Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 5/2018 — 21. 10. 2018 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Jane Goodallová navštívila Českou republiku
Začátkem září 2018 zavítala do České republiky celosvětově uznávaná badatelka Jane Goodallová (84). V 60. letech 20. století opustila povolání sekretářky a začala jako jedna z prvních zkoumat chování živočichů v jejich přirozeném prostředí, konkrétně volně žijících šimpanzů v dnešním národním parku Gombe v Tanzanii. Tehdejší vrchní strážce lovné zvěře v oblasti se tak bál o její bezpečnost, že trval na tom, aby ji do Gombe doprovázela maminka. Bylo jen otázkou času, kdy cenné a často překvapivé poznatky o zmiňovaných savcích, kupř. skutečnost, že používají nástroje, žijí v hierarchicky dokonale organizovaných societách, které někdy válčí s jinými tlupami, a nezřídka loví jiné živočichy, najdou široké uplatnění nejen při ochraně geneticky nejbližších příbuzných člověka, ale i při úsilí zlepšit podmínky jejich chovu v lidské péči. Zejména v Severní Americe byla tehdy primatologie výsostnou záležitostí mužů a vědci se vzájemně chlubili tím, že v terénu zahlédli na chvíli záda lidoopa mizejícího v buši. Před Jane ale šimpanzi vůbec neutíkali, protože ji po určité době přijali. Zážitky z výzkumu šimpanzů a další afrických savců popsala v několika zdařilých publikacích, které vyšly opakovaně také v češtině (Ve stínu člověka – přeloženo do 56 jazyků, Nevinné bestie nebo Pohled oknem).
Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR představili charismatické bioložce činnost organizace a diskutovali s ní některé aktuální otázky péče o přírodní dědictví, jako je návrat vlka do České republiky nebo dopady mimořádného sucha na přírodu, krajinu i lidskou společnost. Při této příležitosti poskytla rozhovor pro náš časopis: najdete jej na str. 40–41 tohoto čísla. Během přijetí na Ministerstvu životního prostředí nastínil ministr Richard Brabec dr. Goodallové možnosti, jak by se její nadace mohla zapojit do ochrany životního prostředí a do udržitelného rozvoje v ČR. Britská výzkumnice se poté setkala na neformální besedě s pracovníky resortu životního prostředí, posluchači vysokých škol a dalšími zájemci. V jejím průběhu prezentoval Zdeněk Novák rozsáhlou činnost České inspekce životního prostředí snažící se omezit v ČR nelegální obchod s volně žijícími živočichy a výrobky z nich (nosorožčí rohy, slonovina, části tygřích těl).
Šimpanzi tehdy a dnes
Ještě v roce 1960, kdy se Jane Goodallová vydala poprvé do terénu provádět průkopnický výzkum, osídloval africký kontinent podle realistických odhadů asi milion šimpanzů. Dnes ve volné přírodě žije asi 360 000–430 000 jedinců. Na první pohled se jedná o naprosto dostatečný počet. Jak je tedy možné, že jak celý druh, ale i jeho tři poddruhy hodnotí uznávaná Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) v posledním vydání Červeného seznamu jako celosvětově ohrožené (EN)? Důvodem je pokračující drastický úbytek uvedeného lidoopa ve volné přírodě, projevující se jak poklesem početností, tak zmenšováním areálu rozšíření.
Damoklův meč úplného vymizení visí zejména nad šimpanzem hornoguinejským (Pan troglodytes verus), obývajícím původně západní Afriku od jižního Senegalu po řeku Niger. Od ostatních šimpanzů se liší nejen geneticky, ale i chováním do té míry, že někteří zoologové jej pokládají vedle šimpanze a bonoba za samostatný, třetí druh. Zbytkové populace v Senegalu a Mali přežívají v pro šimpanze netypickém biotopu – v úzkých galeriových lesích podél řek v jinak suchém a velmi horkém prostředí. Opakovaně se potvrdilo, že si k pravidelnému lovu jiných primátů, ať už komb, kočkodanů nebo paviánů, zhotovuje ostré předměty, shromažďuje se v jeskyních, dokáže předvídat pohyb ohně, krajinou putuje i v noci a s oblibou si hraje ve vodě. Primatologové jsou přesvědčeni, že v období 1990–2014 poklesla početnost tohoto čtvrtého poddruhu šimpanze o těžko uvěřitelných 82 % a jeho již tak značně fragmentovaný areál rozšíření se ve stejném období zmenšil o celou pětinu. IUCN jej proto v současnosti oprávněně považuje za kriticky ohroženého (CR).
Kde hledat příčiny současného neutěšeného stavu? Zůstávají jimi velkoplošné rozšiřování průmyslově pojatého zemědělství, vyvolávající mj. holoseče původního lesa, pokračující poptávka po mase volně žijících živočichů (bushmeat) zejména mezi stále početnějším městským obyvatelstvem uspokojovaná všudypřítomným pytláctvím (ve všech zemích, kde se šimpanzi vyskytují, jsou formálně chráněni) a působení viru ebola. Nezdá se přitom, že by se situace mohla v nejbližších desetiletích výrazněji zlepšit, zejména pokud se výrazně nesníží poptávka po palmovém oleji.
Dříve běžný šimpanz patří dnes mezi celosvětově ohrožené druhy.
V chráněných územích, jako je ugandský národní park královny Alžběty,
se vyskytuje jen menší část volně žijících šimpanzů. Foto František Pelc
Když se respektovaný vědec stane zaníceným ochráncem přírody
Nadace zřízená Jane Goodallovou před 40 lety se nezaměřuje jen na ochranu volně žijících živočichů a jimi osídleného prostředí. Program Roots & Shoots (Kořeny a výhonky), který založila a dlouhodobě podporuje, v současnosti působí ve více než stovce zemí a zapojuje se do něj více než 150 000 dobrovolníků. Jeho cílem je názorně a citlivě ukázat, že ke zlepšení životního prostředí může přispět skutečně každý. Zvýšenou pozornost věnuje Goodallová se svými spolupracovníky informování, vzdělávání a výchově nejširší veřejnosti i cílových skupin a získávání jejich podpory pro rozumný vztah k přírodě stejně jako spolupráci s místními obyvateli. Zastává názor, že velký význam při utváření citlivého vztahu k přírodě mají nejrůznější akce pro školy, přičemž do tohoto výčtu zahrnuje vše od zařízení pro předškolní děti až po univerzity.
Jane Goodallová s Františkem Pelcem a ředitelem samostatného odboru
vnějších vztahů AOPK ČR Tomášem Růžičkou. Foto Jan Plesník
Péče o životní prostředí začíná u každého
Jane Goodallové se podařilo získat pro ochranu přírodního prostředí bez nadsázky tisíce lidí z celého světa. Sama pokládá za klíčové problémy sužující lidstvo jako celek mimořádnou chudobu, neudržitelný způsob života včetně nadměrné spotřeby, korupci a pokračující růst lidské populace. „K zlepšení neradostného stavu životního prostředí může přispět každý, třeba recyklací odpadu, omezováním plýtvání potravinami nebo zakoupením výrobků šetrných k přírodě,“ říká. „Při tomto úsilí můžeme občas propadnout beznaději. Důležité je proto si připomenout, že nikdy na to nejste a nebudete sami.“