Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 4/2014 — 19. 1. 2015 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Vegetace závrtů 
v CHKO Moravský kras

a její management

autoři: Eva Gruberová, Zdeněk  Musil, Tomáš Vymyslický

Vegetace závrtů v Moravském krasu

Vegetace v závrtech Moravského krasu je velmi pestrá a závisí na způsobu obhospodařování, na typech závrtů dle zastoupení biotopů a jejich stupni zachovalosti. Ve větších lesních porostech najdeme závrty s různými typy lesních biotopů, zejména suťové lesy, hercynské dubohabřiny, bučiny, ale i kulturní smrčiny. Mimo lesní komplexy však v loukách a polích najdeme též závrty s ostrůvkovitou lesní vegetací. Zde jde hlavně o suťové lesy a hercynské dubohabřiny. V bylinném patře rostou zejména běžné hájové druhy jarního aspektu. Takovým závrtům mnohdy předcházejí křovinné závrty s biotopy vysokých mezofilních a xerofilních křovin. Další jsou travnaté závrty se společenstvy ovsíkových luk a pastvin nebo suchých širokolistých trávníků. Druhově velmi pestré jsou potom závrty, které jsou mozaikou více zmíněných typů biotopů. Pokud dlouhodobě nedochází u travnatých závrtů k optimalizaci péče sečením, závrty degradují až do nepřírodních biotopů – ruderální bylinná vegetace mimo sídla, křoviny s ruderálními a nepůvodními druhy nebo nálety pionýrských dřevin. Pokud došlo v minulosti k osetí orné půdy nepříliš vhodnou travní směsí nebo se začíná se sečením původně křovinných závrtů, jsou sice ještě poněkud druhově chudé s obsahem nitrofilních druhů, ale jsou jednou z fází postupného zvyšování biodiverzity a zvyšování kvality lučního biotopu. Takové plochy mohou být v prvních fázích řazeny k typu intenzivně obhospodařované louky, dále pak v souvislosti s poklesem obsahu živin v půdě a produkce biomasy dochází k přechodu v extenzivně obhospodařované louky, kde se již mohou vyskytovat ochranářsky cenné druhy rostlin. Trend směrem k zachovalým mezofilním ovsíkovým loukám nebo suchým širokolistým trávníkům je na místě i vzhledem k zařazení těchto biotopů do seznamu předmětů ochrany v EVL Moravský kras.

Vegetace travnatých závrtů v Moravském krasu je velmi proměnlivá, přičemž záleží na míře eutrofizace a prováděném managementu. Nejčastější typy vegetace v závrtech tvoří svazy Arrhenatheriona Cirsio-Brachypodion pinnati. U větších závrtů je pak zásadní orientace ke světovým stranám. Na svazích jižních orientací se vyskytuje teplomilná vegetace s druhy širokolistých stepních trávníků, naopak severní orientace jsou charakteristické mezofilní vegetací svazu Arrhenatherion. V naprosté většině závrtů pak jícen zarůstá ruderální vegetací s dominantní kopřivou dvoudomou (Urtica dioica) a třtinou křovištní (Calamagrostis epigejos). Vegetace drobných závrtů v orné půdě, pokud je vytvořena, je druhově chudá a převládají v ní nitrofilní druhy. Tato vegetace je analogická plevelové vegetaci okolního pole, později nastupují sukcesně pokročilejší stadia s ruderálními vytrvalými druhy.

Závrty jsou kvůli intenzivnímu zemědělství v jejich okolí vystaveny silné eutrofizaci, která výrazně podporuje šíření ruderálních druhů rostlin jako např. kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius) nebo třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), čímž dochází k výraznému snížení biodiverzity závrtů. Většina závrtů vyžaduje vhodně zvolený management, spočívající zejména v kosení a odstraňování náletů stromů a keřů tak, aby dřeviny tvořily přirozené formace zejména na okrajích závrtů. Vzhledem k nevyhovujícímu stavu závrtů na konci minulého století byl zahájen projekt „Floristicko‑fytocenologický monitoring vybraných závrtů v CHKO Moravský kras“, který měl odpovědět na otázky, jak se mění biodiverzita cévnatých rostlin v závislosti na prováděném managementu, a navrhnout praktické způsoby hospodaření v závrtech. Správa CHKO Moravský kras vybrala pro monitoring 20 závrtů, zejména v oblasti Ostrovské plošiny (viz mapka). Botanické hodnocení se uskutečňovalo 2 × ročně tak, aby byla podchycena co nejširší škála vyskytujících se druhů, přičemž byly zaznamenávány druhy cévnatých rostlin nalezené v závrtech, včetně okrajových ploch. Fytocenologické snímky byly zapisovány v jarním období před první sečí vždy na jednotné ploše 25 m²; v terénu byla tato plocha vyznačena kolíky a zaměřena přístrojem pro satelitní navigaci GPS. Monitoring závrtů byl prováděn od roku 2000 do roku 2012 a pro zápis druhů byla zvolena Braun-Blanquetova stupnice.

Závrt Společňák nad Harbešskou jeskyní – ukázka vhodného mozaikovitého managementu podporujícího biodiverzitu.

Foto: Tomáš Vymyslický

Výsledky

Pokud shrneme třináctiletý vývoj vegetace v závrtech v CHKO Moravský kras, můžeme konstatovat, že došlo k výraznému zlepšení jejich stavu, zejména díky pravidelnému managementu. Nejprve to bylo zatravnění okolí vybraných závrtů, poté výsadba dřevin na okraji závrtů, a zvláště pak pravidelné kosení. Během roku 2009 byl aplikován totální herbicid v oblasti jícnů závrtů s dominancí nitrofilní vegetace, zejména kopřivy a šťovíku. Po odumření této vegetace bylo v březnu roku 2010 přistoupeno k zasetí dvou směsí obsahujících české odrůdy trav nehybridního původu. Výběr komponent směsí byl proveden na základě floristických dat ze závrtů a také na základě konzultací s odborníky zabývajících se problematikou sestavování travních směsí.

Směs 1 – celkem 20 kg osiva: 2 kg psineček veliký – odrůda Janek, 2 kg kostřava luční – odrůda Rožnovská, 2 kg bojínek luční – odrůda Skala, 4 kg lipnice luční – odrůda Hetera, 4 kg kostřava červená – odrůda Tradice, 6 kg jílek jednoletý – odrůda Rožnovský.

Směs 2 – celkem 21 kg osiva: 2 kg psineček veliký – odrůda Janek, 2 kg kostřava luční – odrůda Rožnovská, 2 kg bojínek luční – odrůda Skala, 4 kg lipnice luční – odrůda Hetera, 11 kg kostřava červená – odrůda Tradice.

Po dvou letech od výsevu se v závrtech nejlépe uplatnil psineček veliký – odrůda Janek, kostřava luční – odrůda Rožnovská, bojínek luční – odrůda Skala a svoji pozitivní roli sehrál zejména v prvním roce i jílek jednoletý – odrůda Rožnovský. Jílek rychle zaplnil prázdná místa, a tak zabránil opětovnému nástupu kopřivy a jiných ruderálních druhů rostlin. Zároveň v jeho podrostu mohly klíčit semenáčky dvouděložných rostlin, které se více uplatnily v následujícím roce po ústupu jílku jednoletého.

Pokud jde o počty druhů, nejlepší stav je v závrtu č. 20 „Společňák“, kde se každoročně vyskytuje od 60 do 86 druhů cévnatých rostlin, naopak v závrtu č. 1 se vyskytuje od 15 do 40 rostlinných druhů. Nejvyšší počty druhů rostlin byly zaznamenány v letech 2012 (u 5 závrtů), 2004 a 2011 (u 4 závrtů), a v roce 2010 (u 3 závrtů). Tento trend pozitivně odráží managementový zásah spojený s postřikem středové části závrtu herbicidem a následného zasetí travních směsí v roce 2010. Díky tomu po odumření kopřivy zůstalo dostatek volného místa zejména pro výskyt druhů z travní směsi i pro jednoleté a slabě ruderální druhy rostlin, což je počáteční pozitivní trend ve zvyšování druhové pestrosti.

V současné době je stav závrtů víceméně stabilizovaný, při dodržování managementu nehrozí žádné extrémní poklesy diverzity rostlinných druhů. Nicméně je potřeba neustále dohlížet na snižování eroze a eutrofizace v bezprostředním okolí závrtů, což jsou faktory nejvíce přispívající k rozvoji ruderální vegetace, zejména kopřivy. Je proto třeba dbát na zakládání a udržování zatravněných zón v okolí závrtů. Jako pozitivní fakt lze hodnotit výsadby dřevin vč. starých ovocných odrůd jednotlivě či do skupin na okraje závrtů.

Do budoucna

Travní porosty v závrtech je potřeba alespoň 1x ročně kosit a důsledně odstraňovat sklizenou biomasu. Ovšem ve většině závrtů je potřeba alespoň jícen závrtu s nitrofilní vegetací kosit 2–3 × ročně. Je potřeba provádět důsledný management – zabránit koláčovému managementu – to jest ponechání jícnu závrtu a pásu s výskytem dřevin bez kosení bylinného patra. Tyto plochy jsou pak ohroženy eutrofizací i zvýšeným výskytem a šířením expanzivních druhů rostlin. Pokud se nepodaří zatravnit okraj závrtu, je vhodná domluva se zemědělci na omezení intenzity managementu. Používané směsi by měly být složené výhradně z českých druhů a odrůd trav a případně i bylin a jetelovin. Do budoucna by bylo vhodné sestavit, odzkoušet, certifikovat a produkovat regionální druhově bohatou travní směs pro účely zatravňování. Dřeviny je potřeba sázet ne v soustředných kruzích, ale v přirozených skupinách, přičemž je nutná i jejich ochrana před okusem zvěří. Preventivní osvěta před speleopracemi je na místě, neboť někdy dochází k nešetrnému a dlouhodobému skladování vykopaného materiálu přímo v závrtu, mnohdy na plochách se zachovalou vegetací. Pokud je používána těžká technika, často zcela zničí porost v závrtu.

Závěrem

Krasové oblasti, jako je Moravský kras, umocňují svým osvětovým významem hledisko poznání pestrosti a vzájemných vlivů živé i neživé přírody nejen krasového povrchu a podzemí. Takový význam zachováme pouze prostřednictvím společného zájmu obyvatel naší krajiny o ochranu krasových fenoménů, počínaje vhodným hospodařením na krasových plošinách, zejména v závrtech, a konče přímou ochranou krasové výzdoby a bioty v interiérech jeskyní.

Zdeněk Musil a Eva Gruberová pracují v AOPK ČR, Správa CHKO Moravský kras

Tomáš Vymyslický pracuje ve Výzkumném ústavu pícninářském, Troubsko