Občanská věda v oblasti mapování invazních druhů v Evropě
Invazní nepůvodní druhy rostlin a živočichů mohou představovat vážnou hrozbu pro přírodní lokality kdekoliv na světě – o tomto zřejmě nikdo z nás nepochybuje. Nejčastějším způsobem boje s nimi stále zůstává jejich přímá likvidace, nicméně nákladově nejefektivnější se jeví včasné odhalení výskytu invazního druhu a následné rychlé zakročení. Taková aktivita je závislá na dostatku informací nejen o biologii druhu, ale i o jeho aktuální rychlosti a způsobu šíření. Není v moci pouze ochranářských či akademických institucí zajistit dostatek nálezových dat, a tak se nabízí možnost využití mnohem větší komunity – zainteresované veřejnosti. Toto tzv. citizen science, čili zapojení veřejnosti do odborného výzkumu, se stává čím dál častějším fenoménem v řadě oblastí. Na poli mapování invazních druhů se setkáváme s řadou databázových systémů, do kterých mohou uživatelé přidávat svá pozorování buď přímo, nebo prostřednictvím mobilních aplikací, vytvořených k takovému účelu. V České republice tak funguje projekt BioLib (www.biolib.cz) a s ním kooperující Nálezová databáze ochrany přírody (https://portal.nature.cz/nd/, blíže viz např. Chobot et al. 2018,) a mobilní aplikace BioLog (viz Zárybnický et al. 2015). Takto se dá monitorovat jakýkoliv druh u nás, nicméně v rámci následného prohlížení si lze vyfiltrovat pouze druhy invazní. Pojďme se nyní podívat i na další státy Evropské unie, jak se vypořádávají s touto problematikou. Výčet zemí zde není kompletní, i některé z dalších států disponují databázovými systémy s možností vkládání dat od veřejnosti (např. slovenský Komplexný informačný a monitorovací systém, švédský Artportalen či estonský eBiodiversity). Vybírány byly ty nejvíce používané a zejména ty, na které je napojena i příslušná mobilní aplikace.
Ochrana přírody 3/2019 — 27. 6. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti
OSN vyhlásilo Desetiletí obnovy ekosystémů
Jedním z důvodů, proč na přelomu 60. a 70. let 20. století vzniklo celosvětové hnutí na ochranu životního prostředí, se stalo zjištění, že na Zemi neexistuje žádné místo, a to ani na souši a sladkovodních vodách, ani na moři, které by vůbec nebylo ovlivněno lidskou civilizací. Podle uznávaných odhadů již člověk stačil poškodit dvě třetiny zemského povrchu: lidé přímo či nepřímo významně přeměnili plné tři čtvrtiny souše a zbývající čtvrtinu tvoří zaledněné nebo odlehlé plochy, zatímco ke zlepšení stavu došlo za posledních 30 let jen na 2,7 % celkové rozlohy suchozemských ekosystémů (IPBES 2019, UNEP 2019). Není divu, že pokračující a často velkoplošné ničení souše negativně ovlivňuje životní úroveň přinejmenším 3,2 miliardy obyvatel naší planety (IPBES 2018). Převedeno na peníze: ročně nás stojí necitlivý přístup k prostředí jenom ve ztrátách ekosystémových služeb (přínosů, poskytovaných ekosystémy lidské civilizaci) 10–17 % světového hrubého produktu (UNEP 2019). Není žádným tajemstvím, že degradace přírody postihuje nejvíce Afriku na jih od Sahary, jihovýchodní Asii a Latinskou Ameriku. Přestože se úbytek lesů na Zemi v letech 2010–2015 snížil, přišli jsme od začátku tisíciletí o milion čtverečních kilometrů zmiňovaného typu zemského pokryvu (UNEP 2018). Vzhledem k tomu, že brazilská vláda vyhlásila amazonský prales za čistě přírodní zdroj a poptávka po palmovém oleji neklesá, v roce 2016 zaznamenaný globální úbytek lesa o rozloze 250 000 km2 musíme považovat za vskutku rekordní. Ještě mnohem hůře jsou na tom mokřady. Ve 20. století jich – pokud jde o plochu – na souši zmizelo 69–75 %: roční úbytek, ačkoliv i on se v poslední době snížil, je tak třikrát větší než v případě lesů (Davidson 2014, WCMC 2017).
Ochrana přírody 3/2019 — 27. 6. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
50. výročí Slovenského zväzu ochrancov prírody a krajiny
Dne 18. 5. 2019 se v prostorách Slovenského muzea ochrany prírody a jaskyniarstva v Liptovském Mikuláši uskutečnilo slavnostní shromáždění k 50. výročí založení SZOPK (Slovenského zväzu ochrancov prírody a krajiny). Průřez historií SZOPK přednesla jeho předsedkyně, RNDr. Oľga Removčíková a bude představen na jiném místě. K jakým zásadním změnám v průběhu 50 let v SZOPK došlo? Zlomovým rokem byl rok 1989, což budu prezentovat na ZO SZOPK Slovenský raj.
Ochrana přírody 3/2019 — 27. 6. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Pro přežití nosorožce jávského je založení druhé populace nezbytné
Méně známý nosorožec jávský (Rhinoceros sondaicus) patří bezesporu mezi nejvzácnější savce světa. Připomeňme, že původně osídloval rozsáhlý areál od Bangladéše a severního Vietnamu přes Malajský poloostrov až po Sumatru a Jávu. Nechce se věřit, že svého času býval ze tří recentních asijských druhů nosorožců nejpočetnější.
Ochrana přírody 2/2019 — 27. 4. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Japonsko opouští Mezinárodní velrybářskou komisi
Na sv. Štěpána 2018 oznámilo Japonsko rozhodnutí oficiálně odstoupit od Mezinárodní úmluvy o regulaci velrybářství (ICRW). Zpráva oprávněně vyvolala velkou pozornost světových sdělovacích prostředků. Stává se totiž výjimečně, aby vyspělé země opouštěly závazky sjednané v rámci mezinárodních mnohostranných smluv, a obzvláště v případě Japonska se jedná o bezprecedentní záležitost. V rámci Mezinárodní velrybářské komise (IWC), která představuje rozhodovací orgán ICRW, přetrvávalo určité napětí vyvolané možným odstoupením země vycházejícího slunce již od posledního zasedání komise v brazilském Florianopolisu v září 2018, na němž se Japonsku opět nepodařilo prosadit dlouholetý záměr transformovat IWC a obnovit regulovaný komerční lov velryb (viz Ochrana přírody, 73, 5, x-xi, 2018). Přesto i tzv. ochranářské země, mezi které se řadí Česká republika i ostatní členské státy EU, rozhodnutí Japonska ukončit členství v úmluvě nemile zaskočilo.
Ochrana přírody 2/2019 — 27. 4. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
AOPK ČR uzavřela smlouvu o spolupráci s ATIC
Asociace turistických a informačních center (ATIC) je samostatné, dobrovolné a nezávislé profesní sdružení hájící zájmy turistických informačních center v ČR. V České republice působí od roku 1994. Asociace se zasadila o vznik Jednotné klasifikace turistických informačních center (TIC), kterou od roku 2013 provádí formou certifikace TIC. Certifikovaná „íčka“ jsou pak označena známou značkou bílého písmena „i“ na zeleném poli a musí splňovat dané podmínky.
Ochrana přírody 2/2019 — 27. 4. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
X. sněm ČSOP
Poslední listopadový víkend – 24.–25. 11. 2018 ― se v Čáslavi konal X. Sněm Českého svazu ochránců přírody. Sněm naší největší ochranářské nevládky, konající se jednou za tři roky, je vždy příležitostí podiskutovat nejen o úspěších, problémech a směřování vlastní organizace, ale i ochrany přírody a krajiny v České republice obecně. Nejinak tomu bylo i tentokrát.
Ochrana přírody 1/2019 — 22. 2. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Na 3. března připadá Světový den planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů
Již jen letmý pohled na mezinárodní kalendář potvrzuje, jak široká je rozmanitost lidské kultury. Ostatně někteří ochranářští biologové ji vedle genů, druhů a ekosystémů považují za čtvrtou hladinu biologické rozmanitosti. Světový nebo mezinárodní den má statistika, leváci, žonglování, ženy a dívky ve vědě, poezie, objímání, odpůrci vojenské služby či spodní prádlo.
Ochrana přírody 1/2019 — 21. 2. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Konference Naší přírody – biodiverzita zemědělské krajiny
Již čtvrtá konference Naší přírody se konala 28. listopadu 2018 v Olomouci. Tématem byla tentokrát biodiverzita zemědělské krajiny. Do sálu hotelu Clarion dorazilo na tři stovky účastníků.
Ochrana přírody 1/2019 — 21. 2. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf
Bedřich Moldan obdržel prestižní ocenění od monackého Prince Alberta II
Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr.h.c., je jeden z nejvýznamnějších představitelů československé a české environmentální školy. Světově uznávaný odborník v oblasti analytické chemie, biogeochemie a životního prostředí svou rozsáhlou pedagogickou, publicistickou, organizační, politickou a diplomatickou činností zásadně ovlivnil hned několik generací environmentalistů a významně se podílel na nastavení soudobého systému ochrany životního prostředí v České republice.
Ochrana přírody 1/2019 — 21. 2. 2019 — Kulér-Zprávy, aktuality, zajímavosti — Tištěná verze článku v pdf