Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2016 — 26. 8. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
Půdy ve světě ubývá víc, než se soudilo
„Národ, který si zničí svou půdu, zničí sám sebe,“ prohlásil v roce 1937 Franklin Delano Roosevelt. Ve 30. letech 20. století zapříčinily ve Spojených státech k přírodě nešetrné zemědělské postupy, umocněné opakovaným suchem, řadu prachových bouří. Velká mračna půdy vítr odnášel z Velkých plání ležících mezi Skalnatými horami a řekou Mississippi až na východní pobřeží USA. Vždyť i nositel Nobelovy ceny za literaturu John Steinbeck popisuje v poutavém románu Hrozny hněvu nemalé důsledky katastrofální větrné bouře z května 1935.
Na půdu se nezřídka zapomíná
Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO), založená v roce 1945, pravidelně hodnotí stav odrůd plodin, plemen hospodářských a domácích zvířat, ryb a jiných lidmi využívaných mořských organismů a lesů, a to ve světě i na jednotlivých kontinentech.
Je s podivem, že OSN a další celosvětově působící mezinárodní organizace až dosud nevěnovaly odpovídající pozornost jedné z klíčových složek prostředí – půdě. Teprve Valným shromážděním OSN vyhlášený Mezinárodní rok půdy, připadající na rok 2015, podnítil vypracování vůbec prvního světového hodnocení jejího stavu na Zemi. Do přípravy obsáhlého dokumentu, nazvaného Stav světových půdních zdrojů (Status of the Worldʼs Soil Resources), se celkově zapojilo na 200 vědců z 60 zemí včetně České republiky.
Co ohrožuje půdu nejvíce
Zpráva FAO není zrovna radostným čtením. Zatímco výnosy plodin se ve světě od roku 1960 zdvojnásobily, rozloha orné půdy vzrostla ve stejném období jen o 8 %. Mnohdy necitlivá, jen na produkci zaměřená intenzifikace zemědělské výroby může významně snižovat množství a kvalitu půdy.
Za největší hrozbu pro půdu označuje dokument pokračující erozi, tedy odnos půdy z povrchu vodou, větrem či nevhodnou orbou. Střízlivé odhady hovoří o tom, že ztráty na úrodě způsobené erozí odpovídají úbytku orné půdy o velikosti fotbalového hřiště, k němuž dochází každých pět minut. Půdě neprospívá ani její stlačování těžkou mechanizací, zasolování, nadměrné nebo naopak nedostatečné hnojení, okyselování a znečišťování cizorodými látkami.
Přestože ani v Evropě nemůžeme nad půdní erozí lehkomyslně mávnout rukou, nejzávažnější příčinu snižování kvality půdy představuje na našem kontinentě neustálé rozšiřování zastavěných ploch. Stále větší část půdy na našem kontinentě, ČR nevyjímaje, tak pokrývá zpevněný povrch.
Úspěšný recept známe již delší dobu
Hodnocení světových půdních zdrojů není jen pověstnou Zdí nářků. Politikům, řídícím pracovníkům i široké veřejnosti nabízí celou škálu opatření, kterými mohou neradostný stav půdy na Zemi zlepšit. Patří mezi ně mj. uplatňování metod zemědělské výroby nepoškozujících půdu, a to jak soukromými, tak veřejnými vlastníky různých generací, přijímání odpovídajícího zákonodárství, další výzkum půdy a získávání podpory veřejnosti i cílových skupin obyvatelstva, jako jsou zemědělci nebo lesníci, pro péči o půdu jako o těžko nahraditelné přírodní dědictví.
Zpráva je k dispozici zdarma v pdf formátu na adrese
http://www.fao.org/documents/card/en/c/c6814873-efc3-41db-b7d3-2081a10ede50/.
Jan Plesník