Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2018 — 21. 10. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Snaha Japonska o prolomení moratoria na komerční lov velryb vyšla naprázdno
Ve dnech 10. – 14. září 2018 se v brazilském Florianopolisu za tradičně velké pozornosti hromadných sdělovacích prostředků z celého světa uskutečnilo 67. zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC), která je zřízena na základě Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství. Ta byla sjednána v prosinci 1946 ve Washingtonu a v současné době má 89 smluvních stran, z toho 26 členských států EU (vyjma Lotyšska, Malty a Řecka). Letošního zasedání se zúčastnilo na 300 delegátů ze 75 členských států IWC, hojně byly zastoupeny také mezinárodní mezivládní organizace včetně Evropské unie a řada nevládních organizací. Výše zmíněná velká mediální pozornost se v případě jednání ve Florianopolisu zaměřila zejména na návrh Japonska na radikální změnu Úmluvy, která by umožnila znovuobnovení lovu velryb pro komerční účely. Vzhledem k přetrvávající situaci v IWC, kdy mají tzv. ochranářské státy dlouhodobě odmítající lov velryb poměrně pohodlnou většinu pro udržení moratoria na zákaz komerčního lovu přijatého původně na deset let již v roce 1982, bylo od začátku zasedání poměrně zřejmé, že snaha Japonska by měla vyjít naprázdno.
Jedním z možných důvodů, proč Japonsko s návrhem na tak zásadní změnu přišlo, byla snaha poukázat na nefunkčnost IWC, která z jeho pohledu spočívá v tom, že se mu dlouhodobě nedaří prosadit vlastní zájmy. Ochranářské státy IWC považují naopak za naprosto funkční, protože je schopna přijímat rezoluce posilující ochranu kytovců, kteří byli předmětem komerčního lovu. Komise se shodne také na změnách přílohy Úmluvy, kterou se např. stanoví kvóty některých druhů pro tradiční lov domorodci.
Rozdílnost názorů uvnitř IWC nejlépe vykresluje samotná argumentace jednotlivých zemí. Na jedné straně Japonsko společně s Islandem a Norskem důsledně odkazují na původní text Úmluvy, která byla primárně sjednána za účelem udržitelného hospodaření s mořskými zdroji, a nikoli na ochranu kytovců. Naproti tomu ochranářské státy (Austrálie, Nový Zéland, členské státy EU, USA, jihoamerické země) zdůrazňují úlohu IWC jako jediného mezinárodního nástroje, který stanovuje pravidla a specifikuje konkrétní činnosti na ochranu velkých kytovců. Názorová rozpolcenost se projevila i na zmiňovaném 67. zasedání, kdy se muselo o zásadnějších návrzích rozhodovat hlasováním, nikoli v mezinárodních jednáních upřednostňovanou shodou mezi všemi přítomnými.
Jak to vidí zastánci a odpůrci ochrany kdysi komerčně lovených kytovců
Z pohledu ochranářských států lze výsledky zasedání hodnotit jako úspěšné. Úsilí Japonska o znovuobnovení komerčního lovu velryb komise odmítla: pro bylo 27 států, proti 41 a dva se zdržely. V reakci na výsledek hlasování Japonsko uvedlo, že vyhodnotí své další působení v IWC. To hlavní, na co se snažilo poukázat, na nefunkčnost a neschopnost přijmout zásadní rozhodnutí, se ale nepotvrdilo, protože již předtím byly na zasedání schváleny nové kvóty pro domorodý způsob lovu pro obživu. Návrh předložený čtyřmi státy, na jejichž území je zmiňovaný typ velrybářství provozován, navíc obsahoval také ustavení nového postupu v přijímání kvót: v případě, že nebude vznesen požadavek na jejich navýšení, dojde automaticky po sedmi letech k jejich prodloužení na dalších sedm let. Z pohledu domorodého obyvatelstva se jedná o zásadní rozhodnutí, které celý proces významně usnadní. Hlasování o této změně bylo naprosto jednoznačné (58 pro, 7 proti, 5 se zdrželo).
Z pohledu ochranářských států lze za jediné zklamání jednání v Brazílii označit neschválení návrhu na vyhlášení rezervace kytovců v jižním Atlantském oceánu, o které se Brazílie ještě s dalšími státy, kupř. Jihoafrickou republikou, snaží již více než dvacet let. Evropská unie včetně ČR tento záměr dlouhodobě podporuje. Z pohledu hostitelské země se jednalo o poměrně hořkou záležitost, vůli pokračovat ve snaze o vyhlášení rezervace ale nevzdá.
Mezinárodní velrybářská komise na křižovatce. Pokolikáté už?
Celkově lze označit atmosféru v IWC za ne tak nevraživou, jako tomu bylo v posledních letech. Nicméně i nadále však přetrvává uvedené rozdělení států v pohledu na budoucnost komise. Zůstává otázkou, zda se IWC překlopí do čistě ochranářského nástroje, nebo zda se výhledově umožní velrybářství podporujícím státům opět komerční lov kytovců, byť udržitelným způsobem, což průmyslové zabíjené kytovců prováděné v masovém měřítku ve 20. století rozhodně nebylo. Významně napoví budoucí přístup Japonska, které si opětovně ponechalo otevřené dveře pro možné vystoupení z IWC a rovněž koketuje s myšlenkou sjednat novou mezinárodní smlouvu, která by stanovila rámec pro udržitelný lov příslušných druhů, poddruhů a populací kytovců. Pravděpodobnost, že by země vycházejícího slunce získala pro takový návrh širší podporu, je ale mizivá. O dalším směřování IWC bude opět o něco jasněji po příštím zasedání komise, které se uskuteční za dva roky ve slovinské Portoroži.