Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.

cs / en

Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 3/2016 24. 6. 2016 Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti Tištěná verze článku v pdf

Ochrana afrických nosorožců: dobré i špatné zprávy

Autor: Jan Plesník, Jindřiška Jelínková, Silvie Ucová

Ochrana afrických nosorožců: dobré i špatné zprávy

Údaje, nedávno uveřejněné uznávanou Komisí pro přežití druhů Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN SSC), jsou dostatečně výmluvné. V roce 2015 se obětí pytláků v Africe stalo nejméně 1 338 nosorožců. Počet těchto pozoruhodných lichokopytníků zabitých v rozporu se zákony tak na černém kontinentě stoupá již šestý rok v řadě. Od roku 2008, kdy začala nová vlna masového odstřelu nosorožců, mají afričtí pytláci na svědomí přinejmenším 5 940 zvířat.

Naděje na jihu Afriky?
V Jihoafrické republice se v současnosti nachází mimo lidskou péči na 19 700 nosorožců tuponosých (Ceratotherium simum) a 1 900 nosorožců dvourohých (Diceros bicornis). Tři ze čtyř všech nosorožců, vyskytujících se dnes v Africe a v Asii ve volné přírodě a v polochovu, tak přežívají právě v JAR. Není divu, že se právě tato země stala vyhledávaným cílem pytláků. V roce 2015 hlásily tamější úřady 1 175 upytlačených jedinců. I když uvedená čísla představují 88  % všech v Africe zabitých nosorožců, od roku 2007 poprvé množství v JAR upytlačených kusů pokleslo. Nicméně rozdíl ve srovnání s rokem 2014 činí jen 40 exemplářů a již na první pohled není statisticky významný. Dnes je jen těžko k uvěření, že ještě v roce 2007 pytláci v této zemi zastřelili nebo otrávili „jen“ 13 nosorožců.

Ve světově proslulém Krugerově národním parku, který hostí 8 400–9 300 nosorožců, zůstává ilegální usmrcování nosorožců i nadále na vzestupu, a to i přesto, že jihoafrické soudy poslaly v roce 2015 do vězení
220 v parku zadržených pytláků.

Mírný optimismus ochránců přírody poněkud zchlazují zprávy z dalších jihoafrických zemí. V roce 2015 přišla Namibie v důsledku pytláctví o 80 nosorožců. O rok dříve lovci ve jmenovaném státě ilegálně zahubili 25 jedinců a v roce 2012 pouhé dva. Neradostné zprávy hlásí i Zimbabwe. Loni v zemi pytlácké gangy odstřelily přinejmenším 50 nosorožců, což oproti roku 2014 představuje více než dvojnásobek.


Nosorožci v soudní síni
Není žádným tajemstvím, že největším spotřebitelem rohů upytlačených nosorožců se stal Vietnam. V zemi s téměř 92 miliony obyvatel roh slouží k léčení řady zdravotních problémů, od kocoviny po rakovinu. Současně představuje symbol společenského postavení a životního úspěchu uživatele. Organizovaný zločin si tak při lovu nosorožců může dovolit nasadit nejmodernější techniku bez ohledu na její cenu.

V Jihoafrické republice bylo dlouhou dobu povoleno vnitrostátní obchodování s nosorožčími rohy. Protože panovaly obavy, že se tímto způsobem sytí mezinárodní obchod a podporuje pytláctví, Ministerstvo životního prostředí JAR jej v roce 2007 zakázalo.

Dva farmáři, disponující zásobami nosorožčích rohů z vlastního chovu či polochovu v hodnotě stovek milionů USD, ale stát zažalovali. V prosinci 2015 soud prohlásil zákaz za neplatný. Ministryně životního prostředí Edna Molewová se proti rozsudku odvolala, ale vyšší soudní instance jej potvrdila. Ministerstvo proto připravuje podání k Nejvyššímu soudu. Od okamžiku, kdy bude oficiálně odesláno, vstoupí moratorium znovu v platnost.