Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 1/2018 — 19. 2. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Pomozte znovuobjevit ztracené Stromy svobody
K oslavám letošního 100. výročí vzniku Československa pořádá Nadace Partnerství s podporou firmy Arboeko, Lesů ČR, U. S. Embassy a mnoha dalších partnerů roční kampaň Stromy svobody 1918–2018. Jejím hlavním cílem je s pomocí veřejnosti najít a zmapovat příběhy symbolických 1918 stromů, které obyvatelé vysadili na počest republiky či v pozdějších letech jako připomínku svobody a demokracie.
Po založení Československa v roce 1918 obdržely obce výzvu, aby slavnostním zasazením stromu uctily a oslavily osamostatnění. Ze záznamů v kronikách a z dobových fotografií je patrné, že se stromové slavnosti těšily velké účasti a že se do nich zapojili téměř všichni obyvatelé obce. Oslavy to byly velkolepé, často je doprovázel průvod a vystoupení důležitých osob. Účastnili se jich starostové, žáci s učiteli, členové Sokola i jiných spolků a místní veřejnost. Československý svaz spolků pro okrašlování a ochranu domoviny dokonce vydal publikaci s výkladem a popisem stromové slavnosti svobody a praktickým návodem k výsadbě. Stromy i místo výsadby obyvatelé většinou vyzdobili praporky a vlajkami. Nechyběly kroje a kulturní program, o který se starali především žáci svým zpěvem a recitacemi. Slavnostní projevy starostů, ředitelů škol, učitelů či předsedů spolků vybízely k soudržnosti a k ochraně svobody.
Velkolepá oslava vzniku Československa se konala 4. května 1919 ve Stěžerách.
Během ní obyvatelé města za účasti místních Sokolů a hasičů vysadili
dvě lípy na památku padlým. Foto Archiv Nadace Partnerství
Stromy svobody se sázely také v pozdějších letech ať už k oslavě výročí vzniku republiky, demokracie a svobody, k připomínce konce války, na památku padlým, nebo na protest proti ruské okupaci. Mohly by jich být na našem území tisíce, ale na většinu z nich se v průběhu let zapomnělo, mnohé z nich ustoupily výstavbě nebo je vlastníci nechali pokácet kvůli bezpečnosti.
Dohledat tyto historické symboly není úplně jednoduché, a proto se Nadace Partnerství snaží zapojit místní veřejnost do pátrání po všech těchto stromech a lípách svobody, republiky, vlasti, obrody, přátelství, legionářů. Stromy dostávaly jména také po významných osobnostech tehdejších událostí, a proto lze v kronikách či archivech narazit na Lípu Masarykovu, Štefánikovu, ale i Wilsonovu nebo Švehlovu. V některých obcích vysadili více stromů na různých místech – na návsi, u školy, kostela, před úřadem či sokolovnou. Sázely se i aleje, parčíky, sady, nebo dokonce celé háje. K největším výsadbám Stromů svobody pak nepochybně patří číslo 10 vysazené z modřínů na Bílém kopci nad obcí Harrachov v roce 1928 (k 10. výročí vzniku Československa).
Dobová fotografie vyobrazuje čtyři lípy vysazené 1. května 1919 před městskou
spořitelnou ve Valašských Kloboukách. Dnes na místě najdeme pouze jednu
z nich. Foto Archiv Nadace Partnerství
Pokud o nějakém Stromu svobody víte a chcete pomoci nadaci v pátrání, neváhejte ho registrovat do mapy na www.stromysvobody.cz. V případě potřeby má rovněž vlastník stromu možnost do 15. února 2018 přihlásit strom k odbornému ošetření, kterého se na jaře ujme některý z více než dvacítky certifikovaných arboristů.
Projekt Stromy svobody je podpořený grantem Velvyslanectví USA v Praze. Odbornými garanty projektu jsou AOPK ČR a LDF Mendelovy univerzity v Brně.