také je vyhodnocována náročnost jejich správy a řádné péče a dopad na státní rozpočet. Část výkupů je uplatněním předkupního práva orgánu ochrany přírody (v případě národních přírodních rezervací a památek Ministerstva životního prostředí).

Největším územím, které dosud AOPK ČR jednorázově vykoupila, je několik lesních pozemků v hodnotě přesahující 30 mil. korun v Národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště. Mezi další významné akvizice patří výkup pozemků v I. zóně Národního parku Šumava v k. ú. Srní I za téměř 20,5 mil. korun, realizovaný z finančních prostředků Státního fondu životního prostředí ČR, výkup pozemků ve III. zóně Krkonošského národního parku v k. ú. Dolní, Malá Úpa, Velká Úpa a Temný Důl v celkové výši 30 mil. korun, realizovaný z finančních prostředků poskytnutých ze Státního fondu životního prostředí ČR a částečně hrazený z rozpočtu Správy KRNAP (10 mil. korun).

Zajištění péče o státní pozemky

Pozemky jsou po vykoupení zapojeny do programu péče. AOPK ČR věnuje zajištění péče o pozemky ve vlastnictví státu, s nimiž je příslušná hospodařit, značné úsilí. Podrobně má popsány vnitřní procesy a jednotlivé kroky týkající se odpovědnosti při nakládání s pozemky a péče o ně. Diferencovaně pečuje o vodní plochy, lesy a ostatní pozemky. V současnosti jsou již zajištěny všechny vykoupené lesní porosty, probíhá právní zajištění vodních děl a jejich uvedení do dobrého technického stavu a inventura veškeré pozemkové držby. Nákladná správa pozemků a realizace praktických opatření je financována z rozpočtu AOPK ČR, národních dotačních programů a projekty jsou připravovány také do Operačního programu životního prostředí.

Lesní komplex v Národní přírodní rezervaci Božídarské rašeliniště je dosud největším územím jednorázově vykoupeným AOPK ČR.

Foto K. Gregor

Závěr

Získávání pozemků do státního vlastnictví je třeba vnímat jako nezbytný nástroj v ochraně přírody, který je však využíván pouze v přírodovědně nejcennějších územích. Mnohem více by měla být v ochraně přírody a krajiny rozvíjena výchova, vzdělávání a osvěta a v péči o přírodní a kulturní dědictví metody stewardshipu. Cílem je umožnit uživatelům a vlastníkům, aby sami mohli rozumně a udržitelně hospodařit na svých pozemcích a pokračovat tak v místně specifických tradičních formách využívání přírodních zdrojů. Cílem ochrany přírody by se tedy nemělo stát vytváření soustavy chráněných území ve státním vlastnictví, spravované často vzdálenou institucí s minimální či spíše žádnou účastí místní veřejnosti. Každý jednotlivý případ výkupu pozemku do státního vlastnictví je proto třeba pečlivě zvažovat a pokud je nakonec o nezbytnosti výkupu rozhodnuto, je třeba zajistit jeho řádnou správu a potřebnou péči.

Autor pracuje v AOPK ČR jako náměstek ředitele řídící sekci ochrany přírody a krajiny

Poznámky:

1) Upraveno podle Ptáčka L. (1998): Analýza zahraničních zkušeností. In.: P. Pešout: Jak založit pozemkový spolek. ČSOP Praha, 172 str.

2) § 59 zákona č. 114/1992 Sb o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

3) § 60 Zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

4) § 170 Stavebního zákona č. 183/2006 Sb.

5) § 61 Zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů