Časopis vydává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se Správou jeskyní ČR a Správou NP Šumava, Krkonošského národního parku, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. V tištěné podobě vychází již od roku 1946.
cs / en
Ochrana přírody 4/2015 — 12. 10. 2015 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
CITES, lov a ochrana přírody: jak to jde dohromady?
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR pořádá jako vědecký orgán CITES za podpory Ministerstva životního prostředí od roku 2010 pravidelné semináře, zaměřené na nejrůznější otázky související s naplňováním Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES) v České republice. Zúčastňují se jich nejen zamě stnanci státní ochrany přírody, kteří se uvedenou problematikou zabývají, ale i pracovníci botanických a zoologických zahrad, Státní veterinární správy a akademických pracovišť. Ve dnech 10.–11. června 2015 se v Bohuslavicích u Telče uskutečnil v pořadí již 6. ročník akce, tentokrát pod názvem Lovem k ochraně?, který se zaměřil na vztah mezi lovem a ochranou přírody.
V úvodu semináře seznámila S. Ucová (AOPK ČR) účastníky s cíli akce a připomněla, že CITES reguluje vývoz a dovoz některých druhů a poddruhů volně žijících živočichů, kteří jsou předmětem lovu, a výrobků z nich. Na ni navázal J. Plesník ze stejného pracoviště, který představil hlavní typy lovu a zmínil jejich výhody i úskalí z hlediska ochrany přírody. Biologickými, společenskými a historickými aspekty lovu v průběhu vývoje člověka se zabýval J. Robovský z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Připomněl mj. nepopiratelný význam lovu pro rozšiřování muzejních sbírek, a tím i pro poznání fauny, stejně jako skutečnost, že se z některých původně zanícených lovců postupně stali přesvědčení ochránci přírody. Ekonom M. Zámečník na příkladech ukázal, že trofejní lov může za určitých podmínek působit jako účinný stimul ochrany ohrožených druhů a jejich prostředí. Vyzdvihl v této souvislosti lovecká území (conservancies) v Namibii, která nespravuje stát, ale místní komunity, jež jsou také vlastníky zvířat na nich žijících. O právní úpravě dovozu, vývozu a nakládání s loveckými trofejemi exemplářů, na něž se vztahuje CITES, referoval O. Klouček (MŽP). Zároveň účastníkům představil údaje o dovozu loveckých trofejí do ČR v letech 2010–2014.
Odstřel lvího samce ve volné přírodě ve východoafrické Tanzanii přijde zájemce až na
1,9 miliónu Kč, tedy desetkrát více než nejlevnější zabití této šelmy při předstíraném lovu
v oploceném prostoru v JAR. Foto: Jan Plesník
Využití území pro polochov lovné zvěře, zejména velkých kopytníků, na oplocených plochách pro sportovní/trofejní lov, uskutečňované zejména v Jihoafrické republice (game ranching), je oprávněně považováno za viditelný ekonomický úspěch. Je ale i výhrou pro ochranu přírody? Nalézt rozumnou odpověď na tuto otázku se pokusil R. Kotrba z České zemědělské univerzity v Praze. K. Brandlová ze stejného pracoviště probrala ve své přednášce silné i slabé stránky regulovaného lovu východního poddruhu antilopy Derbyho (Taurotragus derbianus gigas). Naopak západní poddruh (Taurotragus derbianus derbianus) není předmětem lovu, přežívá díky řízenému polochovu ve dvou soukromých rezervacích v západoafrickém Senegalu a možná i v tamějším národním parku Niokolo Koba. K jeho záchraně rozhodujícím způsobem přispívá činnost pracovníků ČZU a občanského sdružení Derbianus. Příkladem propojení pytláctví a organizovaného zločinu se stalo masové vybíjení afrických nosorožců, k němuž dochází v posledních letech zejména v Jihoafrické republice (viz Ochrana př’rody, 69, 5, 46-47, 2014). P. Říhová (Česká inspekce životního prostředí Praha) zdůraznila, že se nelegální obchodování s nosorožčími rohy nedaří zvládnout: přesto JAR stále povoluje vývoz nosorožčích trofejí, které nezřídka končí na černém trhu.
V další části semináře se M. Jánošík (Městská veterinární správa Praha) zaměřil na nepovolené způsoby lovu prasat divokých (Sus scrofa) pomocí psů a chladných zbraní, jež byly zaznamenány v ČR. Závěrečné shrnutí problematiky patřilo řediteli liberecké zoologické zahrady D. Nejedlovi, který se jej zhostil s přehledem i osobitým humorem. Na otázku, zda může lov skutečně podporovat ochranu přírody, se snaží odpovědět článek v tomto čísle našeho časopisu na str. 14–19.
Z hojně navštívené akce vznikl i sborník abstraktů přednášek, který je možné si stáhnout na adrese www.ochranaprirody.cz/cites.