Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti

Ochrana přírody 1/2020 — 29. 2. 2020 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf

Australské krajinné požáry 2019/2020 a jejich vliv na flóru a faunu

Autor: Pavel Šimek

Rok 2019 byl v zemi nejsušším od počátku měření v r. 1900, spadlo pouze 60 % průměrného množství ročních srážek, a byl také nejteplejším od roku 1910. Průměrná roční teplota byla o 1,5 °C vyšší než za období 1961 až 1990 a samotný prosinec 2019 vykazoval průměrnou teplotu vyšší o 3,2 °C.

Cirkulační proudění vzduchu nad Indickým oceánem mezi východní Afrikou a jihovýchodní Asií a Austrálií vysušovalo západní část nejmenšího kontinentu. Také mimořádná úroveň antarktické oscilace /AAO/ způsobující změny tlaku vzduchu a s ní spojený nepříznivý výsušný severozápadní vítr vanoucí přes horké pouště a polopouště vnitrozemí kontinentu měl zásadní vliv na vznik lesních požárů ve východní Austrálii a jejich šíření v oblasti Východních australských Kordiller. A to navzdory tomu, že tato oblast australského biomu mediteránních tvrdolistých lesů s velkým zastoupením mnoha druhů lehce zápalných blahovičníků nepatří k nejteplejším a nejsušším oblastem kontinentu. Lesnatost Austrálie dosahuje jen 5 %, a to převážně v jejích okrajových oblastech a Australané za les pokládají i hustý buš. 

K určení stupně aktuálního rizika vzniku krajinného požáru lesů a savan se v Austrálii používá index nebezpečí lesního požáru, navržený Alanem Grantem McArthurem a kombinující  míru sucha, srážek, výparu, rychlosti větru, teploty a vlhkosti vzduchu. Pohybuje se v rozmezí od 1 do 100, v případě stepí do 150, a jeho rozsah se člení do šesti stupňů, od nejnižší úrovně „velmi nepravděpodobný vznik požáru“ až po „katastrofická možnost vzniku požáru a jeho šíření“.

Ničivé požáry mají vliv na flóru a faunu a paradoxně podporují šíření lehce zápalných blahovičníků, které díky své výmladkové schopnosti požáry přežívají, regenerují a šíří se na úkor ostatních dřevin. Platí tak, že čím více požárů, tím více blahovičníků a tím více příštích požárů. 

Vědci, zejména Chris Dickman z University Sydney, se pokusili vyčíslit zhoubný vliv současných požárů o rozloze 4,77 milionu hektarů v Novém Jižním Walesu na některé skupiny živočichů. K tomu využili studii Světového fondu na ochranu přírody (WWF International) publikovanou v únoru 2007, na které se Ch. Dickman podílel a která  kvantifikovala počet jedinců ptáků, plazů a savců postižených odlesňováním stejných lesních ekosystémů, jež jsou v současnosti postižené požáry. Tato studie uvádí průměrnou populační hustotu 20,7 ptáků, 129,5 plazů a 17,5 savců na hektar. Jejím pouhým vynásobením a celkové rozlohy požárů stejných ekosystémů došel Dickman k číslu téměř 800 milionů ptáků, plazů a savců dohromady: pro celou Austrálii odhaduje, že to je podstatně více než miliarda jedinců těchto skupin živočichů. Nejde totiž jen o živočichy, kteří zahynou přímo při požáru, ale i o následný úhyn zvířat v důsledku zničení vhodného prostředí, nedostatku potravy a vystavení zvýšenému tlaku predátorů. 

K tomuto astronomickému číslu je však třeba přidat i postižení jedinců jiných skupin živočichů, jako je hmyz, ostatní bezobratlí, obojživelníci, ostatní obratlovci…

Podle ředitele výzkumu v Laboratoře ekologie, systematiky a evoluce Univerzity Paříž XI – Jih Francka Courchampa, který studuje vliv klimatických změn na biodiverzitu, jsou čísla uváděná ve studii WWF na dolní hranici možného rozpětí. Domnívá se, že denzita živočichů v ní byla stanovena velice opatrně, takže skutečná bilance je pravděpodobně vyšší. Dva jiní francouzští vědci na internetové stránce  The Conversation uvádějí odhad, že jestli započítáme všechny živočichy postižené současnými australskými požáry, půjde o milion miliard jedinců. Přitom ale neupřesňují, jak k tomuto číslu vůbec došli. 

Podle Susan Leyové, federální ministryně životního prostředí a energie, bylo ve 400 kilometrů dlouhém pásmu u východního pobřeží Austrálie mezi Sydney a Brisbane požáry postiženo asi 30 % populace emblematického vačnatce koaly medvídkovitého. Naštěstí populace koaly, žijící jižněji ve státě Victoria, nebyly dotčeny. 

Australská vláda také uveřejnila 20. ledna 2020 zprávu o vlivu současných požárů na ohrožené druhy organizmů. Podle ní bylo požáry od srpna 2019 postiženo 10 % jejich přírodního prostředí. Na základě prvních šetření je uvedeno poškození prostředí 327 druhů obecně ohrožených druhů, uvedených v australském červeném seznamu. Z toho je 272 druhů rostlin, 16 druhů savců, 14 druhů obojživelníků, 9 druhů ptáků, 7 druhů plazů, 4 druhy ryb, 4 druhy hmyzu a 1 druh pavouka, z nichž 31 druhů patří ke kriticky ohroženým, 110 druhů k ohroženým a 186 druhů k zranitelným. Autoři dokumentu současně zdůrazňují, že až budou všechna místa po požáru přístupná, bude nutné Vědeckým výborem pro biodiverzitu jej přezkoumat a aktualizovat. 

Badatelé Vědeckého centra pro ekosystémy Univerzity Nového Jižního Walesu v souvislosti s požáry publikovali v lednu 2020 zprávu o současnosti a budoucnosti ptakopyska (Ornithorhynchus anatinus), který je podle Červeného seznamu celosvětově ohrožených druhů vydávaného Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN) řazen do kategorie téměř ohrožený. Podle této zprávy ptakopysk již nežije v důsledku sucha, antropogenních změn prostředí, urbanizace, znečištění a výstavby přehrad na 40 % svého původního areálu rozšíření ve východní Austrálii a na Tasmánii. Vědci udávají, že současná početnost ptakopysků představuje polovinu původního stavu a v následujících 50 letech se může snížit až na 34 % z původní abundance. Započteme-li však i vlivy klimatických změn, tak předpokládají, že v roce 2070 bude Australský svaz osídlovat jen 27 % původního počtu těchto pozoruhodných živočichů. Hlavní autor studie Gilad Bino z Univerzity Nového Jižního Walesu navrhuje, aby bylo neodkladně vyhodnoceno, jestli není třeba klasifikovat ptakopyska podivného jako druh ohrožený a vytvořit strategii k jejich ochraně. 

Závěrem je nutno konstatovat, že krajinné požáry byly a jsou přirozenou součástí australské přírody a podílely se na formování krajiny, ekosystémů i dalších skladebných prvků biodiverzity. Otázka ale zní, jestli současné a budoucí častější a zřejmě i rozsáhlejší požáry způsobených lidskou činností a umocněných změnami podnebí, nepovedou k výraznému ochuzení tamní biodiverzity. Dále si můžeme položit i otázku, k jakým astronomickým číslům bychom se dostali, kdyby do počtu požáry postižených organizmů byly započítána i vývojová stadia cyklu živočichů a rostlin, jako jsou spory, semena, vajíčka, larvy, housenky atd.
Současná australská pravicová vláda na hlasy vědců a mezinárodně navrhovaná opatření k omezení klimatických změn bohužel moc nereaguje, pokud je dokonce přímo neodmítá. 

Podle Planète a dalších pramenů