Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 2/2014 12. 6. 2014 Péče o přírodu a krajinu Tištěná verze článku v pdf

Revitalizace 
Bohdanečského rybníka

autoři: Linda Franková, Vlastimil Peřina

Revitalizace 
Bohdanečského rybníka

Nedaleko města Lázně Bohdaneč se nachází nejvýznamnější ornitologická lokalita Pardubicka, Národní přírodní rezervace (NPR) Bohdanečský rybník. Jedinečný obraz přírodního ostrova v moři okolní zemědělské krajiny skládají plochy mokřadních luk, rákosin, křovin a podmáčených lesů obklopující rozlehlý rybník se zátočinami a ostrovy. V území nastaly ve druhé polovině 20. století vlivem ústupu od tradičních forem hospodaření výrazné změny. V posledních 20 letech tu jsou prováděny rozsáhlé managementové zásahy s cílem obnovy cenných biotopů.

Územní ochrana

Statut národní přírodní rezervace získalo území v roce 2005. Většina pozemků v NPR včetně vodní plochy je v majetku České republiky, příslušnost hospodařit s majetkem státu zde má Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Ta zároveň zajišťuje i péči o rezervaci. Rozloha NPR činí téměř 250 hektarů a zahrnuje rybníky Bohdanečský a Matka. Předmětem ochrany je ornitologická lokalita a dále přilehlé slatinné louky a rákosiny, bažinné olšiny, vrbiny a doubravy. V roce 2004 byla vymezena Ptačí oblast Bohdanečský rybník. Předmětem ochrany je chřástal kropenatý (Porzana porzana) a jeho biotop. V témže roce došlo k zařazení lokality na seznam Evropsky významných lokalit. Předměty ochrany EVL Bohdanečský rybník a rybník Matka jsou lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus), modrásek bahenní (Maculinea nausithous), vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) a kuňka ohnivá (Bombina bombina).

NPR Bohdanečský rybník

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky – © Správa CHKO Železné hory a krajské středisko Pardubice, 2014 – Podkladové zdroje: Datový sklad AOPK ČR, WMS-ZM10-P

Historie území

Bohdanečský rybník je největší existující rybník bývalé pernštejnské rybniční soustavy budované na přelomu 15. a 16. století. Koncem 16. století čítala soustava 253 rybníků s celkovou plochou přes 3 000 hektarů. Napájena byla Opatovickým kanálem. V současné době je Bohdanečský rybník jedním ze zlomku rybníků, které se dochovaly ze starší doby.

V roce 1903 se udává rozloha rybníka 328 hektarů, v roce 1967 méně než 150 hektarů, v současné době je to přibližně 90 hektarů volné vodní plochy a 80 ha litorálních porostů.

Na rozlehlé rákosiny navazovaly v době vyhlášení v roce 1951 (tehdy ještě jako státní přírodní rezervace) desítky hektarů ostřicových luk. Podmáčené louky převažující i v širším okolí rezervace byly domovem celé řady druhů bahňáků. Tehdy u rybníka pravidelně hnízdilo například až 15 párů břehouše černoocasého. Druhá polovina 20. století přinesla i do rezervace rozsáhlé změny ve způsobu zemědělského využívání krajiny. Mokřadní louky přestaly být koseny a postupně začaly zarůstat náletovými dřevinami a porosty rákosu. Chov kaprů v rybníce se zintenzivnil. Na tzv. Polákově poloostrově probíhal až do roku 1974 chov vodní drůbeže. Rozorány a odvodněny byly velké plochy pozemků navazujících na rezervaci. Postupně došlo k přeměně hnízdních biotopů a k omezení potravní nabídky pro ptáky.

Od roku 1993 jsou na území NPR realizována managementová opatření za účelem udržení a obnovy původních biotopů (kosení luk s cílem omezit šíření rákosu, likvidace náletových a nepůvodních dřevin). Od roku 1999 probíhají rozsáhlé revitalizační zásahy (obnova rybníka Matka, budování tůní, odbahnění Bohdanečského rybníka a rekonstrukce rákosin).

Revitalizace území

V roce 1999 byla provedena obnova téměř již zcela zazemněného rybníka Matka. Na zemědělské pozemky mimo rezervaci bylo rozvezeno 53 tis. m3sedimentu. Následovala tvorba tůní a mokřadů v severozápadní zátoce Bohdanečského rybníka. Revitalizace Bohdanečského rybníka byla rozdělena na osm sekcí s průměrným množstvím sedimentu na jednu sekci 50 tis. m3. V letech 2001 – 2008 probíhala vždy v zimních měsících revitalizace sekcí I. až V., opraveny byly napouštěcí a hlavní vypouštěcí objekt. Celkové náklady dosud provedených revitalizačních opatření činí 150 mil. Kč.

V rámci revitalizace je odstraňován dnový sediment, jsou upravována litorální pásma, budovány soustavy lagun a ostrůvků. Dochází ke zvětšení vodní plochy a výraznému rozčlenění monocenóz rákosu a obnovení tzv. mokrých rákosin. To přispívá ke zlepšení podmínek pro výskyt a rozmnožování mnoha druhů živočichů, zejména měkkýšů, obojživelníků a ptáků.

Na přesuny těžké techniky přes cenné luční biotopy 
se osvědčily kovové mobilní vozovky. 


Foto: Vlastimil Peřina

Transport sedimentu na mezideponii. 


Foto: Vlastimil Peřina

Dokončení revitalizace Bohdanečského rybníka

Poslední etapa revitalizace probíhá od roku 2013, přičemž ukončení se předpokládá v roce 2015. Zahrnuje v sobě revitalizaci zbývajících tří sekcí VI. až VIII., tj. prostoru Dolanské zátoky a oblasti na východ od Polákova poloostrova, a je realizována v rámci projektu „Dokončení revitalizace Bohdanečského rybníka“. Projekt je financován z Operačního programu Životní prostředí (OP ŽP), prioritní osy 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny, oblasti podpory 6.2 Obnova biodiverzity. Celkové náklady projektu tvoří 74,7 mil. Kč, přičemž dotace z OP ŽP činí 62 mil. Kč. Projekt je kofinancován ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva životního prostředí (MŽP).

Realizaci projektu předcházela složitá příprava. Projektová dokumentace byla vyhotovena již v září 2009, ale z důvodu finanční náročnosti stavby (více než 80 mil. Kč) byla realizace odsouvána a hledány levnější možnosti uložení sedimentu, než aplikace na zemědělské pozemky. Zvažované varianty (popílkoviště v Semtíně, vytěžený prostor slínoviště v Neratově) se však ukázaly jako nereálné.

V roce 2012 proto AOPK ČR aktualizovala projektovou dokumentaci z roku 2009 s využitím sedimentu pouze na zemědělské pozemky. Ne zcela jednoduchá byla aktualizace potřebných stanovisek a vyjádření dotčených subjektů. Ke snížení nákladů projektu došlo v rámci výběrového řízení na dodavatele stavby. Z prostředků MŽP bylo potřeba kofinancovat náklady na biologickou rekultivaci zemědělských pozemků, která je požadavkem zemědělských subjektů, ovšem neuznatelným nákladem v rámci OP ŽP.

V listopadu 2013 započaly práce v Dolanské zátoce. Nepříznivá zima (nedošlo k promrznutí dna) a malý spád okrajových částí rybníka způsobily potíže s odtěžováním zvodnělého sedimentu. Dodavatel prací byl nucen nasadit velké množství techniky a těžený sediment bylo nutné na mezideponiích ohrázovat. Na konci února letošního roku byly práce zastaveny a začátkem března započalo s ohledem na časný příchod jara napouštění. Podařilo se realizovat 1/3 z celkového objemu prací. Na místo 15 ha převážně terestrické rákosiny s náletovými dřevinami protkané chodníky divokých prasat vznikl v Dolanské zátoce unikátní prostor o průměrné hloubce vody 40 cm s mozaikou ponechaných rákosin oddělený od rybníka hrázkou s česlemi. V zátopě rybníka byl vybudován nový ostrov. Odstraněn byl hektarový „ostrov“ olšového lesa uprostřed slatinných luk.

Práce budou obnoveny na podzim, kdy bude probíhat přemisťování vytěženého sedimentu z mezideponie na zemědělské pozemky a po výlovu rybníka další etapa odbahňování. Celkem bude vytěženo 150 tis. m3sedimentu.

Letecký snímek rybníka, v popředí Dolanská zátoka před revitalizací.

Foto: František Bárta

Efekty revitalizace a pravidelného managementu

Obnovený Rybník Matka představuje významný biotop vodních makrofyt (např. rdest alpský Potamogeton alpinus). Na místě dřívějších terestrických rákosin jsou dnes pravidelně sečené slatinné louky s výskytem prstnatce pleťového (Dactylorhiza incarnata). NPR zůstává významnou ornitologickou lokalitou (pravidelně zde hnízdí např. jeřáb popelavý, bukač velký, bukáček malý, husa velká aj.). V území se rozmnožuje deset druhů zvláště chráněných obojživelníků. Populace zvláště chráněných bezobratlých druhů jsou stabilní.

Chřástal kropenatý žije skrytě v podmáčených ostřicových loukách.

Foto: Ivan Dudáček

Budoucnost NPR

Mnohá obnovná opatření si vyžádají nákladnou a pravidelnou péči, aby vlivem sukcesních pochodů nebyl jejich efekt snížen. „Vyřešit“ bude nutno otázku nastavení výše provozní hladiny vody v rybníce – vyšší hladina prospívá chřástalům kropenatým (předmět ochrany PO), nicméně není příznivá pro modráska bahenního (předmět ochrany EVL). Po dokončení odbahnění bude nutno revidovat dosavadní způsob rybářského hospodaření (velikost a druh rybích obsádek). Velkou výzvou zůstávají rozsáhlé plochy náletových dřevin. Jejich přeměna na pravidelně kosené mokřadní louky s tůněmi je technicky možná a z hlediska zájmů ochrany přírody žádoucí, nicméně byla by mimořádně finančně náročná. Dosavadní rozsah prací, které se v NPR podařilo uskutečnit však potvrzuje, že reálné jsou i velké projekty.

Autoři pracují v AOPK ČR