Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2018 — 20. 8. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Ohlednutí za konferencí Možnosti ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity prostřednictvím agro-envir
Zemědělská krajina zaujímá zhruba 54 % rozlohy České republiky, z toho cca 70 % připadá na ornou půdu a přibližně 24 % tvoří travní porosty. Je tak zřejmé, že právě zemědělská činnost zásadním způsobem ovlivňuje druhovou diverzitu druhů vázaných na otevřenou krajinu, dnes často označovanou jako kulturní step.
Jak dokládají výsledky monitoringu běžných ptačích druhů u nás i v Evropě, právě ptáci zemědělské krajiny ubývají v posledních desetiletích nejvíce. Dílčí výzkumy zacílené na jiné skupiny živočichů dokládají, že pokles druhové diverzity jde napříč různými skupinami živočichů. A to navzdory tomu, že už od roku 1992 mohou zemědělci v Evropské unii (v ČR od roku 2004 po našem vstupu do EU) v rámci svého hospodaření využívat i tzv. agroenvironmentálně klimatické programy (dále jen AEKO), které mají jako jeden z hlavních cílů podporu biodiverzity (více článek K. Čámské na straně 18).
Právě výměna zkušeností s přínosy AEKO a úvahy nad dalším směřováním společné zemědělské politiky jako celku byla hlavním tématem mezinárodní konference Možnosti ochrany přírodních zdrojů a biodiverzity prostřednictvím agroenvironmentálně klimatických opatření, která proběhla 26. dubna v budově Ministerstva zemědělství ČR. Akce se zúčastnili zástupci téměř 40 institucí a organizací, které se věnují převážně zemědělství a ochraně přírody. Konferenci zahájili Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické (dále jen ČSO), která konferenci organizovala, a náměstek ministra zemědělství Pavel Sekáč. Ten ve svém příspěvku mimo jiné zmínil, že dojde ke snížení celkového rozpočtu na zemědělskou politiku, a proto je žádoucí vyhodnotit skutečné přínosy zemědělských dotací a věnovat větší pozornost zejména orné půdě.
V úvodním bloku Václav Zámečník (ČSO) a Klára Čámská (AOPK ČR) vyhodnotili stav zemědělské krajiny v ČR a možnosti podpory biodiverzity a ostatních přírodních zdrojů pomocí stávajících AEKO. Pohled na potenciální bariéry v podobě zvýšené administrace a zátěži spojené s kontrolami SZIF představil praktikující zemědělec Petr Marada. V dalším bloku už představili své zkušenosti ornitologové Cees Witkamp a Maaike de Jong (Vogelbescherming a ČSO/Nizozemsko), Péter Toth (MME/Maďarsko), Trees Robijns (NABU/Německo), Alex Copland (Birdwath Ireland/Irsko) a Christof Kühn (BirdLife Rakousko). Přestože samotná zemědělská krajina i využívané systémy AEKO se značně liší, zkušenosti jsou do značné míry podobné. Ve všech zemích dochází k poklesu početnosti ptáků zemědělské krajiny, přestože používané systémy i celkový podíl na AEKO se mezi státy značně liší. Velký problém je motivace zemědělců, aby více využívali náročnější a z pohledu biodiverzity přínosnější AEKO.
Odpolední část pokračovala panelovou diskusí moderovanou Zdeňkem Vermouzkem z ČSO. Mezi panelisty usedla Harriet Bradley (BirdLife International), Jan Ulrich (Zemědělský svaz), Milan Douša (Společnost mladých agrárníků České republiky), Daniel Pitek (Asociace soukromého zemědělství), Josef Makovský (MZe) a Jakub Hruška (Ústav výzkumu globální změny AV ČR). Hlavním tématem byla budoucnost společné zemědělské politiky, zejména jakým způsobem samotná politika i jednotlivé subjekty mohou přispět k trvale udržitelnému využívání zemědělské krajiny.
Nelehkého závěrečného úkolu shrnutí celé konference a vypíchnutí nejzajímavějších poznatků se zhostil Jaroslav Pražan z Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Všechny přednášky včetně závěrečného zhodnocení budou dostupné na webu ČSO na adrese www.birdlife.cz/co-delame/vyzkum-a-ochrana-ptaku/ochrana-lokalit-a-prostredi/zemedelstvi/.
Po ukončení konference v 15 hodin se část účastníků přemístila do budovy Národního zemědělského muzea, kde pro ně byla zajištěna průvodcovaná prohlídka.
Konference je součástí osvětového projektu ČSO Osvěta a propagace možností ochrany volně žijících a rostoucích druhů v rámci zemědělského hospodaření podpořeného MZe. Jeho součástí je mimo jiné propagace přírodě šetrných postupů včetně využívání AEKO prostřednictvím seminářů pro zemědělce hospodařící zejména na orné půdě, cílené poradenství pro zemědělce hospodařící na lokalitách s významným hnízdním výskytem čejky chocholaté nebo vytvoření tří krátkých filmových dokumentů motivujících zemědělce k ochraně přírody.