Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 2/2016 — 30. 5. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Setkání 10 ředitelů np Šumava

znamená 10 : 1 šumavskou výhru, nebo prohru?

Autor: Zdeněk Patzelt

Na setkání bylo unikátní, že téměř všichni ředitelé vystřídali toho předchozího poté, co byl proti své vůli odvolán, zpravidla po změně ministra životního prostředí (a nutno dodat, že těch ministrů se za oněch 25 let vystřídalo dokonce 16). Pouze Zdeňka Šartnerová byla pověřena řízením dočasně a František Krejčí ve funkci ředitele skončil na vlastní žádost. Vynucená střídání ředitelů se v minulosti neobešla bez dramatických dopadů na celé vedení správy parku, v mnoha případech museli s ředitelem odejít i další zaměstnanci a dalo se proto očekávat, že se to na setkání projeví.

Setkání proto v mnoha ohledech vzbuzovalo obavy, zda se jej podaří zvládnout v důstojné atmosféře, kterou si výročí 25 let existence národního parku zaslouží. Nejenom z časových důvodů proto setkání proběhlo v režii moderátora a zhruba stovka osob přihlížejících v zaplněném sále městského kulturního domu neměla příležitost do debaty zasahovat. Tedy alespoň formálně ne – kdyby někdo z publika chtěl, jistě by mu v hlasitých projevech nešlo zabránit, ale kupodivu k tomu nedošlo. Každý, kdo ví, v jakém duchu se na Šumavě podobná jednání v minulosti obvykle vedla (například Rady národního parku), jistě dobře chápe to slůvko „kupodivu“. Tomáš Rothrockl svou roli dokonale zvládl a bylo mimořádně zajímavé slyšet, jak protichůdné názory střídající se ředitelé na klíčové věci často měli. To nejzásadnější shrnuje přehled některých otázek a odpovědí.

Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Mana s Františkem
Krejčím, bývalým ředitelem NP Šumava. Foto Zdeněk Patzelt

JAKÝ JE VÁŠ NÁZOR NA KONCEPT DIVOČINY?

HUBENÝ: přirozené chování ekosystémů mne fascinuje, do národního parku patří
MÁNEK: je to základ NP, ale otázka je, jak velké území
STRÁSKÝ: obecně ano, vzhledem k velikosti Šumavy, nemůže být moc velkým procen-
tem – divočina se musí udělat člověkem, příroda to neumí
ŠARTNEROVÁ: ano, ale v rámci I. zóny, jsem ekonom, vidím tam ležet peníze (např. prameny Vltavy)
KREJČÍ: bez toho to nejde
PAVLÍČKO: mám ji rád. Ne za každou cenu, vždy a všude, ne turbulence – mám kolegu, který z přírodovědce začal bojovat proti islámu
ŽLÁBEK: termín divočina je úhybný manévr těch, kteří to nedokážou. V katastrofickém stavu není možné Šumavu opustit, jsme povinni přírodě pomoci, třeba bukem, jinak bude zase jenom smrk
FILIP: část ponechaná přírodnímu vývoji ano, ale nezapomeňme, že jsou to hospodářské lesy
KEC: příroda to umí, jinak bychom tu po době ledové neměli les. Je důležité určité dřeviny vrátit. Je za čárou, když NP musí žít ze zdrojů z prodeje dřeva
SKOLEK: NP musí mít veliká území ponechaných procesů, zasahovat jenom na okrajích

JE ŠUMAVA POLITIKUM?

Všichni ano, mimo Stráského – podle něj ne, protože je na Šumavě málo voličů
HUBENÝ: snažím se řídit správu NPŠ

CO PRO VÁS ŠUMAVA ZNAMENÁ?

MÁNEK: rozlišuji úžasnou Šumavu a už méně úžasnou instituci, když se řekne správa NPŠ
STRÁSKÝ: někdy mně to mrzí, když se musím na tu Šumavu dívat
ŠARTNEROVÁ: domov
KREJČÍ: domov
PAVLÍČKO: 400 let předků
ŽLÁBEK: jsem 23 let náplava, takže můj první domov
HUBENÝ: myslel jsem si, že romantika, v pubertě erotika, dnes nevím
FILIP: od 90. roků dostala Šumava neskutečnou pecku a už to není ona
KEC: Šumava je vždycky krásná, je potřeba otevřít oči a vnímat, jsem optimista, nikdo to neumí dělat lépe než příroda
SKOLEK: Šumava má kouzlo, nádherné území

JAKÁ BYLA VAŠE VIZE PÉČE O NP ŠUMAVA, CO SE PODAŘILO A CO NE?

SKOLEK: snažil jsem se budovat MZCHÚ, začínal jsem – vznikalo sídlo parku, značení hranice, strážní služba, rada NP. Chtěl jsem veliké jádro bez vlivů
KEC: je třeba vzpomenout – NP je území strategie ochrany přírodních procesů. I když jsem věděl, že mne to bude stát krk, tak jsem to udělal
FILIP: když jsem nechal předělat zonaci, tak mi z toho vyšel ještě větší paskvil. Nedokázal jsem razantněji řešit počátek kůrovce
ŽLÁBEK („ředitel, který přežil nejvíce ministrů“ – vsuvka Tomáše Rothrockla): Ambrozka – toho jsem už nepřežil. Otázka špatná, ředitel nemá řešit koncepci, ale plnit úkoly. Konzervační ochrana přírody nemá na Šumavě co dělat, na Šumavě chybí aktivní ochrana dodnes
PAVLÍČKO: chtěl jsem mezinárodně uznávanou Šumavu a místo pro život – bydlet tu
KREJČÍ: měl jsem štěstí na soulad s ministrem Bursíkem a dalšími. Když jsem za Drobila soulad mít přestal – rezignoval jsem. Plán péče Ivana Žlábka je pořád moderní
ŠARTNEROVÁ: k práci ekonomické náměstkyně mi přibylo na tři a půl měsíce řízení – bez pravomocí
STRÁSKÝ: obával jsem se, že než se domluvíme, bude Šumava sežraná. Očekával jsem příslib pro turisty – jsem velmi smutný, že se nepodařilo otevřít Modrý sloup – můj největší neúspěch. Dělat divočinu nad kulturní krajinou, kde žijí lidé, považuji za omyl
MÁNEK: byly věci, které jsme museli a které jsme chtěli. Podařilo se schválit návštěvní řád, pracovali jsme na novém plánu péče – na konferenci, kde jsme nový plán péče představili, mě ministr veřejně odvolal, 13 % (I. zóny) se podařilo zvětšit na 26 % – bohužel dodnes nebyla vyhlášena. Nepovedl se zákon o Šumavě
HUBENÝ: změnit tvář NP, uklidnit emoce, stabilizovat – musí posoudit jiní

CO BY SPRÁVA MĚLA A NEMĚLA DĚLAT? MĚLA BY PLNIT ROLI DESTINAČNÍ AGENTURY A TOUROPERÁTORA?

ŠARTNEROVÁ: péči, turistický ruch a informační střediska ano, podnikání ne (např. restaurace)
KREJČÍ: role dány zákony, ale i regionální rozvoj
PAVLÍČKO: musí být i manažerem a zaměstnavatelem
ŽLÁBEK: správě by se nejlépe dařilo, kdyby se o ní co nejméně vědělo
FILIP: ochrana přírody je kompromis, nevyhledávat střety, domlouvat se
KEC: žádná státní instituce nemá nad sebou radu NP
SKOLEK: měla by umět přesvědčit zaměstnance, že dělají pro dobrou věc – pravidelně se ti, co byli v opozici proti NP, stávali jeho zaměstnanci – nebyli loajální. SNP by neměla zasahovat do kompetencí samospráv
STRÁSKÝ: zákon to jasně vymezuje. Ale Šumava může shořet – je třeba požární ochrana. Šumava může vyschnout – je třeba se starat o vodní režim
MÁNEK: podnikání je ve zřizovací listině, tak by mělo být
HUBENÝ: možná je to ve zřizovací listině, ale role je vymezena zákonem

CO VÁS ZPĚTNĚ ZAMRZELO?

SKOLEK: už v počátku se pracovalo na zákonu o Šumavě – za 25 let není
KEC: měli jsme vše, ale nelíbilo se
FILIP: nic mě nemrzelo, ale měl jsem být razantnější
ŽLÁBEK: můžu říci, co mě mrzí dodnes? Že bylo 10 ředitelů a každý se snažil likvidovat práci a lidi toho předchozího. Týká se to i koncepce. Tenhle už to také udělal. Přál bych si, aby nový už to neudělal. Kdyby všichni chovatelé koní udělali to, co všichni ředitelé, jsme stále na začátku
PAVLÍČKO: přišel jsem o čas s rodinou a odborný život
KREJČÍ: že se nepodařilo zlepšit reputaci a získat více místňáků pro Šumavu
STRÁSKÝ: že se nepodařil Modrý sloup, že nás tu sedí 10. Až bude 35 let – bude tak velký sál ve Vimperku? (Ve Vimperku je myslím stadion – poznamenal Rothrockl)
MÁNEK: že jsem si nestačil roli ředitele užívat, dát si nohy na stůl a odpočívat, a taky Modrý sloup
HUBENÝ: že vše moc dlouho trvá

CO BYSTE ŠUMAVĚ POPŘÁLI DO BUDOUCNA?

SKOLEK: aby mohla v klidu dělat ochranu přírody
KEC: aby lidé ochranu přírody dělali společně
FILIP: aby vztahy Správy a obyvatel byly lepší, zásobárnu vody a kyslíku, ne ptákovinu divočiny
ŽLÁBEK: osvícený management, aby výsledkem nebyla zdevastovaná Šumava
PAVLÍČKO: aby Šumava nebyla kolbištěm
KREJČÍ: přeji jasná pravidla a pochopení místních pro věc NP
STRÁSKÝ: aby Šumava byla ničena méně, aby se to lepšilo
MÁNEK: především život rostlin, živočichů, lidí, návštěvníků
HUBENÝ: přírodě svobodu, lidem lásku

Nutno říci, že po rozpačitém začátku, kdy po otázkách a odpovědích panovalo hrobové ticho, se nakonec debata vedla v celkem příjemné atmosféře a na závěr se většina zúčastněných byla schopna přátelsky rozloučit. V průběhu ani jednou nezazněl na žádnou odpověď potlesk, s výjimkou poslední odpovědi Pavla Hubeného, který Šumavě popřál „přírodě svobodu, lidem lásku“. Nečekaně spontánní potlesk po poslední odpovědi večera tak příjemně zakončil celou debatu a nepotvrdily se obavy (u někoho možná i přání), že se tak kontroverzní setkání neobejde bez konfliktů. V každém případě je dobře, že se setkání uskutečnilo, a lze si jen přát, aby se stalo mezníkem na cestě k lepším vztahům ve prospěch Šumavy.