Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 5/2018 — 21. 10. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Zavádění speleoterapie v Gruzii

Autor: Karel Drbal

Co je speleoterapie
Léčebné účinky jeskynního prostředí byly známé již v antickém Řecku a Římě a známé jsou rovněž aktivity pocházející z kultur Malé Asie a Číny. V moderní době se na vědeckém principu začaly pozitivní účinky jeskynního mikroklimatu zkoumat po druhé světové válce v Maďarsku a v českých zemích se začali vědci touto problematikou intenzivně zabývat v polovině osmdesátých let 20. století. Bylo zjištěno, že některé parametry podzemního prostředí mají pozitivní vliv zejména na imunitní systém člověka. Jedná se především o soubor ionizace ovzduší, radioaktivity, geomagnetismu, geoelektrických parametrů, biotických a abio-tických alergenů. Významnou složkou podzemního mikroklimatu je vysoká vlhkost a aerosol obsahující prvky matečných hornin. Přestože tento soubor mikroklimatických parametrů se vyskytuje v různých podzemních prostorách, nejlepší výsledky speleoterapeutické léčby se dosahují především v jeskyních krasových oblastí. Speleoterapie je tedy zvláštní klimatická léčebná metoda využívající specifické klimatické prostředí jeskyní. Její hlavní účinek spočívá v příznivém ovlivňování stavů se sníženou imunitou a alergických onemocnění. Tato léčebná metoda nenahrazuje medikamenty, ale významně doplňuje komplexní léčbu v dlouhodobém léčebném plánu stanovenou ošetřujícím lékařem. Její účinek spočívá ve snížení dávek medikamentů, a v některých případech dokonce i jejich úplném vynechání. Díky vysoké vlhkosti, stálé teplotě, čistotě ovzduší, velikosti částic aerosolu, vysokému obsahu lehkých záporných iontů a nízké koncentraci radonu je speleoterapie indikována především na chronická onemocnění dýchacích cest, zejména bronchiálního astmatu. V České republice se speleoterapeutickou léčbou zabývá v současné době Sanatorium EDEL ve Zlatých Horách na jesenicku a v rámci relaxačních pobytů i několik dalších subjektů. Správa jeskyní České republiky však trvale spolupracuje v této oblasti především s odborným pracovištěm Jihomoravských dětských léčeben, p. o., Dětskou léčebnou se speleoterapií v Ostrově u Macochy. Tato léčebna využívá prostory veřejnosti zpřístupněných Sloupsko-šošůvských jeskyní a od roku 1997 používá především Císařskou jeskyni, která byla upravena pouze pro účely speleoterapeutické léčby. V současné době se připravuje výstavba nové moderní léčebny, která by měla nahradit provizorní současnou budovu užívanou od roku 1982.

Přístupové schodiště a plocha pro aktivní zónu ve spodní části jeskyně
Satsurblia. Foto Petr Zajíček

Proč v Gruzii
Dějiny Gruzie jsou víc než pestré. První lidé se zde objevili před 1,8 milionem let, před 8000 lety se zde usadili první zemědělci, před 4000 lety zde byla říše bájné Kolchidy, před 2500 lety zde vznikl první státní útvar Kavkazská Ibérie. Následně byla země ve znamení nepřetržitých bojů o moc – Alexandr Veliký, římané, Peršané. V novodobých dějinách máme Gruzii spojenou historicky především jako jednu z bývalých republik Sovětského svazu. Tou se stala po obsazení Gruzie Rudou armádou v roce 1921. V roce 1990 však vyhlásila samostatnost a po rozpadu SSSR a počátečním váhání se stala členem Společenství nezávislých států (SNS). Následně byla Gruzie zmítána řadou vnitřních konfliktů a bojů o moc až na pokraji občanské války. Tyto konflikty vyvrcholily v roce 1992 válkou o autonomní oblast Abcházie a v roce 2008 válkou o autonomní oblast Jižní Osetie, kdy se gruzínská armáda v obou případech střetla s armádou Ruské federace. Území Abcházie i Jižní Osetie jsou i nyní pod kontrolou vojsk Ruské federace a z těchto území nastal exodus gruzínského etnika. Gruzie po válečném konfliktu v roce 2008 vystoupila ze SNS a vyhlásila politickou orientaci směrem k západním demokraciím. V důsledku událostí vyhlásila Evropská unie program rozvojové pomoci Gruzii, ve kterém se angažuje i Česká republika prostřednictvím České rozvojové agentury. Rozvojová pomoc je realizována v několika oblastech, mezi něž patří i rozvoj občanské společnosti. Ten zahrnuje i oblast životního prostředí, péče o přírodu a využívání přírodních zdrojů. V roce 2012 byla Správa jeskyní České republiky požádána o vypracování a řešení projektu, který by se zabýval efektivitou řízení provozu a využívání zpřístupněných jeskyní Gruzie. A tak vznikly projekty s názvem „Zvýšení efektivnosti řízení jeskyní chráněné oblasti Imereti I. a II“.

Vchod do jeskyně Satsurblia. Foto Petr Zajíček

První kroky
První část projektu byla realizována v letech 2013 a 2014. Řešila především problematiku efektivního řízení zpřístupněných jeskyní Prometheus a Sataplia v oblasti Imereti, jejich ochranu a údržbu, báňsko-bezpečnostní opatření provozů, proškolení zaměstnanců, stanovení obecných podmínek pro zpřístupňování dalších jeskyní a návrhy nových turistických produktů s cílem zvýšení zaměstnanosti. Již při první konzultační schůzce v roce 2012 na Agentuře chráněných území (APA) byl gruzínskou stranou vznesen požadavek na doplnění projektu o pomoc při zavedení speleoterapie. První část projektu však s realizací speleoterapie nepočítala. Nástupnický projekt v letech 2015–2018 již požadavek zohlednil a byly zahájeny přípravné práce a schválen harmonogram postupu realizace v součinnosti s gruzínskou stranou. V první řadě bylo potřeba vytipovat vhodnou jeskyni, dále měřením mikroklimatických parametrů potvrdit vhodnost lokality, vypracovat studii a projekt úprav v jeskyni, zpracovat metodiku speleoterapeutické léčby, provést proškolení personálu a zpracovat pokyny pro realizaci provozní budovy. Část prací byla realizována v České republice, ale část bylo nutno provést přímo v terénu.

Nový přístupových chodník z provozní budovy k jeskyni Satsurblia.
Foto Petr Zajíček

Realizace
Prvním krokem bylo vytipování vhodné jeskyně. Měla by to být krasová lokalita poblíž nějakého významnějšího sídla a dopravně dostupná. Přímo se nabízelo hledat takovou jeskyni v místě působení v rámci první části projektu. Nacházejí se tam krasové jeskyně a jsou relativně blízko druhého největšího města Gruzie – Kutaisi. Začalo hledání v okolí lázeňského střediska Tskaltubo. Záměr počítal s tím, že tady by v budoucnu mohlo dojít ke spojení lázeňské léčby a speleoterapie. Navíc se zde nabízí možnost ubytování pacientů v některém z rekonstruovaných lázeňských domů. Přímo ve městě Tskaltubo se nachází tzv. Bílá jeskyně. Nedaleko tohoto střediska je velká zpřístupněná jeskyně Prometheus s velmi slušným zázemím a nedaleko se nachází druhá vytipovaná lokalita – jeskyně Satsurblia. Bílá jeskyně má poměrně velký otevřený vchod, obsahuje velké množství zřícených bloků a zdá se, že slouží jako piknikové místo. Jeskyně Satsurblia byla kdysi v době sovětské éry zpřístupněna veřejnosti, je to statická jeskyně se zbytky turistické infrastruktury a nabízí prostor jak pro klidovou, tak pro aktivní zónu speleoterapie. V těchto dvou lokalitách bylo přistoupeno k měření některých mikroklimatických parametrů. Údaje o teplotách, vlhkosti a radonu byly k dispozici díky činnosti RNDr. Petra Zajíčka v první části projektu. Zbývalo rozhodující měření týkající se ionizace vzduchu. Problém byl v tom, že Správa jeskyní nedisponuje přístrojem, který by tato měření mohl spolehlivě provést. Řešitel se proto obrátil na jediné pracoviště v České republice, které tímto přístrojem disponuje. Tím pracovištěm je Státní zdravotní ústav (SZÚ) v Praze a specialistou na tato měření je MUDr. Ariana Lajčíková, CSc. Na základě dohody mezi SZÚ a SJČR vycestovala v květnu 2016 dr. Lajčíková v doprovodu expertů SJČR do Gruzie a provedla ve vytipovaných jeskyních a srovnávacích lokalitách (jeskyně Prometheus, jeskyně Sataplia a město Kutaisi) měření. Ionizace vzduchu byla měřena přenosným přístrojem Ionometr Kathrein MGK 01. Výsledky měření v Bílé jeskyni byla srovnatelné s obsahem záporných iontů s jeskyněmi v Moravském krasu, výsledky v jeskyni Satsurblia však byly 2–3x vyšší. To byl velmi pozitivní výsledek a díky němu se pozornost soustředila už jen na jeskyni Satsurblia. Mgr. Vratislav Ouhrabka jeskyni přesně zaměřil a vyhotovil její půdorysnou mapu i profil. Podklady byly předány projektantovi Ing. Karlu Klobásovi, který vypracoval studii a následně projekt úprav v jeskyni s ohledem na potřeby speleoterapie. Projekt byl poté předán gruzínské straně. Zároveň v České republice proběhlo školení pracovníků APA a jejich seznámení s provozem Dětské léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy. Na tomto základě zadala APA projekt na vybudování provozního zázemí u jeskyně Satsurblia a začala s jeho realizací. Současně primářka Dětské léčebny se speleoterapií v Ostrově u Macochy MUDr. Jarmila Überhuberová vypracovala metodiku speleoterapeutické léčby k aplikaci v léčebně u jeskyně Satsurblia. Tato metodika byla předána v anglickém jazyce na APA.

Současný stav
Na pozemku před jeskyní Satsurblia je postavena provozní budova speleoterapie s parkovištěm a je vybudována první část přístupové komunikace. Jeskyně je upravena, jsou vybudovány chodníky a schodiště, je upravena plošina ve spodní části jeskyně jako aktivní zóna pro pohyb a hry dětí, jeskyně má elektrické osvětlení. Při kontrole řešitelem projektu (SJČR) však byla zjištěna řada nedodělků ze strany dodavatelské firmy a řada nekvalitně provedených prací, které výrazně omezují využívání jeskyně pro účely speleoterapie a některé jsou kvalifikovány jako potenciálně nebezpečné. Se zjištěním byla seznámena i APA s doporučením nepřevzít práci, dokud nebudou nedostatky odstraněny. Gruzínská strana informovala o záměru vypsat výběrové řízení na provozovatele speleoterapie s tím, že jeskyně a její areál budou dány do pronájmu soukromému subjektu. To odpovídá současnému trendu zdravotnické péče v Gruzii. APA si ponechá dohled nad využíváním jeskyně z pohledu ochrany přírody, bezpečnosti a dodržování metodiky léčby. Přestože projekt v tomto roce končí, Česká rozvojová agentura nevylučuje do budoucna supervizi nad touto částí projektu prostřednictvím inspekčních cest. Nezbývá než popřát všem zúčastněným stranám a zejména budoucím pacientům, aby vložené úsilí a prostředky vedly k naplnění cíle.