Péče o přírodu a krajinu

Ochrana přírody 3/2014 — 24. 8. 2014 — Péče o přírodu a krajinu — Tištěná verze článku v pdf

Obnova 
rybníka Kojetín v Polabí

autoři: Pavel Trnka, Eva Vojtěchovská, Marcela Hausvaterová

Rybník Kojetín je součástí stejnojmenné přírodní památky vyhlášené v roce 1999 o celkové rozloze 12,2ha v k.ú. Cholenice, okres Jičín, v západní části Královéhradeckého kraje. Je velmi cenným biotopem zejména pro vodní ptactvo a obojživelníky v intenzivně zemědělsky využívané krajině Polabí. Zároveň je součástí ptačí oblasti soustavy NATURA 2000, SPA Rožďalovické rybníky (CZ20211010), vyhlášené pro ochranu motáka pochopa a jeřába popelavého.

Vlastní rybník je nyní majetkem státu s příslušností hospodaření pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR a na základě nájemní smlouvy jej rybářsky obhospodařuje Rybářství Chlumec nad Cidlinou a.s.

Při převzetí rybníka v roce 2003 od Pozemkového fondu ČR bylo zjištěno, že nemá platné povolení k nakládání s vodami a manipulační řád podle vodního zákona. Technický stav jednotlivých objektů vodního díla, tj. hrází, výpustního zařízení i bezpečnostního přelivu neodpovídal požadavkům platné legislativy. Plocha rybníka byla z větší části zazemněna a porostlá souvislými rákosovými porosty. Volná vodní plocha zaujímala pouze cca 1,5 ha z katastrální výměry rybníka 8,96 ha a byla zanesena značnou vrstvou aktivního sedimentu, který nepříznivě ovlivňoval chemismus vody nejen v zimním, ale i v letním období.

Na základě zjištěného stavu bylo pracovníky krajského střediska AOPK ČR Pardubice a následně Hradec Králové započato s přípravou řešení obnovy rybníka, zahrnující jak opravu technických objektů, tak celkovou revitalizaci vodní plochy a navazujícího litorálního pásma, s cílem vytvořit co nejpřirozenější a nejpestřejší typy biotopů, které v minulosti důsledkem sukcesního vývoje zanikly.

Cíle projektu

¬ vytvoření vhodných podmínek pro existenci zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů vázaných na vodní prostředí

¬ zvýšení stanovištní a biologické rozmanitosti, environmentálních a estetických funkcí chráněného území

¬ zajištění plné slovitelnosti obsádek ryb, omezení výskytu invazních druhů ryb (střevlička východní, karas stříbřitý)

¬ zajištění právního stavu rybníka dle 
vodního zákona

¬ zajištění provozní a technické 
bezpečnosti rybníka

¬ omezení zanášení rybníka sedimenty z povodí zemědělské krajiny

¬ zadržení vody v zemědělské krajině včetně protipovodňové funkce

Realizace

Vzhledem k časové náročnosti, spočívající nejprve v čekání na vydání prováděcí vyhlášky pro aplikaci sedimentu na zemědělskou půdu, administraci výběrového řízení i zajištění finančních prostředků, byl proces přípravy realizace projektu ukončen na podzim roku 2011. Administrace projektu byla završena přidělením finančních prostředků z národního dotačního zdroje MŽP – Podprogramu Správa nezcizitelného státního majetku v ZCHÚ v souhrnné výši 12,9 mil. Kč. Koncem listopadu roku 2011 bylo předáno staveniště a zahájena stavební část projektu.

Pohled na rybník z boční hráze. Díky umístění rybníka v centru intenzivně využívaných zemědělských pozemků je rybník dotován množstvím živin, z toho důvodu bude do budoucna třeba cíleným usměrňováním rybí obsádky zabránit nadměrnému zarůstání volné vodní plochy (červen 2013). 


Foto: M. Hausvaterová

Proces tvorby variabilních sklonů obtokového kanálu za účelem vytvoření pestré mozaiky biotopů, únor 2012. 
Foto: J. Tylš

Projekt obsahoval následující aktivity:

¬ opevnění návodní strany čelní hráze v celkové délce 491 metrů kamennou rovnaninou a zajištění pojízdnosti koruny hráze o šířce 3,5–5 metrů

¬ výměna výpustného zařízení – instalace otevřeného dvoudlužového požeráku o výšce 2,6 m umožňující odpouštění spodní vody z rybníka

¬ obnova bezpečnostního přelivu – obsluhou průjezdný lichoběžníkový profil se sklony svahů 1 : 4,5 a šířky 8 metrů

¬ odbahnění stávající vodní plochy, vytvoření ostrovů a rozčlenění břehové linie – odtěžením 26 776 m³sedimentu byla vytvořena vodní plocha o rozloze 4,1 ha při normální (provozní) hladině a 7,6 ha při maximální hladině; 8 ostrovů v zátopě slouží jako útočiště pro ptactvo s tím, že největší ostrov byl pokryt vrstvou říčního štěrku podloženého geotextilií jako atraktivní plocha pro hnízdění rybáků i racků.

¬ vytvoření systému kanálů a tůní – celkem bylo vytvořeno 17 tůní s variabilitou velikostí 
(80–799 m²), hloubek či sklonů, dvě sedimentační tůně na přítocích byly vytvořeny k zachycování sedimentů na přítocích a budou pravidelně odbahňovány; dva meandrující kanály o šířce 10 metrů a celkové délce 630 metrů po obvodu parcely rybníka slouží jako bariéra proti vniknutí divokých prasat a dalších predátorů k hnízdištím ptactva.

V průběhu ledna a února r. 2012 nejprve proběhlo šetrné odbahnění zátopy. V rámci následných úprav zátopy bylo vytvořeno loviště, vyhloubeny tůně, obtokové kanály a vymodelovány ostrovy. U hráze bylo na stávající potrubí osazeno nové výpustní zařízení. Veškeré práce v zátopě byly, v souladu s příslušnými výjimkami ze základních ochranných podmínek přírodní rezervace i zde se vyskytujících zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů udělenými OOP KÚ Královehradeckého kraje, vyhotoveny do počátku března tak, aby bylo možno rybník napustit na provozní hladinu ještě před začátkem rozmnožování obojživelníků a hnízdění ptactva. V jarním období byly veškeré stavební práce pozastaveny, teprve po vyhnízdění ptactva byla provedena úprava přístupové cesty s bezpečnostním přelivem na hrázi včetně jejich zpevnění. Rozvoz a zapravení sedimentu na přilehlé zemědělské pozemky proběhlo po sklizni zemědělských plodin v červenci a srpnu minulého roku. Opevnění hráze kamenným pohozem bylo dokončeno po výlovu rybníka v říjnu a následovalo kolaudační řízení s ukončením ke dni 12. 12. 2012.

Usazovací průtočná tůň při nátoku vody do rybníka, napojená na kanály po obvodu rybníka 
po první vegetační sezóně (duben 2013).

Foto: M. Hausvaterová

Vegetace

Před provedením revitalizačních prací na rybníku převažovaly v lokalitě kompaktní porosty vysokých ostřic a rákosin. V současné době, po rozčlenění vodní plochy a litorálu tůněmi, ostrovy a obtokovým kanálem, je lokalita diverzifikována do více biotopů. Vznikly podmínky pro rozvoj vegetace obnažených ploch, obojživelných rostlin, jednoletých nitrofilních a ruderálních rostlin, vysokých ostřic a rozvolněných rákosin.

Vegetaci obnažených ploch indikuje např. výskyt šáchoru hnědého (Cyperus fuscus), bahničky jehlicovité (Eleocharis acicularis), mochny nízké (Potentilla supina), rozrazilu štítkovitého (Veronica scutellata), rozrazilu pobřežního (Veronica catenata). Na několika obnažených plochách v rybníce, tůních i obtokovém kanálu roste silně ohrožená ožanka čpavá (Teucrium scordium). Hojná je nitrofilní vegetace obnažených ploch tvořená dvouzubci (Bidens cernua, B. frondosa, B. cernua, B. radiata), pryskyřníkem lítým (Ranunculus sceleratus), ježatkou kuří nohou (Echinochloa crus galli), ale též merlíkem červeným (Chenopodium rubrum) a m. mnohosemenným (Ch. polyspermum). Tato vegetace společně s rostlinami malého vzrůstu osídlila též ostrov pro rybáky.

V nejmělčí části litorálu rostou obojživelné byliny jako žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), halucha vodní (Oenanthe aquatica), bahničky (Eleocharis palustris s. l.), sítina článkovaná (Juncus articulatus) a rdesna (Persicaria amphibia, P. lapathifolia).

Rákosiny jsou druhově bohaté a rozvolněné. Kromě rákosu zde rostou skřípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), orobinec úzkolistý (Typhaangustifolia), zevar vzpřímený (Sparganiumerectum). V porostech vysokých ostřic dominují ostřice štíhlá (Carexacuta) a ostřice pobřežní (C. riparia). Vzácně mezi nimi roste zvláště chráněný, silně ohrožený šišák hrálovitý (Scutellariahastifolia).

Mezi vodními makrofyty jsou zastoupeny jak kořenující, tak natantní druhy. Kořenující makrofyta jsou zastoupena širokolistými rdesty (Potamogetoncrispus, P. lucens, P. natans) a úzkolistými rdesty (P. pusillus s. str. a P. trichoides) a rdesnem obojživelným (Persicariaamphibia). Z natantních druhů dominují okřehkovité (Lemna minor, Spirodella polyrhiza) a trhutka plovoucí (Ricciafluitans). Mezi nimi při hladině plave rdestík hřebenitý (Stuckeniapectinata). Na dně v tůních jsou zastoupeny řasy ze skupiny parožnatek (Charasp. nebo Nitella sp.). Břehy obtokového kanálu postupně zarůstají vegetací podobnou vegetaci obnažených den, ale též porosty sítin a vysokých ostřic.

Pro zachování cenných společenstev je důležité extenzivní rybářské hospodaření, které již v současné době probíhá v souladu s požadavky AOPK ČR. Prostory hrází rybníka a střídavě i rákosiny a ostrovy je třeba kosit, aby se do nich v nejbližší době nerozšířily náletové dřeviny a konkurenčně silné druhy rostlin.

Obojživelníci

V roce 2005 proběhl na rybníce Kojetín inventarizační průzkum obojživelníků, při kterém bylo zjištěno druhové spektrum a uskutečněn odhad velikosti populace v řádech. Na lokalitě byla zjištěna přítomnost pěti druhů obojživelníků, a to čolka obecného (Triturus vulgaris), kuňky obecné (Bombina bombina), ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana zeleného (Rana kl. esculenta) a skokana skřehotavého (Rana ridibunda).

V uvedeném roce byla na lokalitě zjištěna přítomnost pěti druhů obojživelníků, jejichž populace vykazovaly převážně nižší stavy v počtech, které mohly být snadno ovlivněné i běžnými negativními faktory (např. výrazné výkyvy počasí). V roce 2013 bylo na lokalitě zjištěno 7 druhů obojživelníků, druhové spektrum se tedy zvýšilo o ropuchu zelenou (Bufo viridis) a blatnici skrvnitou (Pelobates fuscus). Většina druhů se vyskytovala především v mělkém litorálu na obvodu rybníka a v tůních, které nesouvisely s vodní hladinou rybníka. Tyto tůně preferovali zejména čolci, hojně se v nich však vyskytovaly i kuňky. Skokani ze skupiny zelených (vodních) skokanů (Rana kl. esculenta, R. ridibunda) a zejména blatnice (Pelobates fuscus) preferovali místa u hráze. Ropucha zelená (Bufo viridis) se vyskytovala na místech bez přítomnosti vegetace. S výjimkou ropuchy obecné (Bufo bufo) došlo u všech již dříve zjištěných druhů k sledovatelnému navýšení populace, a to převáženě v řádech stovkách jedinců, i když navýšení populací bylo u jednotlivých druhů v řádech odlišné. Nejvýrazněji, v řádech tisíců jedinců, byla navýšena početnost evropsky významného druhu, kuňky ohnivé.

Ornitofauna

Rybník Kojetín po provedené revitalizaci skýtá pro ptáky různé typy biotopů vhodných k hnízdění i k vyhledávání potravy. Monitoring, provedený zde v roce 2013, potvrdil výskyt 44 druhů ptáků, z nichž 14 druhů na Kojetíně prokazatelně hnízdilo. V rákosinách, které ptáci na rybnících obecně využívají k hnízdění nejčastěji, bylo ze zvláště chráněných druhů zjištěno hnízdění jednoho páru ohroženého motáka pochopa (Circus aeruginosus), a dokonce dvou párů ohrožené potápky černokrké (Podiceps nigricollis), která je pro ČR velmi vzácným hnízdičem – počet hnízdních párů v ČR je odhadnut na pouhých 300–600, přičemž trend početnosti populace je dlouhodobě klesající.

Z dalších druhů byly v rákosinách zastiženy tři druhy rákosníků – rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus, 1 pár), rákosník proužkovaný (Acrocephalus schoenobaenus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) a s nimi i strnad rákosní (Emberiza schoeniclus). V rákosinách hnízdí i druhy, které však častěji využívají i volnou hladinu, jako např. polák velký (Aythya ferina, 2 páry), polák chocholačka (Aythya fuligula, 2 páry) a lyska černá (Fulica atra, 6 párů). Ptáci na rybníce využívají i příbřežní porosty: během monitoringu zde bylo zjištěno hnízdění ohroženého slavíka obecného (Luscinia megarhynchos, 2 páry), sýkory modřinky (Cyanistes caeruleus, 1 pár), sýkory koňadry (Parus major, 1 pár), zvonka zeleného (Carduelis chloris, 1 pár) a straky obecné (Pica pica, 1 pár).

Z druhů, které byly na rybníce zaznamenány, ačkoliv nebylo doloženo hnízdění, patří mezi nejzajímavější kriticky ohrožený jeřáb popelavý (Grus grus, 1 pár), který se v hnízdní době na rybníce zdržuje již několik let. Na mírně klesajících či obnažených okrajích dna rybníka se objevili silně ohrožení vodouši kropenatí (Tringa ochropus, 3 ex.) a pisíci obecní (Actitis hypoleucos, 4 ex.) a s nimi i kulíci říční (Charadrius dubius, 4 ex.).

Dále byla zaregistrována silně ohrožená volavka bílá (Casmerodius albus, 6 ex.), silně ohrožený chřástal vodní (Rallus aquaticus), ohrožená potápka malá (Tachybaptus ruficollis, 1 ex.), potápka roháč (Podiceps cristatus, 3 ex.), ohrožená kopřivka obecná (Anas strepera, 3 ex.), ohrožená čírka obecná (Anas crecca, 2 ex.), husa velká (Anser anser, 30 ex.) a labuť velká (Cygnus olor, 1 ex.). Mezi dalšími druhy byl zjištěn kriticky ohrožený orel mořský (Haliaeetus albicilla, 1 ex.), strakapoud velký (Dendrocopos major), kukačka obecná (Cuculus canorus), hrdlička divoká (Streptopelia turtur), holub hřivnáč (Columba palumbus) či bažant obecný (Phasianus colchicus). V příbřežních porostech a rákosinách se objevili i zajímaví pěvci, a to zejména kriticky ohrožený strnad luční (Miliaria calandra), ohrožená vlaštovka obecná (Hirundo rustica, 30 ex.), ohrožený ťuhýk obecný (Lanius collurio, 2 páry) a dále konipas bílý (Motacilla alba, 1 pár), cvrčilka zelená (Locustella naevia), strnad obecný (Emberiza citrinella), pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla), budníček menší (Phylloscopus collybita), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a kos černý (Turdus merula).

Na rybnících tohoto typu často hnízdí u nás kdysi hojný druh, který je v posledních letech velmi ohrožený (ačkoliv není zařazen mezi zvláště chráněné druhy), s výrazně klesajícím trendem početnosti populace – racek chechtavý (Larus ridibundus). Poslední kolonie tohoto druhu byla na rybníce Kojetín zaznamenána v roce 2003. Po desetileté přestávce se racek opět pokusil na nově vybudovaných ostrůvcích rybníka zahnízdit, a to v počtu 15 párů. Hnízdění sice bylo v roce 2013 neúspěšné, dá se však předpokládat, že těchto, ač neúspěšných, 15 párů znamená návrat kolonie na rybník Kojetín.

Monitoring ptáků se na rybníce Kojetín prováděl i v minulých letech, přičemž druhově se diverzita běžných druhů ptáků na rybníce výrazně neměnila. Oproti předchozím letům je však v roce 2013 významné právě hnízdění kolonie racků a hnízdění potápky černokrké, což jsou druhy, které se dají považovat za bioindikátory zlepšení stavu lokality.

Výsledky monitoringu ptáků z roku 2013 jistě vykazují zlepšení biotopů rybníka Kojetín a jeho zatraktivnění pro zvláště chráněné i běžné druhy ptáků. Pozitivní vývoj jak v početnosti, tak i v diverzitě hnízdících druhů zaznamenáme určitě i v následujících letech, do doby, než volná hladina rybníka znovu zaroste vegetací a jeho dno se zanese sedimentem. Pro udržení druhové diverzity ptáků na rybníce tak bude potřeba jej udržovat v současném stavu a zamezit pozdějším sukcesním stádiím.

Autoři článku by rádi poděkovali Blance Mikátové z AOPK ČR, Romaně Prausové z Univerzity Hradec Králové a Zbyňkovi Smolíkovi z České společnosti ornitologické za spolupráci a poskytnutí cenných výsledků jimi prováděného monitoringu obojživelníků, vegetace i ornitofauny PP Kojetín.

Nové cíle

Realizací daného projektu byly zajištěny požadavky legislativy na funkčnost technických objektů rybníka na desítky let. Zároveň došlo k obnovení vodní plochy doplněné mozaikou litorálních a terestrických biotopů s širokou škálou hydrických řad. Nyní je, na základě pravidelného monitoringu fauny i flóry a přísunu živin z povodí, nutné řízeným rybářským hospodařením vybalancovat ekosystém rybníka tak, aby nedocházelo k jeho masivnímu zarůstání s následným zazeměním. Cílem je poskytnout potravní a hnízdní nabídku vodnímu i na vodu vázanému ptactvu a optimální podmínky pro rozvoj submerzních makrofyt a populace obojživelníků. Lze očekávat, že po vytvoření cestní sítě v rámci schválené komplexní pozemkové úpravy bude toto biocentrum v polích lépe dosažitelné i veřejnosti.

Pavel Trnka, Eva Vojtěchovská, AOPK ČR, sekce ochrany přírody a krajiny 


Marcela Hausvaterová, AOPK ČR, Správa CHKO Orlické hory a krajské středisko Hradec Králové