Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou
jeskyní ČR. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Mezinárodní ochrana přírody

Ochrana přírody 6/2015 4. 1. 2016 Mezinárodní ochrana přírody Tištěná verze článku v pdf

Zajímavosti krasového 
podzemí Gruzie

Autor: Petr Zajíček

Zajímavosti krasového 
podzemí Gruzie

Příroda stále překvapuje. V říši rostlin i živočichů se objevují nové druhy, geologické procesy otevírají nové brány poznání v neživé sféře. A svět jeskyní je samostatnou kapitolou. Nedávné objevy v jedné z jeskyní v Gruzii zaskočily odborníky zabývající se krasovými fenomény. Unikátní krápníkovou výzdobu měli příležitost poznat a dokumentovat i čeští experti.

Již několik let probíhá aktivní spolupráce Správy jeskyní České republiky s Agenturou chráněných území Gruzie. Od roku 2012 se uskutečnilo několik pracovních misí českých specialistů do oblasti Imereti v rámci projektu České rozvojové agentury – „Zvýšení efektivnosti řízení Jeskynní chráněné oblasti Imereti (ICPAs)“. V oblasti jsou dvě veřejnosti zpřístupněné jeskyně, mnoho jeskyní nepřístupných a další přírodní zajímavosti, které se postupně zviditelňují v rámci naučných a turistických stezek. Odborníci ze Správy jeskyní ČR průběžně působí v oblasti poradenství, provádějí dokumentaci a pomáhají zavádět prvky nezbytné pro provoz i ochranu unikátních přírodních jevů. V průběhu řešení jednotlivých úkolů projektu souvisejících především s problematikou dvou veřejnosti zpřístupněných jeskyní v oblasti Imereti – Prometheus a Sataplia – však vyplynula nutnost seznámit se s částmi těchto jeskyní, které přístupné turistům nejsou, a také s dalšími jeskyněmi v blízkém i vzdálenějším okolí. Tento aspekt souvisí nejen s hledáním vhodné lokality pro zavedení speleoterapie, kterou chce gruzínská strana po delší době obnovit, ale také s možnostmi zavedení organizovaných speleologických výprav pro zdatnější zájemce. Navíc má řada jeskyní unikátní krápníkovou výzdobu a velký potenciál k objevu nových částí nebo v rámci krasových oblastí i celých jeskynních systémů.

 

Jeskyně Prometheus

Velmi zajímavou částí je Chodba alpinistů v jeskynním systému Prometheus. Hlavní prostory jeskyně jsou zpřístupněny veřejnosti. V závěrečné třetině prohlídky se trasa dostává k úrovni podzemního krasového toku a její poslední část absolvují návštěvníci na lodičkách, jako je tomu u nás v Punkevních jeskyních. V místě, kde se turistická cesta setkává s vodním tokem, vybíhá v nižší úrovni chodba, která vede zpět paralelně se zpřístupněným koridorem. Zpočátku je nutno prolézat mezi balvany a nechybí ani velmi stísněná pasáž, kde je nezbytné se proplazit. Po několika desítkách metrů se však chodba rozšíří v prostorné pasáže. Koridor pak vede až k sifonu, kde kromě ryb žijí i drobní troglobiontní korýši ze skupiny krevet. Chodba alpinistů má mimořádně krásnou a zachovalou krápníkovou výzdobu. I v mnoha jiných nezpřístupněných částech jeskyně Prométheus se nachází zajímavá a mnohdy unikátní krápníková výzdoba. V jedné z krátkých odboček se nacházejí ve stropních partiích velmi jemné formy excentrických krápníků. Zpřístupněná trasa jeskynního systému má také bohatou a monumentální sintrovou a krápníkovou výzdobu, její krása je však silně degradována ostrým pestrobarevným osvětlením. Tento problém byl v rámci projektu mnohokrát diskutován a bude nadále předmětem navrhovaných opatření.

 

Nutnost rekonstrukce

V těsné blízkosti jeskyně Prometheus se nachází jeskyně Medvědí (Datvi). Dle průběhu jejích prostor lze předpokládat, že souvisí se systémem Promethea. Jedná se patrně o část jeho horního patra. Jeskyně má rovněž krásnou výzdobu, trpí ovšem tím, že její vchod není zabezpečen. Během poslední návštěvy jeskyně Datvi se ukázalo, že její prostory využívá jako úkryt liška, která zde způsobuje velké znečištění.

Řada zajímavých jeskyní se nachází severně a severovýchodně od jeskyně Prometheus v okruhu několika kilometrů. Jeskyně Satsurblia, tvořená vstupní sestupující chodbou a obrovským dómem, je předmětem zájmu z hlediska zavedení speleoterapie. Její prostory jsou dostatečné pro vybudování potřebného zázemí. Jsou zde průběžně sledovány mikroklimatické poměry, které je ještě nutno doplnit o měření záporných iontů v ovzduší nezbytně nutných pro účinnou léčbu. Zároveň je v jeskyni Satsurblia potřeba provést důkladnou očistu, protože v dřívějších dobách byla zpřístupněna veřejnosti a nachází se zde mnoho starého nefunkčního materiálu: stará elektroinstalace, zrezivělá zábradlí, velké množství zanesených nečistot. Několik kilometrů od jeskyně Satsurblia je situována ponorová oblast, ve které je známo několik jeskyní. Tato část Imereti je již hůře přístupná, ačkoliv před několika desítkami let tu vedla přehledná turistická stezka, a to kolem všech významnějších jeskynních vchodů. Dochovaly se sice směrovky k jednotlivých jeskyním, ale v současné době je mnohdy těžké je přes zarostlý terén dohledat. Nejrozsáhlejším podzemním systémem této ponorové oblasti je patrně jeskyně Melouri, která by mohla být zajímavým objektem pro zájemce o speleologii. Spleť mohutných řícených chodeb a dómů je protkána řadou odboček a sestupných koridorů, které jsou pravděpodobně v obdobích vydatnějších dešťů nebo během jarního tání zaplavovány vodou. Systém s délkou několika kilometrů má místy velmi zajímavou krápníkovou výzdobu.

 

Unikátní objevy

Během poslední cesty v Gruzii na přelomu letošního června a července byli pracovníci Správy jeskyní ČR seznámeni s existencí unikátního objevu v jeskyni Muradi v nedaleké krasové oblasti Racha. Vzhledem k významu objevu proběhla společná jednodenní expedice do jeskyně, kde byla pořízena mapová a fotografická dokumentace a zároveň v ní byl instalován datalogger pro průběžný monitoring teploty jeskynního ovzduší. Z velké části zalesněná rozsáhlá krasová oblast Racha je rozbrázděna stovkami hlubokých závrtů a propadlin. K jeskyni Muradi je nutné dojít po úzkých pasteveckých pěšinkách divokou, mírně zvlněnou krajinou. V oblasti je popsáno již několik jeskyní a propastí a místní speleologové prověřují další dosud neprozkoumané závrty a vchody. Jeskyně Muradi byla známa místním pastevcům již delší dobu a také z ní brali vodu z podzemního jezírka vzdáleného přibližně 150 metrů od vchodu. A právě v tomto místě, kde původně jeskyně končila, se podařilo v loňském roce speleologům překonat traverz a dostat se do dalších částí jeskyně. Objevili přes půl kilometru nových prostor, které končí několik desítek metrů hlubokými propastmi. Jeskyně má velkou perspektivu k dalším novým objevům. Co však činí jeskyni Muradi naprosto unikátní, je její krápníková výzdoba. V pasáži koridoru dlouhé přes sto metrů je celé dno tvořené bělostnými sintrovými jezírky a kaskádami. Stěny pokrývají sněhobílé náteky a ze stropu visí množství stalaktitů různých tvarů. Zcela zarážející jsou však útvary tvořené až několik decimetrů velkými kulovitými krystalickým tělesy, které volně visí na úzkých stalaktitech nebo jsou přirostlé ke dnu sintrových jezírek. Experti z Gruzie již objev prezentovali s tím, že útvary takové velikosti dosud neměly ve světě obdoby. Toto tvrzení je samozřejmě diskutabilní, protože asi nebylo důkladně prověřeno, jestli se podobné útvary nenacházejí v jiných významných světových krasových oblastech např. Číny, Francie nebo USA. V každém případě však tato jeskyně a zvláště její výzdoba zasluhuje mimořádnou pozornost a ochranu. Je zřejmé, že kulovité útvary tvořené krystalky kalcitu začaly vznikat a tvořily se pod vodou od okamžiku, kdy se konce narůstajících klasických mrkvovitých stalaktitů dostaly pod vodní hladinu. Nasycená skapová voda setrvávala na konci stalaktitu déle a pod vodou se rozplývala všemi směry, tudíž i nárůst krystalů se tomu přizpůsoboval. Některé pak dorostly až na dno a postupně se s ním spojily, jiné ke dnu nedorostly a poté, co se později výrazně snížila úroveň hladiny v jezírku, zůstaly viset na stalaktitech. Jedná se bezesporu o formy krápníků, které se tvořily jen díky souhře několika vzácných přírodních okolností.

Spolupráce mezi Správou jeskyní České republiky a Chráněnou jeskynní oblastí Imereti v rámci projektů České rozvojové agentury bude pokračovat i v následujících letech. Přinese jistě další zajímavé výsledky z veřejnosti přístupných i nezpřístupněných jeskyní, které pak budou prezentovány i v časopisu Ochrana přírody.

 

Titulní fotografie článku:

Unikátní krápníková výzdoba v jeskyni Muradi.


Fota: autor

 

GR 01

Výzdoba v Chodbě alpinistů v jeskyni Prometheus.