Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 6/2016 — 21. 12. 2016 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
Dvakrát o velkých evropských šelmách
Velké šelmy, vlk obecný (Canis lupus), medvěd hnědý (Ursus arctos) a rys ostrovid (Lynx lynx), se v poslední době šíří na našem kontinentě i do míst, kde v minulosti byly zcela vyhubeny nebo kde se jejich počet v důsledku pronásledování člověkem výrazně snížil. Příčinu návratu zmiňovaných savčích predátorů spatřujeme nejen v jejich dlouhodobé ochraně alespoň v části jejich areálu rozšíření, ale i v jejich překvapivé schopnosti se přizpůsobit životu také v lidmi značně pozměněné krajině a v neposlední řadě ve zvýšení stavů základní kořisti. Není žádným tajemstvím, že hustota volně žijících velkých kopytníků v Evropě je v současnosti nejvyšší v historii.
Zůstanou Karpaty i nadále celoevropsky významným útočištěm velkých šelem?
Jednou z oblastí, klíčových pro přežití velkých šelem v Evropě, zůstávají Karpaty, zabírající více než 200 000 km2. I přes použití soudobých metod, jako jsou fotopasti nebo analýza genetického materiálu (DNA), se názory na to, kolik jich ve zmiňovaném rozsáhlém pohoří vlastně žije, liší. Nicméně i podle posledních všeobecně uznávaných odhadů karpatské populace medvěda a vlka zůstávají nejpočetnější v Evropě, pokud do statistiky nezahrneme Ruskou federaci a Bělorusko.
V rámci naplňování Rámcové úmluvy o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Karpatské úmluvy), které v současné době předsedá Česká republika, uspořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Ústavem biologie obratlovců AV ČR Brno a Fakultou lesnickou a dřevařskou ČZU v Praze za finanční podpory německé vlády 18.–21. října 2016 v Rožnově pod Radhoštěm konferenci o ochraně velkých šelem v Karpatech. Akce se zúčastnilo na 70 zájemců z řad pracovníků státní správy, univerzit, vědeckovýzkumných pracovišť a nevládních organizací včetně zájmových sdružení ze všech sedmi zemí, které se staly smluvní stranou úmluvy.
K jakým závěrům konference dospěla? Protože velké šelmy si vytvářejí rozsáhlé domovské okrsky, pro udržení jejich životaschopných populací v Karpatech je nezbytné omezovat rozpad prostředí, vyvolaný zejména rozvojem infrastruktury, a naopak podporovat prostupnost krajiny, kupř. pomocí koridorů. Odpovídající péče zahrnuje také preventivní postupy, snižující újmu působenou velkými šelmami, a následná kompenzační opatření. Zlepšit současný stav by mohlo také žádoucí sjednocení metod monitorování populací velkých šelem a jimi osídlených biotopů a důsledné vymáhání zákonných opatření proti pytláctví. Uskutečnit uvedené kroky v praxi by mohl napomoci mezinárodní akční plán ochrany karpatských populací velkých šelem. Udržitelná péče o ně se má týkat celých populací, nikoli zvířat nebo smeček žijících v určité geopolitické či administrativní jednotce, jako je stát nebo kraj.
Agentury o šelmách
V mnoha ohledech ožehavé problematice ochrany velkých šelem a péče o jejich populace a prostředí se věnovalo také 19. zasedání ředitelů evropských institucí ochrany přírody (ENCA), organizované švýcarským Spolkovým úřadem pro životní prostředí (FOEN) 6.–8. listopadu 2016 v Bernu.
Ukazuje se, že jsme na našem kontinentě svědky dvou současně probíhajících procesů. Hromadné sdělovací prostředky věnují pozornost zejména již zmiňovanému šíření velkých šelem. Jen v SRN se v současnosti pohybuje ve volné přírodě 46 smeček vlků a další padesátka jedinců žijících v párech nebo jednotlivě mimo smečky. Připomeňme, že první vlci původem z Polska byli u našich západních sousedů zaznamenáni po dlouhé době teprve v roce 2000. Uvedená skutečnost ale neznamená, že se všem třem savčím predátorům všude v Evropě daří. Mezi kriticky ohrožené populace sužované pytláctvím patří kupř. rysi ostrovidi osídlující Bavorsko a jihozápadní část ČR. Výměně jedinců mezi alpskou a jadranskou rysí populací může bránit plot na hranicích Chorvatska se Slovinskem postavený proti imigrantům ze severní Afriky a Blízkého východu.
Zkušenosti z různých evropských zemí potvrzují důležitost preventivních opatření. Ve Švýcarsku poskytuje FOEM chovatelům ovcí za symbolický poplatek několik vycvičených ovčáckých psů. Ochrana velkých šelem není dost dobře myslitelná bez zapojení obyvatel, kteří s nimi sdílejí prostor. Ve Francii náklady na preventivní opatření vůči vlkům významně převyšují objem financí, vynaložených na kompenzaci újmy působené uvedenými psovitými šelmami na hospodářských zvířatech. V Evropě se ročně vyplatí peněžitá náhrada za újmu na hospodářských zvířatech, včelstvech a zemědělských kulturách, kterou mají na svědomí medvědi, ve 3200 případech. A konečně má-li být péče o velké šelmy skutečně účinná, za určitých podmínek, kupř. u mladých nerozmnožujících se vlčích samců specializujících se na lov hospodářských zvířat, nezbývá než demonstrativně sáhnout k jejich odstřelu, což se kupř. stalo nedávno v SRN. Vhodné prostředí by v zemi helvetského kříže uživilo 50–60 vlčích smeček, ale společensky přijatelných je pouze 17 rozmnožujících se vlčích societ.
Jindřiška Jelínková a Jan Plesník